Životní příběh jednoho z nejoriginálnějších českých umělců 20. století inspiroval tvůrce brněnského studia České televize k natočení polohraného dokumentu. Nazvali ho podle samotného hlavního hrdiny: Josef Váchal. ČT art ho v premiéře uvede 4. prosince ve 22:10.
Josef Váchal, od jehož úmrtí letos uplynulo 50 let, byl mimořádně nadaným umělcem. Ovlivněný expresionismem a dalšími směry se už za první republiky pokoušel o vlastní, stylově nevyhraněný umělecký směr. Jeho vrcholnými grafickými díly jsou knihy, které sám napsal, vytvořil jejich ilustrační doprovod a jen v několika exemplářích vytiskl i svázal. Nejznámější z nich je rozměrná kniha Šumava umírající a romantická nebo zfilmovaný Krvavý román.
Polohraný dokumentární film představuje Váchala v jeho komplexnosti i neuchopitelnosti jako umělce, mystika a ironika. Odhaluje šíři a hloubku jeho svébytného výtvarného a literárního díla, kterým se vždy vymykal dobovým uměleckým směrům a záměrně se vyhýbal diktátu politické poptávky.
Hraná část filmu je zasazená do východočeských Studeňan 60. let 20. století, kde Váchal trávil poslední roky svého života. „Tyto pasáže kombinujeme s dokumentárními sekvencemi složenými z výpovědí odborníků, sběratelů, galeristů a váchalologů,“ říká dramaturgyně Lenka Marešová.
„Nabízíme i unikátní svědectví několika pamětníků, kteří se s Josefem Váchalem za jeho života setkali. Ve snímku je i široká paleta dobových fotografií, které zachycují jednotlivé etapy Váchalova života od dětství v Písku, uměleckého života v Praze na začátku 20. století, službu v rakousko-uherské armádě během první světové války až po stáří ve Studeňanech,“ dodává Marešová.
Snímek zavede diváky také do Portmonea – Muzea Josefa Váchala v Litomyšli. Komunistický režim neměl pro Váchalovo umění pochopení, nechal ho dožít ve vlhké komůrce traktorové stanice, která vznikla ve znárodněném domě jeho družky a umělkyně Anny Mackové.
Zlom nastal po roce 1966, kdy Váchal získal veřejné uznání díky výstavě v Národním muzeu v Praze. Přestože se bránil jakémukoliv propojení s tehdejším režimem, byl pět dní před smrtí vyznamenaný titulem zasloužilého umělce.
Z Váchala se po jeho smrti stal fenomén, který vedl k založení knižního nakladatelství, vzniku několika recesistických spolků, vydání četných životopisných i odborných publikací, několika filmovým adaptacím jeho díla i divadelním hrám.
