Petra Dvořáková ve své poslední novele vypráví o zničujícím účinku „normální“ rodiny na talentovanou dceru, Dušan Třeštík cupuje naše schematické pomysly o minulosti a v knize Františka Dvorníka můžete hledat odpovědi na otázku, kde se vzal visegrádský prostor.

 

Petra Dvořáková: Vrány (Host 2020)

Tento typ literatury přichází u nás do módy. Obnaží se nerv nějakého aktuálního sociálního problému a napíše se o něm příběh. Manipulátoři zneužívající náboženství, podvodníci ovládající nesebevědomé, domácí násilí, šikana, drogové závislosti, alkoholismus, genderová nerovnost. Ve svých předcházejících prózách si postup Dvořáková (1977) už vyzkoušela, v její zatím poslední novele čteme přímočaré vyprávění o zničujícím účinku „normální“ rodiny na talentovanou dceru. Symptomy psychické i fyzické agrese se vrší plynule jeden na druhý a neblahé čtenářovo očekávání dojde vyplnění. Výstražný pedagogický příklad se nezdržuje dalšími významovými plány (kromě paralely s ptáky) a vztyčuje vykřičník. Málo? Ano.

 

Dušan Třeštík: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871 (Nakladatelství Lidové noviny 2001)

Opakování je matka paměti a také zkouška, co v ní utkvělo z prvního čtení po téměř dvou desítkách let. Autor cupuje naše schematické pomysly o minulosti. Šíření křesťanství ukazuje jako velmi pragmatický proces bojů o moc a životní způsob. Konstantina a Metoděje zmiňuje jen okrajově a nenechává je vystupovat ze silně zalidněného plátna tehdejší střední a východní Evropy. Rozhýbává statický rastr, který máme v hlavě na základě dnešního geografickostátního uspořádání, a beze studu přiznává, že o mnoho věcech z minulosti nic nevíme a nikdy se už nic nedovíme. Třeštíkova erudice výklad až zahlcuje množstvím detailů, dokladem je skutečnost, že poznámkový aparát je skoro stejně rozsáhlý jako vlastní text.

 

František Dvorník: Zrod střední a východní Evropy. Mezi Byzancí a Římem (Prostor 1999/ překlad Petr Slunéčko)

Kde se vzal ten visegrádský prostor? Proč se kamarádí dnes státy, které ve své minulosti spolu tak vydatně a vytrvale válčily? Říše měla silné problémy s Maďary, než se je po porážce od Bavorů a taky Čechů na Lechu podařilo po roce 955 vrátit do Karpatského oblouku. Je náhoda, že obavy Unie se ozývají i dnes? Je dobře, že se Boleslavu Chrabrému nepodařilo porážkou Čechů a polabských Slovanů vytvořit velký slovanský stát? Varjag Vladimír, vládce Kyjevské Rusi, přijal křesťanství v Chersonu, nechal zmrskat sochu Peruna dvanácti siláky, rozpustil harém osmi set konkubín, propustil své tři dosavadní manželky (Češku, Bulharku, Řekyni) a vzal si „roztřesenou“ sestru byzantského císaře. Příkladně etnicky čistý prostor!  


Share on Myspace