Rozdělování dotací na kulturní aktivity, jako jsou tanec, divadlo, literatura, hudba nebo výtvarné umění, je roztříštěné a neefektivní. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil prostředky rozdělené ministerstvem kultury v letech 2016 až 2018.  

NKÚ podotýká, že ministerstvo určilo jen velmi obecné cíle projektů, na které mají peníze směřovat („rovnost občanů v přístupu ke kulturnímu bohatství“, „zmírnění vlivu komercionalizace umění“ nebo „vytvoření podmínek pro kulturní potřeby všech občanů“) a nestanovilo ukazatele, podle kterých by mohlo vyhodnotit její přínos. Zároveň příjemce podpory nedostatečně kontrolovalo.

Ministerstvo navíc podle NKÚ poskytovalo peníze netransparentně tím, že podpořilo i projekty mimo výběrové řízení, přičemž k jejich přidělení "nemělo žádné objektivní důvody". "Zatímco v letech 2011 až 2013 šlo o více než 68 milionů korun, v letech 2016 až 2018 to bylo přes 112 milionů korun. Zároveň přidělovalo podporu i žadatelům, kteří nesplnili podmínky. Podporu tak dostal například i žadatel, který v minulosti nedodržel podmínky dotace, nebo mu v žádosti chyběly základní údaje," konstatuje NKÚ.

Ministerstvo kultury ročně vypisuje 25 výzev na podporu kulturních aktivit. V kontrolovaných letech na ně rozdělilo každý rok zhruba 500 až 600 milionů korun. "Za přidělení dotací je zodpovědných celkem devět odborů ministerstva, které postupují rozdílně a svůj postup nekoordinují. Často se tak liší požadavky na příjemce a zvyšuje se administrativní zátěž jak pro ně, tak pro ministerstvo. Například pokud příjemce pořádal festival zahrnující divadlo i tanec, musel podat dvě žádosti. Každé výběrové řízení spravoval jiný odbor ministerstva s odlišnými požadavky. Příjemce tak nakonec musel vést účetnictví pro každou část festivalu zvlášť, připravit zvlášť vyúčtování a dvě závěrečné zprávy," kritizuje NKÚ počínání ministerstva.

Jedním z důvodů takto složitého rozdělování podpory je podle kontrolního úřadu i fakt, že na ministerstvu kultury stále chybí informační systém pro její poskytování. Přitom se podle kontrolorů zavázalo, že jej vytvoří už po předchozí kontrole v roce 2014, dosud ale výrazně nepokročilo. "Teprve na konci roku 2018 zpracovávalo podklady pro výběrové řízení na dodavatele informačního systému. Příjemci tak musí například opakovaně dodávat stejné doklady, které už předali v rámci jiné žádosti. Na ministerstvu kultury se také kvůli chybějícímu informačnímu systému lišily údaje o objemu podpory," konstatuje NKÚ.

NKÚ prověřil také příjemce, u nichž zkontroloval 180 milionů korun a u některých zjistil nedostatky. "Například jeden z příjemců měl skutečné náklady nižší, než byl původně plánovaný rozpočet, ale dotaci přesto čerpal v plné výši. Jiný příjemce vypracoval každý rok dvě verze vyúčtování. Zatímco v prvním vyúčtování vykazoval zisk, v opraveném vyúčtování vykazoval ztrátu. Ministerstvo kultury několik let za sebou přijalo bez výhrad toto opravované vyúčtování a každoročně tomuto žadateli přidělilo dotaci ve výši, kterou požadoval. Jednalo se o desítky milionů korun. Značnou část těchto prostředků měl vrátit příjemce do rozpočtu, což ministerstvo nepožadovalo," konstatuje NKÚ.

Kontroloři navíc dodávají, že všechny tyto nedostatky jsou dlouhodobé a ministerstvo se u mnohých z nich zavázalo už po předchozí kontrole v roce 2014, že je napraví. "Téměř nic se ale nezlepšilo," zdůrazňuje NKÚ.