Kniha Pravá ruka K. H. Franka mimo jiné ukazuje, jak se vnuci vyrovnávají se zločiny dědů, v románu Kdopak se baví jsou nejpevnějším poutem mezi postavami peníze a Radek Malý se ve své nové knize zabývá motivem utonulé dívky v evropské poezii.

 

Emil Hruška, Jacqueline Giesová: Pravá ruka K. H. Franka (Epocha 2019)

Robert Gies se narodil roku 1902 nebo 3 (údaje v knize kolísají) v Kolíně nad Rýnem a zemřel roku 1974, přes kariéru špičkového právníka rozvinul svou činnost teprve v SS. Brzy po vzniku protektorátu se ocitl v Praze jako osobní tajemník K. H. Franka. Hruška na této knize spolupracoval s jeho vnučkou, která se celoživotně vyrovnává s cejchem dědečkových zločinů (osud lidických dětí například) a která dosud nechápe, jak tento zločinec unikl po válce potrestání. Nejpůsobivější je text tam, kde se mluví o Giesově suverénním mlčení o minulosti a o bezzubých pokusech západoněmecké justice reagovat alespoň formálně na trestní oznámení ze strany českých protifašistických organizací. Nejhorší jsou vrazi od psacích stolů.

 

Liou Čen-jün: Kdopak se baví (Odeon 2019/ překlad Zuzana Li)

Autor (1958) je prý jedním z nejbohatších spisovatelů v Číně a tohle je třetí kniha, která mu vychází v českém překladu. Román lze doporučit všem, kdo mají zájem o kolorit současné čínské společnosti. Zuřivý boj strany proti korupci, bídný život venkova, prostituce organizovaná kolem mýtu panenství, kupování nevěst, iracionální myšlení a klientelismus pojednává Liou lehkým perem a se smyslem pro grotesknost „příběhů ze života“. Zdánlivě nenáročné vyprávění sugeruje po čase nepříjemný pocit, že všechno, o čem se mluví, je jinak, že nelze nikomu věřit, kdo uvěří, vzápětí bude litovat. Nejpevnějším poutem mezi postavami jsou peníze, a proto je třeba nepolevit v ostražitosti, protože lidé vás chtějí jedině napálit.

 

Radek Malý: Ofélie a její sestry. Motiv utonulé dívky v evropské poezii (Host 2019)

Inspirován Bachelardem sleduje autor (1977) „komplex Ofélie“ založený u Shakespeara při jeho putování zejména francouzskou, německou a českou poezií, přičemž se zmíní i o klíčových zpracováních prozaických (například Viktorka Boženy Němcové). Do centra plástve metafor spojených s tímto komplexem klade Malý posmrtnou masku Neznámé ze Seiny. Někdy podrobnější analýzy, jindy letmé zmínky se tak z naší poezie dočkají Mácha, Bezruč, Zahradníček, Holan, Orten, Seifert, Nezval, Skácel, Hanzlík, Žáček, Matys, Cincibuch nebo Šťastná, Tominová a Hrabě. Jistou nahodilost výběru sám autor připouští, nečiní si nárok na vyčerpávající antologii. Komu je tato publikace určena? Studentům, nebo profesorům? 


Share on Myspace

Literatura


 

LtN202002

 

Aktuální číslo vyšlo 30.1.2020
Příští číslo vyjde 27.2.2020