Ministr kultury Lubomír Zaorálek podepsal dokumentaci pro nominaci vorařství na seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO.

Nadnárodní nominaci společně předkládají Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko, a její zpracování koordinovala polská strana. V České republice se na její přípravě podílely vorařské spolky na řece Vltavě, Národní ústav pro lidovou kulturu, Ministerstvo kultury a další partneři. Nominace bude předložena Sekretariátu UNESCO do 31. března, tím se zahájí hodnotící proces, jehož výsledek bychom měli znát na sklonku roku 2022.

Nominace vorařství představuje tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. I když voroplavba jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé a předávané mladším generacím. Jde nejenom o řemeslné postupy při stavbě voru, ale i o znalosti spojené s jeho navigací po řece, a v neposlední řadě i o specifickou kulturu s touto tradicí spojenou.

„Dlouholetá historie vltavanských spolků a jejich činnost dává záruku, že vorařské tradice na řece Vltavě budou nadále udržovány v povědomí občanů a předávány dalším generacím. Společná nominace šesti evropských států vorařství je pak zárukou další spolupráce při podpoře tohoto sdíleného kulturního dědictví,“ uvedl Zaorálek.

První zmínky o voroplavbě na Vltavě jsou datovány do 11. století. Ačkoliv dnes již komerční voroplavba zanikla, tradice spojená s vorařským řemeslem a zejména s výrobou vodních plavidel, je stále udržována. Podíl na tom mají vltavanské spolky v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci, které na tradice vorařů navazují.

Jednotlivé vltavanské spolky byly zakládány na přelomu 19. a 20. století a působí v této oblasti nepřetržitě. Mohou se tak pyšnit více než stoletou tradicí. Všechny jsou členy Mezinárodní vorařské asociace (MVA), což dokládá historické využití voroplavby i v dalších evropských zemích. 

Tradice tohoto řemesla nezahrnují jen techniky výroby a plavby, ale rovněž projevy slovesného a obřadního folkloru. Spolky se snaží například o sběr plaveckého slangu nebo písní, které jsou zpívány na spolkových slavnostech a společenských akcích. 


Share on Myspace

Civilizace