Vzpoura proti zatuchlosti



ondrejmrazekSoučasní i bývalí studenti pražské Akademie výtvarných umění zatroubili do boje za oživení atmosféry na své alma mater, proti rutině a za otevřený dialog mezi pedagogy a studenty. Nový rektor Jiří T. Kotalík ovšem tvrdí, že změna není zapotřebí.

Konzervativní přístup vedení a pedagogů, neschopnost vybřednout ze zaběhnuté rutiny a nedostatečná ochota komunikovat - taková je podle autorů otevřeného dopisu studentů AVU, jehož prostřednictvím oslovili rektora, akademickou obec a veřejnost, současná situace na jedné z nejprestižnějších českých uměleckých škol. Akademický senát má podle studentů tendenci volit takového rektora, od něhož vedoucí pedagogové očekávají loajalitu, potvrzení stávajících pozic a zajištění dalšího odsouvání koncepčních změn. „Zapomíná se na to, že škola je tu především pro studenty, a ne pro pedagogy," napsali ve výzvě studenti.

Proces obrody zamrzl
„Před dvaceti lety studenti Akademie výtvarných umění v Praze iniciovali sérii změn, které vyvrcholily volbou Milana Knížáka rektorem. Nadějný proces obrody však po několika letech zamrzl. Aktivita vedení AVU se omezila na udržování existujícího standardu," píše se v textu, který svým podpisem podpořili desítky studentů, umělců, kurátorů a výtvarných teoretiků, mezi nimiž nechybí Jiří David, Jiří Skála, Petr Nikl, Věra Jirousová, Tomáš Pospiszyl či Marta Smolíková.
Odrazem tohoto stavu je podle autorů výzvy apatie na straně studentů, kteří se snadno nechávají vtěsnat do rutiny jednotlivých ateliérů. Na AVU podle nich panuje všeobecná komunikační bariéra, která znemožňuje otevřenou debatu. „Škola tak působí dojmem mrtvého prostředí, které není schopno uskutečnit potřebnou změnu zevnitř. Vzhledem k významu AVU pro českou kulturu je nutné považovat její situaci nejen za vnitřní záležitost jedné školy, ale za problém celé kulturní obce, který je v obecných rysech příznačný pro stav naší společnosti," píše se v otevřeném dopisu, jehož autoři požadují vypsání veřejných výběrových řízení na pozice vedoucích pedagogů všech ateliérů a teoretických předmětů v co nejkratším termínu a svolání sympózia členů akademické obce a dalších odborníků o smyslu a dalším směřování akademie. Tam by se mělo otevřeně diskutovat o funkci, jakou by měla plnit AVU v českém kulturním životě, o koncepci, která by lépe odpovídala současnosti, o potřebě komunikace a inspirace jinými uměleckými vysokými školami u nás i v zahraničí. Autoři výzvy, mezi nimiž jsou studenti, doktorandi i zaměstnanci AVU, prosazují také modernizaci ateliérové výuky a dialog o větším zapojení školy do veřejného života.

Mezi iniciátory studentské výzvy jsou i autoři těchto obrazů, Vasil Artamonov a Václav Magid.

 

Žáby na prameni
Studenti AVU, umělci, teoretici a kurátoři se shodují v tom, že na škole vládne zatuchlá atmosféra a pedagogický sbor sedí na svých pohodlných místech jako žáby na prameni. Panuje přesvědčení, že stárnoucí profesoři (60 procent vyučujících je starších sedmdesáti let) nejsou schopni vybřednout ze zajetých kolejí a místo, aby vytvářeli svobodné podmínky pro růst svobodných uměleckých osobností, hodnotí studenty nikoli podle kreativity, ale podle toho, nakolik se dokážou přizpůsobit jejich rutině. Součástí studentských požadavků je proto i obnovení efektivnosti a důvěryhodnosti výběrových řízení na pozice všech pedagogů, kterým vyprší pracovní smlouvy, protože termínované smlouvy byly podle autorů dopisu v drtivé většině prodlužovány automaticky. Tím pádem škola dávala kulturní veřejnosti najevo svou uzavřenost a de facto naznačovala, že o nové lidi zvenčí nemá zájem.
„Na akademii je už dvacet let stejná situace a nic se nemění," říká jeden z iniciátorů výzvy, absolvent a zaměstnanec AVU Dominik Lang. „Dvacet let se tam reprodukuje totéž bez vztahu k vnějšímu světu," doplňuje další z autorů dopisu, výzkumný pracovník akademie Václav Magid.
Jejich pocity sdílí i ředitelka neziskové organizace ProCulture/Otevřená společnost Marta Smolíková, která dopis také podpořila podpisem. „Vedení AVU usnulo na vavřínech transformace zpřed dvaceti let, je veřejným tajemstvím, že tam vládne rigidita a konformita," řekla LtN a zdůraznila, že souhlasí se studenty zejména v tom, že je třeba výuku i atmosféru více otevřít a přizpůsobit době. „S AVU není žádná spolupráce. Zatímco na DAMU, JAMU nebo UMPRUM jsou v posledních letech pružnější, a snaží se poskytovat moderní vzdělání třeba i v takových praktických věcech jako je autorské právo, organizace a provoz, na AVU v tomto směru chybí otevřenost a vstřícnost," podotýká Smolíková.

Rektor změny nechystá
Nově zvolený rektor AVU Jiří T. Kotalík se ovšem změnám brání a tvrdí, že akademie žádnou zásadní změnu nepotřebuje. To studenti ostatně očekávali, protože právě kvůli jeho konzervativnímu přístupu a jasnému odmítnutí reforem byl akademickým senátem do funkce zvolen. Kotalík, který bude jmenován rektorem až v únoru, v reakci na dopis studentů prohlásil, že vypsání všech konkurzů najednou je nereálné a argumentoval tím, že smlouvy končí většině pedagogů ve stejný den. Smířlivě sice naznačil, že na AVU samozřejmě je co zlepšovat, a připustil, že ke konkurzům příští rok dojde. Nikoli však u všech, ale jen u některých. „Zákon umožňuje pracovní úvazky prodlužovat. Konkurzy se dělají, když je třeba změny," prohlásil Kotalík dvojznačně, nicméně dodal, že dialog se studenty vítá.
Pokus studentů AVU o obrodu a otevřenou diskusi přichází v době, kdy volání po svobodném dialogu a spravedlivějším nastavení demokratických pravidel sílí v celé společnosti. Jejich výzva se proto setkala s nebývale vstřícným ohlasem nejen ve výtvarných kruzích, ale obecně mezi umělci a vědci a podpisy sympatizantů na webové adrese www.pro-avu.cz rychle přibývají.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Úterý, 08 Prosinec 2009 11:09 )  

banner Pidivadlo

Partneři

FOK
Logo Pismo black WEB