Chilský spisovatel, režisér, novinář a politik Luis Sepúlveda zemřel ve věku 70 let. Byl prvním pacientem s diagnózou covid-19 ve španělské provincii Asturie, kde žil, a jedním z prvních pozitivně testovaných v celé zemi.

Sepúlveda se začal cítit špatně 25. února, dva dny po účasti na literárním festivalu Correntes dÉscritas, který se konal v Póvoa de Varzim v severním Portugalsku. Byl 48 dní hospitalizován dní v nemocnici v Oviedu, po většinu času byl napojen na ventilátor na jednotce intenzivní péče. Postupně se přidávaly další zdravotní komplikace, až svůj boj s nemocí Sepúlveda 16. dubna v 10:18 prohrál.

Luis Sepúlveda od útlého mládí rád cestoval, nejprve s batohem na zádech po Chile a okolních zemích, později po celém světě. V roce 1969 dostal pětileté stipendium na studium dramatického umění v Moskvě, odkud byl po pěti měsících vyloučen „pro nevhodné chování“ za svůj styk s disidenty. V Chile pak vedl studentské hnutí, za vlády Salvadora Allendeho řídil literární řadu, v níž vycházela nejlepší díla světové literatury.

Po vojenském převratu byl byl dvakrát zatčen a odsouzen za „zradu a podvratnou činnost“ na doživotí. Byl na dva a půl roku vězněn, Amnesty International pro něj nakonec vymohla změnu trestu na osm let vyhnanství. Po propuštění žil se svou rodinou v exilu v Evropě, naposledy v Gijónu ve španělské Asturii. Několik let cestoval po státech Latinské Ameriky, nějakou dobu strávil také na lodi Greenpeace.

Luis Sepúlveda byl autorem řady knih, v českém překladu jich vyšlo šest. Šéfredaktor Literárních novin Petr Bílek o jeho próze Stín někdejšího času napsal: „Chilský autor tak jako mnoho jeho píšících krajanů se pokouší rozseknout gordický uzel historie své domoviny, jímž je zvolení Allendeho za prezidenta a jeho svržení Pinochetovým pučem v roce 1973. Následné kruté perzekuce namířené proti levici a odchody do exilu tu zůstávají v pozadí. Hrdinové se po obnovení demokracie vracejí v Sepúlvedově próze z různých evropských zemí a svou změněnou vlast najednou nepoznávají. Nejsou schopni navázat vztah s běžným životem a jejich myšlenky se potácejí ve starých ideologických schématech. Jejich vytrženost se projevuje až komickým lpěním na spikleneckých metodách bývalých ilegálních akcí. Kamínek do latinskoamerické mozaiky.“


Share on Myspace

Literatura