Na britském serveru Spiked, který se často věnuje otázkám svobody slova, vyšel rozhovor s Harrym Millerem. Ten se v lednu 2019 stal v Británii známý tím, že jej policie vyšetřovala kvůli retweetnutí „závadného limericku“.

Přeložil jsem tři úryvky z rozhovoru, které považuji za nejzajímavější.

Spiked: Co se při policejním vyšetřování stalo?

Harry Miller: Bylo to v lednu, zrovna jsem šel nakupovat a seděl jsem na parkovišti, když mi zazvonil telefon z práce a říkali mi, že do kanceláře přišel policajt a chce se mnou mluvit. Dali mi jeho číslo a já jsem mu zavolal. Vůbec jsem netušil, o co jde. Řekl mi, že mě hledají kvůli transfobním projevům nenávisti (transphobic hate speech). Někdo z jihu si stěžoval. Řekl prý, že mé pracoviště je kvůli mně velmi ‘nebezpečným’ místem. To se mi zdálo směšné. Zeptal jsem se policisty: ‘Spáchal jsem nějaký zločin?’. Řekl: ‘Ne, nespáchal jste žádný zločin.’

Policie měla třicet mých tweetů. Zeptal jsem se policisty: ‘Co je nejhorší, co máte? Co se nejvíce blíží hranici nebezpečného zločinu?’ Řekl: ‘No, ten limerick.’. Na to jsem mu odpověděl, že žádný limerick jsem nenapsal. A on řekl: ‘Ne, ale retweetnul jste ho.’ Přečetl mi ho a já na to, ‘To si snad děláte srandu’. Nebyl to ani limerick, byl to kus textu feministické písničky. Řekl mi, že s tím musím přestat. Zeptal jsem se znovu, čeho špatného jsem se dopustil. A v ten okamžik mi řekl tu nesmrtelnou větu: ‘Musím prověřit vaše myšlení.’

Vyprávěl jsem mu o Georgi Orwellovi. 1984 měl být dystopický román, ne policejní manuál. Nikdy o Georgi Orwellovi neslyšel, takže to nepochopil.

Poznámka: limerick je krátká básnická forma, většinou žertovného rázu.

Druhá citace:

Podali jsme stížnost a policie se ještě zatvrdila. Řekli, že v takových věcech musejí zasahovat kvůli případu Stephena Lawrence. Řekl jsem, že si nejsem úplně jistý, jak moje tweety souvisejí s ubodáním černého kluka tlupou bílých rasistických gaunerů. Řekli: ‘Neříkáme, že nemůžete tweetovat. Jenom říkáme, že bychom byli radši, kdybyste to nedělal.’

Požádal jsem pak humbersideskou policii, aby mě odstranila ze své statistiky zločinů z nenávisti. Řekli, že nemohou, protože se řídí policejními regulacemi. Je to bizarní, ale v nich se říká, že ‘nenávistný incident je jakýkoliv incident, který policista nebo jiná osoba vnímá jako motivovaný nenávistí’. Také se tam říká, ‘není potřeba žádný důkaz o nenávisti’.

Poznámka: Stephen Lawrence byl ubodán v roce 1993, tedy před 26 lety a hodně dávno před érou Twitteru.

Třetí citace:

Spiked: Hrozí nám kriminalizace běžného slovního projevu?

Miller: Naprosto. Trvalo mi od ledna do června, než mi policie vydala kopii těch tweetů, které vyšetřovala. Jeden z nich prostě říkal: ‘Odkdy máme transgenderový památeční den?’. Jenom tahle otázka. Další – a ani nevím, komu jsem odpovídal, protože to začernili – byl můj retweet s komentářem ‘Cože?’. ‘Cože’ je teď projev nenávisti. Vážně, ‘cože’ je projev nenávisti. Další ten můj tweet zněl ‘Přepínám kanály mezi Gillette Soccer Saturday a Sarah Brightmanovou na Sky Arts. To je jasný důkaz, že jsem genderqueer.’ Dělal jsem si srandu ze sebe samotného, a to je považováno za projev nenávisti. A nejen projev nenávisti. Policie říká, že šlo o projev nenávisti ‘zamýšlený k tomu, vzbudit zneklidnění a tíseň v transgender komunitě.’ Tohle sakra myslí vážně?

Moje kamarádka Margaret Nelson, která má přes 70, je také součástí kampaně Fair Cop. Napsala blog, který rozebíral, jak archeologové určují pohlaví podle kostí. Zavolala jí policie, že určování pohlaví podle kostí je transfobní. Co? Policie z West Yorkshire ji vyšetřovala za zločin misgenderingu. A pak jsem tu já, který jsem retweetnul nepovedený limerick a zpochybňoval ‘transgenderový den’.

Poznámka: Fair Cop je kampaň, kterou Miller s ostatními založili, aby tohle zneužívání úřadů trochu omezili.

Mimochodem, v tom článku z Telegraphu se říká, že za poslední rok vzrostl počet vloupání v Humberside o 17 procent a počet násilných zločinů o 24 procent. Asi holt páni policajti nestíhají jinou práci, když musejí řešit nenávistné incidenty tohoto typu.

Nepíšu o tomto tématu jen pro pochmurnou zábavu. Bohužel máme v posledních měsících namířeno stejným směrem:

- Vláda nám zavedla pojem předsudečná nenávist.

- Před pár dny vyšla zpráva MV ČR o projevech nenávisti (PDF), kde se kromě popisu skutečných zločinů objevily i extrémně vágní formulace jako Většina médií na tzv. „alternativní“ scéně nadále útočila na pilíře liberální demokracie a šířila nenávistné obsahy.

- Poslankyně SPD Maříková byla vyšetřována za srovnání migrační vlny s nepůvodními (invazivními) druhy, čímž se měla dopustit přečinu podněcování nenávisti.

Nejvyšší čas zpozornět, abychom se nedostali tam, kde se právě nachází Henry Miller, občan země, která kdysi byla synonymem pro politickou svobodu. Jestliže i naše vláda, která je běžně označována za „populistickou“, takovým způsobem utáhla šrouby, co se stane, až tam nastoupí někdo jiný?

Osobně budu volit jen takovou stranu, která slíbí počet verbálních trestných činů zásadně zredukovat, nejlépe na nulu. (Z čehož plyne, že to rozhodně nebude ČSSD ani ODS.) To je totiž ten původní a pravý význam slova liber, svoboda.

A naopak: kdo je příznivcem toho, aby úřady postihovaly verbální projevy, nemůže si říkat liberál. Tedy může, ale má to stejný význam, jako by si říkal žirafa. Není žirafou a není liberálem, i kdyby si to nechal vytetovat na čelo.

Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.