Jak se vyvíjelo slovo záchod, proč jíme hrozinky i rozinky a jak souvisí kakání s kadidlem. To všechno se dozvíte na twitterovém účtu Jazykovědma, jehož prosincové posty přebíráme.

 

Na věku záleží (2. 12.)

Řekni mi, jak píšeš sirup, a já ti řeknu, kolik je ti let. Sirup (či sirob) se totiž do roku 1957 psal s ypsilon, protože se mylně spojoval se slovem syrý. Pochází však z arabského šarāb (nápoj) a do češtiny se dostal přes latinu (sirupus/siropus) a němčinu (Sirup).

 

Nemít v peněžence ani vídeňský halíř (3. 12.)

Po nákupním černém pátku (a pondělku) asi spousta z nás už nemá ani vindru. A co že přesně to nemáme? Slovo vindra pochází z německého Wiener Heller, doslova tedy vídeňský haléř. A ten měl už ve své době nevalnou hodnotu...

 

Přijela k vám hostka? (4. 12.)

V době politické korektnosti se hodí procvičit přechylování obecných podstatných jmen. Méně známé tvary, které najdeme ve slovníku, jsou např. chirurgyně (i chiruržka), psychiatrička (i psychiatryně), generálka (od generál) či dokonce hostka (od host).

 

Lyže jsou z Ruska (5. 12.)

Začíná zimní sezóna, tak až si budete připevňovat lyže na ližiny, vězte, že etymologicky spolu tato slova nesouvisejí. Lyži jsme převzali z ruského lýža od lýzgat’ (klouzat); ližina je od slova líha (to, na čem něco leží, tj. nosná konstrukce či trám k posouvání břemen).

 

Doručí pošta balíček? (9. 12.)

Jsem dojatý vs. dojat: kdy použít přídavné jméno (dojatý) vs. příčestí trpné (dojat)? Dnes jsou tyto tvary vesměs zaměnitelné, ale příčestí trpné zdůrazňuje děj (např. balíček bude doručován mezi 8. a 17. hod.) či výsledek děje (např. adresát nebyl zastižen).

 

Kdy do pozdravu patří čárka? (10. 12.)

Kdy se píše čárka mezi pozdravem a oslovením? Když ji napíšete vždy, neuděláte chybu! Víceslovné pozdravy čárku mít musejí: např. Dobrý den, Honzo. Jednoslovné pozdravy čárku mít nemusejí, ale mohou: např. Ahoj, Honzo. / Ahoj Honzo.

 

Cítíte se jako ukrajinský lupič? (11. 12.)

Jste hajdaláci? Tak buďte rádi, že nejste hajdamáci! Od hajdamáka je totiž slovo hajdalák odvozené. Hajdamáci byli ukrajinští rebelové a lupiči, kteří se v 18. století bouřili proti vládnoucí polské šlechtě jejím olupováním (a vražděním).

 

Mlít ve mlýně (12. 12.)

Proč se píše mlýn s „ý“, ale mlít s „í“? To je tak: etymologicky nejde o spřízněná slova. Mlýn jsme si vypůjčili ze staroněmeckého mulīn; mlít vychází z praslovanského *melti, kde následně došlo k přesmyčce z „el“ na „le“, prodloužení na „lé“ a nakonec zúžení „é“ na „í“.

 

Díváte se ze záchoda na západ slunce? (13. 12.)

Dneska něco z každodenního života: až půjdete na záchod, můžete se poeticky zamyslet nad jazykovým vývojem tohoto slova. Původně byl totiž záchod libovolné místo, kam se zachází (podobně podchod či průchod), a slovo záchod označovalo i západ slunce.

 

Hrozinka, nebo rozinka? (16. 12.)

Dáváte do vánočky hrozinky, nebo rozinky? Obojí je správně! Původně byla pouze rozinka, a to z latinského racēmus (hrozen), přes francouzské raisin a německé Rosine. Rozinku si lidová etymologie spojila s hroznem, a tak vznikla hrozinka.

 

Král Karel, císař Caesar (17. 12.)

Vánoce jsou časem pohádek, tedy i pohádkových králů a císařů. Tak až budete s dětmi koukat, můžete se blýsknout postřehem, že slovo král vzniklo podle jména franského panovníka Karla Velikého; císař pak podle římského vladaře Julia Caesara.

 

Maková panenka a Ferda Mravenec (18. 12.)

Až budete dětem číst pohádku, procvičte si psaní velkých písmen: obecné druhové jméno je malým (princezna), vlastní jméno velkým (Jasněnka). Je tedy děd Vševěd, Maková panenka, brouk Pytlík atd. Pozor: Ferda Mravenec je výjimka, protože Mravenec se považuje za příjmení.

 

Shnilá purpura (19. 12.)

Nevoní vám purpura? Asi znáte její etymologický původ! Purpura pochází z francouzského pot-pourri, což doslova označuje shnilý hrnec (pot = hrnec, pourrir = hnít).

 

Grog zahřeje jako plášť (20. 12.)

Zahříváte se grogem? Činili tak i námořníci pod velením admirála Edwarda Vernona (1684–1757), který opilost na pracovišti vyřešil tak, že rum začal ředit vodou. Admirálova přezdívka byla Old Grog, podle jeho pláště z grogrénu (těžká hrubá látka), odtud tedy název nápoje.

 

Vánoce jsou svaté noci (23. 12.)

Kde se vzal název Vánoce? Z německého ekvivalentu Weihnachten: první část slova, Weih (od weihen, světit), jsme přizpůsobili češtině; zatímco druhou část, Nachten (noci), jsme do češtiny přeložili. Vánoce tedy znamenají doslova svaté noci.

 

Punč má mít pět ingrediencí (27. 12.)

Pokud popíjíte o svátcích punč, vězte, že pravý punč obsahuje přesně pět ingrediencí: arak (pálenka), vodu, citronovou šťávu, koření a cukr. Tento počet je obsažený v samém názvu nápoje, který pochází z hindského pānč (pět) a dostal se k nám přes angličtinu a němčinu.

 

Kakat kadidlo (30. 12.)

Napadlo vás někdy, zda souvisí kadidlo (vonný dým) a kadění (vyměšování)? Souvislost tu nejspíš je! Kadidlo je od kaditi (vykuřovat kadidlem), což je alternativa čaditi (kouřit). Kadit je od dětského slova kakat, asi hravým přikloněním právě ke kadit ve smyslu vykuřovat.

 

Přejete šťastný nový rok, nebo Nový rok? (31. 12.)

Blíží se Nový rok i nový rok, tak pozor na ně! Přejeme si obvykle šťastný nový rok (s malým písmenem), což označuje všech 365 dní v roce. Pokud popřejete šťastný Nový rok (s velkým písmenem), míní se tím název svátku, což znamená pouze jeden den, a to 1. leden.

Autorka je korektorka, překladatelka a copywriterka. Její profesní stránky najdete ZDE, twitterový účet Jazykovědma ZDE.


Share on Myspace

Kultura