Zabývat se dnes psaním poezie nebo ji dokonce vydávat, to je značné riziko. Přesto se básníci ze světa nevytratili. Dokazuje to i nová kniha českého básníka, prozaika a žurnalisty Michala Wernische alias Ewalda Murrera s názvem Noční četba.

Kalendář ukazoval 28. ledna a na velkých nádražních hodinách se posunuly ručičky na sedmou hodinu večerní. Ale ne – nikoli na nádraží, ale v knihkupectví a kavárně řehoře Samsy v pražské pasáži U Nováků. Je to taková malá útulná kavárna v neustálém obležení spisovatelů, výtvarníků, fotografů, grafiků i novinářů všeho věku – prostě lidí vzdělaných, inteligentních a kreativní. Dokonalé prostředí pro autorské čtení – zvlášť pokud se jedná o poezii, a to značně epickou.

Právě to je případ Noční četby Ewalda Murrera. Jeho básně, psané nejčastěji volným veršem, mají neobyčejnou hloubku a pracují s řadou rozličných prvků. Nepředstavujme si však něco, u čeho bychom museli hodiny sedět, neustále se vracet ke každému slovu a zjišťovat, co chtěl autor sdělit. Nikoli. Vše je jasné. Pokud čteme Noční četbu, díváme se očima Murrera na okolní svět pohledem někoho, kdo umí vnímat okolí „mezi řádky“ a vidí často věci, které zůstávají ostatním utajeny. Popisuje život trochu pokřivený, občas absurdní, někdy však až pohádkově neuvěřitelný, ke konci však značně skepticky reálný.

Zajímavá je nejen Murrerova obrazotvornost, ale i jeho přístup k užívání českého jazyka, kdy se v některých obratech jakoby vrací v čase do doby starých mistrů předminulého století, zatímco na další stránce vytváří novotvar k popisu čehosi, co snad nikdo ještě nepopsal. Na 326 stranách nalezneme svět zcela reálný, svět plný víry a naděje i přesný opak, pohádkové postavy i osoby, k jejichž ztvárnění bychom jistě nalezli reálné předobrazy z autorova okolí.

I u Samsy se jednalo o noční čtení (proto ta pozdní hodina). Murrer se sám ujal recitace svých básní a oporou mu byli nejen jeho přátelé, ale také obdivovatelé jeho díla a poezie celkově. A tak byl prostor kavárny zcela zaplněn a více než hodinové posezení s autorem probíhalo ve velice příjemné kulturní atmosféře. Jde o důkaz, že inteligentní a umělecky hodnotná poezie má stále své čtenáře a příznivce, že síla slova se dosud nevytratila.