V mládí bylo mým snem dělat poetický kabaret. To jsem moc chtěl. A dnes, jestli se nemýlím, Terezka má k tomuhle snu výrazně nakročeno, on se jí už vlastně plní! Když jsem si její CD Moje první tango poslechl podruhé, už jsem to věděl.
Teď vám ukážu jednu fotku – nevím, jestli s ní bude spokojená, já jsem. Jsme v Muzeu v Kralupech nad Vltavou, to měla teprve jedno děťátko, ona sedí za klavírem, poslouchá, co povídám a za chvíli, až zahraje a zazpívá, půjde kojit. A jak je krásná!
Jaká je doopravdy?
Paní Hegerová v jedné „Levandulové“ slibuje milému, že bude taková jakou ji bude chtít, voňavá třeba. Písničkářka Szidi Tobias o tom zpívá Na hotelu v Olomouci – budu totiž tím čím chcete.
A Terezka to dělá. Nejen tohle, ještě mnohem víc! Vždycky, když se zmírní moje okouzlení, což netrvá dlouho, uvědomím si, co všechno, kolik nadání a talentu a práce je zapotřebí pro jediný koncert.
My muži si všechno škatulkujeme, takže:
Terezka si píše vlastní texty.
Skládá si vlastní hudbu, melodii.
Sama svoje písně zpívá lidem.
Doprovází se na piáno, harmoniku, ukulele…
Hraje svoje texty, nápady a skeče.
A taky báječně blbne s tělem a hlasem!
Jestli je pro mě někdo další drzý „vrabčák“ sebraný na dlažbě starého města, je to ona, je pevná v kramflecích (i neforemných botách) je jistá a poradí si se vším, je rozpačitá a bezradná a hledá ochranu, má zázemí v milionech naposlouchaných not a cit pro „vedení“ písně – ale je v ní i kus z Holanovy milované básně Terezka Planetová, trochu sen a vůně suché trávy. Spjatost se zemí.
Tou dobou velké proměny mé,
Potkal jsem tu, kterou se dníme…
Tohle všechno zažijete na jejím koncertě. Stačí jednou ji zažít za živa naživo živou, tu energii a pak už si ji představíte i při poslechu z nosičů.
Málem bych zabudol – Terezka „pracuje“ i jako zdravotní klaun, a její dětské CD v čele s Meluzínou Týnou patří k hitům mých vnuček.
Co je nejvíc – je šťastná maminka.
Má dobré myšlení. Dokonce i když se zdravě naštve, tak naštve, že z toho udělá písničku, je to sranda, je to veselé. Po písni Kuřačka vůbec nemám chuť jít vypouštět dým, směju se spokojeným zákonodárcům, kteří zatrhli kouření po hospodách, a v klidu přihlíží reklamě na alkohol v některých televizích… Kdyby si Terezii poslechli, jednu důležitou věc by pochopili hned – všechno (no, skoro, no!) je v hlavě.
Když vám zazpívá Františka, to je jiná píseň z CD Tango, uvěříte jí. Muž uvěří, že je on tím Františkem i františkem a že je báječný, mladý, silný, okouzlující a báječně po mužsku voní, dřevem, senem, zemí a… Čemu uvěří žena, to nevím.
Přeju vám setkání s touhle veselou paní řady profesí.
Když Terezku slyším, vidím a sním, zase přemýšlím o poetickém kabaretu. Mohl bych v něm vesele i vážně říkat verše, v tom jsem prý dobrý. A nebo předvádět stárnoucího komika v cylindru, jak chodí po jevišti, hladí si knír a slečny. Osahává, napsal by škarohlíd, ale paní Palková by mu nevěřila.
Pro lepší fotky a další můžete navštívit její www.tereziepalkova.cz.