Událost, která zcela změnila vývoj dějin nejen České republiky, ale celé střední Evropy. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968. Režisér Jan Šikl před časem nalezl tři a půl hodiny profesionálně natočeného materiálu ze srpnového dění. Šikl na základě nich zahájil pátrání po tom, kdo a kde je v archivu zachycen. Vzpomínky na skoro zapomenuté příběhy tak ožily a postupně složily obraz historického okamžiku a jeho vztahu k současnosti. Dokument Rekonstrukce okupace diváci uvidí v úterý 22. března od 21:45 na ČT2.
„Když jsme natáčeli, tak jsem pochopil, jak pro každého z lidí, kteří srpen prožili, je toto téma stále aktuální. Stačilo položit otázku a minulost znovu ožívala v plné intenzitě. Dnes, víc než padesát let poté, je srpen 1968 stále téma, které prostupuje celou naší společností,“ uvádí režisér a autor scénáře dokumentu Jan Šikl a dodává: „Pocit křivdy, nenávisti, vzdoru… Představuje to paměť, která se předává z generace na generaci. Přemýšlím nad tím i dnes, když ruská armáda okupuje Ukrajinu. Přemýšlím, co všechno tím zasela do svého sousedského národa… Minulost stále trvá.“
Většina z použitých záběrů nebyla dosud publikována. Jejich unikátnost spočívá mimo jiné i v tom, že se na nich objevuje řada různých míst Československa. Autor začíná hledat pamětníky z filmového pásu a identifikuje, kde proběhlo natáčení. Další materiály dokumentu pocházejí od amatérských filmařů, kteří je nabídli během vzniku snímku. Tato syrovost a neučesanost ještě více dotváří obrazově vyrovnaný celek. Vzpomínky na konkrétní události ožívají a pátrání se postupně mění v reflexi toho, jak se historický okamžik otiskl do společnosti jako takové.
„Dokument reflektuje rok 1968 v Československu, invazi vojsk varšavské smlouvy a následnou normalizaci. To vše je nahlíženo očima občanů, civilistů, kteří si rozhodně válku nepřáli a to, co se stalo, si nedokázali představit ani v nejhorším snu,“ komentuje kreativní producentka ČT Alena Müllerová: „Bohužel je toto téma nyní palčivě aktuální vzhledem k útoku Ruska na Ukrajinu. Emotivní vzpomínky a trauma, které v nás dodnes zůstává, pomůže přiblížit, jak se nyní cítí lidé na Ukrajině.“
