Příběh průkopníka dětské knižní tvorby Ondřeje Sekory přináší Česká televize v novém dokumentárním filmu, který natočil scenárista a režisér Pavel Jirásek. Snímek Ondřej Sekora – práce všeho druhu, uvede ČT art 26. září ve 21:10, a připomene tak 120. narozeniny tvůrce, jehož dílo ovlivnilo několik generací.

Sekorovo dílo i jeho životní osud tvůrci snímku představují prostřednictvím rozhovorů s předními odborníky z mnoha oblastí a oborů, včetně rozhlasu, televize, filmu i divadla. Důraz kladou na období po vzniku samostatné ČSR, kdy Sekora od roku 1921 pracoval jako sportovní referent a kreslíř v brněnských Lidových novinách. Tehdy uvedl na stránky deníku postavičku nešikovného pana Břouška a komickou dvojici Hnáta s Patrčkou.

„Ve filmu jsme znázornili klíčové životní okamžiky Ondřeje Sekory, které měly vliv na jeho tvorbu,“ říká dramaturg Marin Polák a zdůrazňuje, že v dokumentu je využito celé řady cenných, doposud nepublikovaných archívních materiálů z pozůstalosti Ondřeje Sekory včetně jeho autentických biografických vzpomínek zachycených na filmu či zvukových pásech.

Ty jsou doplněny vyjádřeními odborníků na Sekorovu tvorbu a vzpomínkami jeho přátel. Film mimo jiné zachycuje Sekorovo francouzské období, kdy působil v Paříži, chodil tady na výtvarné kurzy a spolupracoval s výtvarnými a sportovními časopisy a deníky. Právě tady zřejmě Sekora viděl první Disneyho grotesky, které výrazně ovlivnily jeho další tvorbu. Kocour Felix ho dokonce inspiroval při vymýšlení jeho nejslavnější postavy Ferdy Mravence.

Snímek neopomíná ani Sekorovo nadšení pro ragby. S tímto sportem se setkal právě ve Francii a jeho pravidla dokonce přeložil do češtiny. Stal se tak nejen zakladatelem české ragbyové terminologie, ale také nadšeným propagátorem tohoto sportu u nás.

Dokument si všímá Sekorova dalšího působení v Praze, kdy se stal úspěšným spisovatelem pro děti. Jeho Ferda je obrazem své doby, komplikovaných třicátých let. „Skrze tvorbu Ondřeje Sekory náš dokument nahlíží na průběh a peripetie dějin 20. století ve střední Evropě,“ říká režisér Pavel Jirásek a připomíná, že Sekora musel kvůli židovskému původu své ženy opustit nejen redakci Lidových novin, ale i Syndikát novinářů. Manželka skončila v Terezíně, on sám v pracovních táborech Klein Stein a Osterode.

Snímek neopomíná ani Sekorův vstup do KSČ v poválečném období nebo jeho působení ve Státním nakladatelství dětské knihy, pozdějším Albatrosu. V roce 1952 odešel na volnou nohu, psal a kreslil pro dětské časopisy a znovu se primárně věnoval tvorbě autorských knih. Film se také obsáhle věnuje poměrně neznámé kapitole jeho tvorby v tehdejších nových médiích. Sekora kromě spolupráce s divadlem a rodícím se filmem loutkové animace totiž stál také u prvních pokusů o televizní vysílání pro děti.


Share on Myspace

Kultura