Národní galerie Praha otevřela výstavu Rembrandt: Portrét člověka, která přestavuje více než 110 děl jednoho z nejslavnějších umělců Zlatého věku holandské malby, i celé historie umění, Rembrandta Harmenszoona van Rijna. Díla jsou zapůjčena z významných zahraničních i tuzemských institucí a soukromých sbírek, včetně jediné Rembrandtovy malby na našem území Učence ve studovně.

Rozsáhlý projekt měl být zahájen již v dubnu letošního roku, avšak vzhledem k celosvětovým opatřením provázejícím prevenci šíření pandemie koronaviru se dlouholeté přípravy protáhly o několik měsíců

„Výstava obsahuje mnoho mezinárodních zápůjček, nikdy nebylo možné u nás vidět tolik Rembrandtových děl pohromadě, a určitě to v budoucnu zase dlouho možné nebude. Nejen s ohledem na současnou situaci je to téměř zázrak. Díky novému termínu se dokonce podařilo exkluzivně zajistit díla ze světových sbírek, která původně nebylo možné získat,“ prozrazuje kurátorka výstavy Lucie Němečková.

Podstata kouzla Rembrandtovy tvorby spočívá v jeho umění proniknout pod povrch věcí. Ne nadarmo je označován jako malíř lidské duše.

Jeden jediný

Příkladem tohoto vnímání Rembrandtova díla je Učenec ve studovně̌ z roku 1634 ze sbírky Národní galerie Praha. Jedná se o jeho jedinou malbu na území České republiky a zároveň jeden z nejkrásnějších obrazů celé výstavy.

Portrét Učence nezobrazuje pouhou fyzickou podobu neznámého muže, Rembrandtovi se v něm podařilo zachytit dramatický duchovní život portrétovaného starce. Výraz tváře vypráví bohatý příběh, čímž samotnou malbu staví na úroveň malby historické. Toto neobyčejné, zároveň klíčové dílo výstavy v sobě dodnes skrývá více otázek než odpovědí a zaujímá výjimečné místo v celé Rembrandtově tvorbě.

Vznikl v období, které bylo pro ani ne třicetiletého umělce úspěšné v soukromém i profesním životě. Na počátku třicátých let se Rembrandt stěhuje z rodného Leidenu do kosmopolitního Amsterdamu a poměrně rychle se stává vyhledávaným umělcem, v tomto období zejména portrétistou. Osobní štěstí profesně plodnou etapu jen podtrhuje. V roce 1634 se Rembrandt oženil se Saskií van Uylenburgh, která se stala jeho múzou, a kterou s něžností a láskou zvěčnil na několika kresbách a malbách, jako je tomu například u rozšafného portrétu usměvavé Saskie z drážďanských sbírek.

Příběh Učence ve studovně představí Rembrandtovu uměleckou kariéru od jejích počátků přes nejúspěšnější roky až po pozdní tvorbu. S pomocí Rembrandtových děl a prací jeho současníků i následovníků, mezi které patří Lievens, Flinck, Paudiss či Drost, se pokusí Národní galerie přiblížit Rembrandtovo tvůrčí soupeření se současníky a vliv, který zanechal až do současnosti. Jak dokládají vystavená díla předních současných umělců. Jejich autorská intepretace pražského ence ve studovně ukazuje, že Rembrandtovo dílo je i více než tři sta padesát let po umělcově smrti stále zdrojem inspirace.

Grafické práce

Poznání Rembrandtovy tvorby nemůže být úplné bez grafiky a kresby. Grafice se Rembrandt věnoval se stejnou intenzitou a invencí jako malbě. Vysoce oceňována byla již za umělcova života, v Nizozemí i v zahraničí. Vzhledem k tomu, že Rembrandt nikdy necestoval mimo rodnou zem, byl ve své době v cizině znám v první řadě jako grafik. Práce na papíře cestovaly snadno a rychle a originalita Rembrandtových grafických listů budila úžas a nadšení nejen u umělců, ale i milovníků umění. Již v 17. století sběratelé usilovali o kompletní Rembrandtovu grafickou tvorbu.

Umělec řadu svých grafik vydával ve vysokých nákladech a přinášely mu zisky. Přesto nesklouzl k rutině, naopak v grafice patří k nejinvenčnějším a nejoriginálnějším tvůrcům všech dob. Experimentoval s grafickými technikami, různými druhy papírů, tiskl i na vzácný pergamen, měnil množství tiskařské barvy u různých otisků a odhalil tak výrazové možnosti grafiky.

„Rembrandtovu uměleckou osobnost plně poznáme pouze, studujeme-li všechny tři oblasti jeho tvorby, malbu, kresbu a grafiku, teprve dohromady vytvářejí plný pohled na šíři, osobitost a úchvatnou energii jeho výtvarného projevu. Proto také ve výstavě nejsou kresby ani grafiky odděleny, ale organicky vkomponovány mezi umělcova plátna,“ vysvětluje Blanka Kubíková, kurátorka Sbírky grafiky a kresby NGP. „Věřím, že návštěvníci ocení velmi moderní Rembrandtův kreslířský rukopis, kdy několika tahy dokázal bravurně vyjádřit pohyb či charakter postavy,“ doplňuje Kubíková.

Architektonické řešení

Autorkami instalace jsou Lenka Míková a Anna Matoušková, které se zaměřily především na gradaci a díla zasadily do černého sametu.

Rembrandt byl již ve své době výjimečná osobnost a takového ho instalace jasně vymezuje. Jeho dílo nesou černé objekty vsazené do prostoru, které volně symbolizují jeho osobnost a proměňují se v měřítku a kompozici v průběhu jednotlivých dějství výstavy, zatímco díla ostatních autorů zůstávají jako jeho kontext přímo na bílých stěnách sálů. Instalace zapojuje architekturu paláce Kinských a vede návštěvníka od uměleckých začátků s gradací skrz vrcholné období ke středobodu výstavy, obrazu Učence ve studovně, a dál přes zklidnění pozdní tvorby až do intimní poslední části, nitra Rembrandta.

„Setkání s jeho osobností umocňuje umístění čtyř grafických autoportrétů, které rámují celou výstavu a průhled skrz její páteřní osu. Vnímání delikátních grafických děl podporuje sametový podklad, pohlcující nadbytečné světlo, jinak instalace zůstává záměrně minimalistická,“ říká architektka Lenka Míková.

Rembrandt, kterému rozumí i děti

Nechat se unést světem umění skrze vlastní tvorbu mohou děti v interaktivním studiu přímo ve výstavě. Návštěva studia zprostředkuje dětem přímý kontakt s originály uměleckých děl. Vyzkouší si, jaké je to být učencem v turbanu nebo přemýšlet jako malíř. Děti mohou zkoumat svou tvář a hrát si s jejím výrazem, sestavovat zátiší a proměňovat ho v různé intenzitě světla nebo stínu. Ale také možná zjistí, co měl Rembrandt pod čepicí.

Co, kdy a kde

Výstava představuje řadu prvotřídních děl zapůjčených nejen z významných světových i tuzemských muzeí a galerií, jako je například Metropolitní muzeum v New Yorku, Londýnská Národní galerie, madridské Prado, Rijksmuseum v Amsterdamu či vídeňská Albertina, dále z českých sbírek Moravská galerie v Brně, Arcibiskupství olomoucké, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, ale i od soukromých zapůjčitelů.

Výstava zahrnuje 115 exponátů, z toho 50 maleb a 58 grafických listů a 7 kreseb. Rembrandtovo dílo je zastoupeno 10 malbami a více než 50 pracemi na papíře.

Výstava probíhá v paláci Kinských na Staroměstském náměstí do 31. ledna 2021. Otevřená je od pondělí do neděle od 10:00 do 18:00, každou středu až do 20:00.

Doplňuje ji reprezentativní katalog v české i anglické jazykové mutaci a také publikace z nové ediční řady NGP Obrazy do kapsy věnovaná tvorbě Rembrandta, určená dětem i dospělým.

Připravena je i nabídka veřejných a vzdělávacích programů.


Share on Myspace

Kultura