Vzpomínáme-li na tento týden zesnulého (11. března) Zdeňka Karla Slabého, určitě připomeňme, že se nebál obejmout lidi. Jistě ne každého, ale mohli jste se s ním vídat minimálně a dočkali jste se podobného objetí, které nebylo jen gestem. Snad tím trochu kompenzoval uzavřenost, která mu byla jako spisovateli vlastní.

Letos by se dožil devadesátky. Narodil se 9. června 1930 v Praze a vystudoval filozofickou fakultu. Posléze srostl s redakcí časopisu Zlatý máj a s nakladatelským domem Albatros. Literárně kritické a teoretické stati publikoval zprvu také v Literárních novinách, ale už tam se věnoval především tvorbě pro děti a mládež. Od roku 1962 až takřka do smrti psal další a další knihy tohoto druhu, v první verzi některé zveřejňoval na pokračování časopisecky a mnohé se staly více i méně kultovními, antikvárně vyhledávanými legendami.

Dvorana Slabého slávy začíná Třemi banány (1964), což byla fakticky česká variace na Malého prince. Následovala pohádková fantasy Bukukururuna (1968), která se roku 2015 dočkala pietní reedice s původními ilustracemi Radka Pilaře. Tajemství oranžové kočky (1968) je vítězně dotaženým projektem řetězově psané dětské detektivky, kdy Slabý jako autor pouhé úvodní kapitoly následně koordinoval množství (devět) dětských autorů celého světa. Jen kapitoly od některých z celku přespříliš vyčnívají, když se odlišují poetikou, ale většinou ona jinakost výslednému efektu přispěla.

Absolutním vrcholem „Slabého síly“, s níž dokázal uhranout dětského čtenáře, se stal teprve cyklus příběhů Pohádkový detektiv Břetislav Hostivít. Na malé ploše dokázal Slabý věrohodně stvořit fiktivní svět; jím nás vede s neuvěřitelným citem pro dobrodružnou akci a je proto poněkud paradoxní, že v novém vydání téhle čtivé legendy (2009) členil po doporučení nakladatele a „kvůli dětem“ původní kapitoly na drobnější segmenty. Více viz recenze

Vedle výše zmíněné řady pohádkových dobrodružství, při jejichž vyprávění působí autor takřka jako jakýsi „český Dumas maličkých“ (s nadšenými jiskřičkami v očích), vysnil spolu s Dagmar Lhotovou i komiksového hrdinu kocoura Vavřince a tři jeho kreslené kamarády: kozla Spytihněva, fenku Otylku a čuníka Mojmíra. Ze stránek měsíčníku Mateřídouška, kde se objevovali od roku 1967, přešli do sedmera knih uzavřených teprve roku 2013 seriálovým kompletem S kocourem Vavřincem od jara do zimy.

Spolu s písňovým textařem Eduardem Pergnerem (1935–2001) napsal Zdeněk Slabý knihu Děti s cedulkou (1982), dnes známou více z Vladimírem Körnerem psané filmové adaptace Kukačka v temném lese (1984, režie Antonín Moskalyk). Tématem se stalo přebírání českých a moravských dětí (a v tomhle případě třináctiletého děvčátka) do nacistických rodin

Neúnavný Zdeněk Slabý proslul i jako muzikolog v oblasti alternativní a jazzové muziky. Je autorem knihy Hudba černá a bílá a spoluautorem pozoruhodného dvoudílného slovníku Svět jiné hudby (s Petrem Slabým). Koncem života navíc vytvořil rozsáhlou vzpomínkovou trilogii, jejíž třetí část dosud zůstává v rukopise. K obsahu těchto svazků patří také přepisy jeho korespondence s významnými osobnostmi literatury a kultury, přičemž určitý „sebestředný dojem“ ve výsledku tomuto intenzivnímu dokumentu ani málo nepřekáží.

Zdeněk Karel Slabý byl zarputilý snílek a dokázal sny vtahovat do reality, aniž dbal o režimy. Byl pracovitý, vyhraněný, tvůrčí a oddaný své paní, ne dosud zcela doceněné spisovatelce Dagmar Lhotové (*22. července 1929 v Plzni).


Share on Myspace

Literatura

Vážené čtenářky,vážení čtenáři,

v souvislosti s uzavřením řady prodejen s  Literárními novinami vám nabízíme následující službu:

předplaťte si Literárky na dva měsíce
za 118,-Kč a dostanete je přímo do poštovní schránky.

Objednat si je můžete buď

e-mailem: predplatne@literarky.cz  nebo

telefonicky: 800 300 302 (bezplatná linka)

Dále nabízíme kompletní Literární noviny v elektronické podobě na alza.cz

redakce

 

LtN202004

 

Aktuální číslo vyšlo 26.3.2020
Příští číslo vyjde 30.4.2020