„Slečno, možná mám špatný vkus, ale vy se mi hrozně líbíte…“ Jak vymyslet něco směšného, když člověku stojí za zády podezíravá a nebezpečná nacistická cenzura? Na tuto otázku odpovídá kniha Jiří Brdečka – Kreslené vtipy, sbírka autorových absurdně humorných ilustrací ze světa šosáků, kovbojů a bájných bytostí pro časopisy vydavatelství Melantrich. Letos na Štědrý den by se scenárista, režisér, kreslíř a publicista Jiří Brdečka dožil 103. narozenin, knížka je tak „narozeninově-vánočním“ dárkem pro všechny obdivovatele výrazné osobností českého filmu, mj. autora či spolutvůrce scénářů ke snímkům Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela, Tajemství hradu v Karpatech nebo Císařův pekař a Pekařův císař.
Kniha Jiří Brdečka – Kreslené vtipy přináší celkem sto šedesát stran vtipů, které Jiří Brdečka osobně kreslil. Texty k nim vymýšlel buď sám či společně s kolektivem autorů, mezi nimiž byli i dnes již zapomenutí redaktoři z Melantrichu. „Scházeli se v kavárnách či v Lucerna baru a při sklence probírali bezpečné možnosti. Vymýšleli vtipy, kterým se nadalo nic vytknout. U téhle spolupráce bych chtěla být, musela to být ohromná legrace,“ říká spoluautorka knihy a dcera Jiřího Brdečky Tereza Brdečková. V knize tak najdeme poetické a zároveň absurdní žerty o nevěře, kovbojích, antických postavách, plnovousech, lidožroutech, mořských pannách či opilcích. „Je to humor ze zoufalství. Ten, jak se ukázalo, je nějak věčný, a Češi v něm ve dvacátém století byli mistři. Ty vtipy jsou tak šílené, až jsou k smíchu,“ dodává Brdečková.
Jiří Brdečka stojí za mnoha hity české kinematografie. Narodil se 24. prosince v roce 1917 do učitelské rodiny v Hranicích na Moravě, po maturitě na gymnáziu studoval nejprve kreslení a zeměpis a následně dějiny umění. Když mu bylo něco přes dvacet let, po zavření vysokých škol v období okupace a krátce i po válce se věnoval zmíněné novinové karikaturní kresbě a humoristickým článkům a psal drobné povídky pro nedělní týdeníky nakladatelství Melantrich. Právě v dobách Brdečkovy spolupráce s tímto renomovaným pražským vydavatelstvím vznikla i první seriálová verze Limonádového Joa, do které autor vložil svou lásku k westernům a romantice Divokého západu a který se stal předlohou pro kultovní film Limonádový Joe aneb Koňská opera režiséra Oldřicha Lipského z roku 1964.
Nacistická cenzura pečlivě kontrolovala, jestli vtipy z dílny Brdečky a jeho kolegů neobsahují nějaký jinotaj, a čtenáři zase viděli skryté významy tam, kde nebyly. „Takže stačil třeba tlustý pán s doutníkem, který se trochu podobal Churchillovi a redaktor či kreslíř mohli skončit ve vězení. Samozřejmě se nesmělo vtipkovat ani o válečném nedostatku a vlastně o ničem, co lidé prožívali,“ popisuje Brdečková. Ta proto pro spolupráci na sbírce vtipů přizvala historika Petra Kouru, který knihu zasadil do historického kontextu a doplnil ji úvodní studií o situaci v médiích za druhé světové války. Součástí publikace je i text o nebezpečí číhajícím na autora vtipů, který sepsal po válce sám Jiří Brdečka, o grafickou úpravu se postaral Pavel Růt. Knihu vydalo nakladatelství Limonádový Joe.
