Proč se lyže (psáno s y) připevňují na ližiny (psáno s i)? Kde se vzalo leporelo? Kdo či co je to prevít? Proč se říká chyba lávky? Kde se vzal papaláš? Odkud se vzal paskvil? Proč se říká mít něco za lubem? To všechno se dozvíte na twitterovém účtu Jazykovědma, jehož únorové posty přebíráme. 

 

Nikoho neprotěžujte! (1. 2.)

Rozmáhá se nám tu takový nešvar: mylné protěžovat místo náležitého protežovat. Nespletete to, když víte, že protežovat značí poskytovat protekci. Protežování i protekce vycházejí z latinského prōtegere (chránit) a protěkce nepíšete, tak nepište ani protěžovat!

 

Pokálená šalina. (2. 2.)

Proč jezdí v Brně šalina? Nejspíš jde o zkomolení německého ekvivalentu (Elektri)sche Linie. Zlí jazykové lidové etymologie ovšem podsouvají výklad Scheisse Linie (doslova pokálená linka), tak prý zvaná podle výkalů lemujících původně koněspřežnou dráhu.

 

Neosobní iniciály (3. 2.)

Až vás někdo zase požádá o iniciály, poslušně uveďte první písmena svého jména či adresy. Právě to totiž slovo iniciála označuje – první písmeno, a to podle latinského initiālis (počáteční). Iniciály tedy neoznačují osobní údaje, byť se tak mylně používají.

 

Lyže na ližinách (4. 2.)

Proč se lyže (psáno s y) připevňují na ližiny (psáno s i)? Protože spolu etymologicky nesouvisejí! Lyže máme z ruského lýža, zatímco ližiny jsou odvozené od staršího líha. Slovo líha označuje trám, na kterém něco leží a který se používá k posouvání břemen.

 

Lechtivá historie leporela (5. 2.)

Až se vás děti zeptají, kde se vzalo leporelo – možná raději pomlčte! Jméno skládací obrázkové knížce totiž propůjčil Leporello, sluha Dona Juana v Mozartově opeře Don Giovanni, konkrétně jeho katalog s portréty pánových milenek – tedy leporelo.

 

Prevít ze záchoda (6. 2.)

Kdo či co je to prevít? Tento výraz vychází ze staročeského prevét, což je zase odvozeno z latinského prīvātus locus (soukromé místo). Jako prevét se dříve označoval výklenek v obvodové zdi hradu opatřený sedátkem a otvorem – tedy předchůdce dnešního záchodu.

 

Kdy napsat čárku před než (8. 2.)

Jak na čárku před „než“? Pomůcka: kde je věta, tam je čárka. 1) Pokud za „než“ následuje celá věta (tj. se slovesem v určitém tvaru, ne infinitivu), píše se čárka. Př. Jsem lepší, než jsi ty. 2) Pokud za „než“ není věta, nepíše se čárka. Př. Jsem lepší než ty.

 

Moudrý mlynář z Babičky (9. 2.)

Jste si jistí významem slova rozšafný? Známe je z Babičky Boženy Němcové, jejíž pan mlynář byl rozšafný člověk, ale čtverák. Výraz rozšafný pochází zřejmě z německého rechtschaffen (poctivý, doslova správně dělaný) a značí uvážlivý, moudrý a prozíravý.

 

Vzápětí je vám za patami (10. 2.)

„Polednice blíž se plíží, blíž – a již je v zápětí.“ Že vám toto použití slova „vzápětí“ (dřív psáno zvlášť) v Erbenově Polednici nedává smysl? Ale ano! Výraz vzápětí se dnes užívá ve významu obratem, ale původní význam byl doslova „za patami“ či „v patách“.

 

Všichni jsme námořníci (11. 2.)

Víte, že se zdravíme jako námořníci? Pozdrav „ahoj“ je totiž počeštěná podoba námořnického zvolání „ahoy“, kterým se zdravila posádka míjejících se lodí. Anglické citoslovce „ahoy“ samo vzniklo kombinací citoslovcí „ah“ a „hoy“ a nemá další hlubší význam.

 

Žaluziemi proti závisti (12. 2.)

Žaluzie nás chrání před pohledy žárlivců a závistivců – doslova! Slovo žaluzie totiž původně vychází z řeckého zēlos, což značí žárlivost, závist či horlivost. Do češtiny se dostalo přes němčinu (Jalousie) z italštiny (gelosia) a francouzštiny (jalousie).

 

Koblihy pro ženy (13 .2.)

Čím házel v kavárně Saturnin, postava stejnojmenného románu Zdeňka Jirotky? Pokud jste odpověděli „koblihami“, máte pravdu fakticky i gramaticky! (Ta) kobliha je totiž kodifikovaná v ženském rodě; zatímco (ten) koblih rodu mužského je jen varianta nářeční.

 

Děláte chybu, když minete lávku (15. 2.)

Proč se říká chyba lávky? Jde o pozůstatek staročeského slovesa chybiti se (čeho), které odpovídalo dnešnímu minout (něco). Chybiti se cesty značilo minout cestu. Chybiti se lávky, nebo chyba lávky, znamenalo doslova minout lávku, přeneseně pak udělat chybu.

 

Holt vzdal hold (16. 2.)

Co se plete: hold (pocta) vs. holt (zkrátka a dobře). 1) Když něčemu vzdáváte hold, vlastně tomu holdujete. Že něčemu *holtujete, byste nenapsali, takže holdujte s „d“. 2) Když ničemu neholdujete, jde o částici holt, kterou vylučovací metodou napíšete s „t“.

 

Jak se rozloučit v mailu (17. 2.)

Jak na interpunkci se závěrečným pozdravem v mailu?

1. Za nevětným pozdravem není nic; ani čárka, ani tečka:

S pozdravem

Jan Novák

2. Za celou větou se slovesem je tečka či vykřičník:

Přeji hezký den.

Jan Novák

Takže: není věta, není nic. Je věta, je tečka.

 

Hejtmanští supermani (18. 2.)

Říká se hejtmani, nebo hejtmané? Říká se leccos, ale kodifikovaná koncovka pro množné číslo jmen končících na -man je -i. Náležitý je tedy tvar hejtmani. Podobně jiná jména na -man: ombudsmani, supermani, narkomani atd. Takže: hejtmani po vzoru supermani!

 

Kušuj! A lehni! (19. 2.)

Asi se shodneme, že kuš se volá spíš na zvířata než na lidi. To dokládá i etymologie tohoto citoslovce. Kuš má dnes význam „Ticho!“ nebo „Dej pokoj!“, ovšem původní francouzské couche značí „Lehni!“ a jde specificky o povel pro psa. Tak nekušujte!

 

Automobilový Sputnik (20. 2.)

Pamatujete auta značky Trabant? Tak či onak, možná vás bude zajímat původ názvu Trabant. Jméno vzešlo z dotazníku mezi spotřebiteli a jeho význam je společník či doprovod. Inspirací byl sovětský satelit Sputnik, jehož název má stejný význam.

 

Odmlouvající papaláš s čepicí (22. 2.)

Kde se vzal papaláš? Jde o pejorativní výraz pro funkcionáře a pochází asi ze slovenštiny, kde papuľovať značí mluvit naprázdno či odmlouvat. Spekuluje se ale i o souvislosti s ruským slovem papacha, vysokou kožešinovou čepicí nošenou tamními hodnostáři.

 

Vidím sousedku a vidím jí až do žaludku (23. 2)

Kdy je krátce ji a kdy dlouze jí? Pomůcka: kde lze dosadit tu, tam je ji (obojí krátce); kde lze dosadit té, tam je jí (obojí dlouze). Takže: vidím ji (tu sousedku) vs. vidím jí (té sousedce) až do žaludku.

 

Nejstarší paskvil najdete v Římě (24. 2.)

Odkud se vzal paskvil? Tento výraz pro něco nevydařeného pochází z italského Pasquino či Pasquillo, což je název silně poškozené antické sochy nacházející se v Římě. Od 16. století tuto sochu používají místní pro vyvěšování anonymních satirických komentářů.

 

Vizte bez tečky! (25. 2)

Píše se viz bez tečky, nebo s tečkou? Standardně je bez tečky, protože to není zkratka, ale rozkazovací způsob slovesa vidět. Existuje i viz. s tečkou, což je zkratka latinského videlicet (to jest). To se v češtině běžně nepoužívá, takže raději viz bez tečky.

 

Měl za lubem trochu mouky (26. 2.)

Proč se říká mít něco za lubem? Lub je tenká dřevěná deska používaná mj. při výrobě hudebních nástrojů, ale dříve se tak označoval také kryt mlýnských kamenů. Za ním při mletí obvykle ulpěla trocha mouky, kterou si mlynář ponechal, tedy měl ji za lubem.

 

Má vši? Tak si zavískáme. (27. 2.)

Pamatujete si z Němcové, jak Barunka vískala babičku ve vlasech? Vískání označuje právě probírání se ve vlasech druhé osoby, což byla dříve součást hygieny. Tomu odpovídá i původ tohoto slova, které vzniklo zúžením významu slovesa jískat, tj. hledat (vši).

 

Autorka je korektorka, překladatelka a copywriterka. Její profesní stránky najdete ZDEtwitterový účet Jazykovědma ZDE.


Share on Myspace

Kultura