Epidemie nového koronavirového onemocnění začala v Číně. Je známo, že virus má dlouhou inkubační dobu, je vysoce nakažlivý a zatím na něj neexistují žádné speciální léky. Avšak v boji s epidemií se ukázalo, že v této „válce“ hraje důležitou úlohu i tradiční čínská medicína.

Podle statistik u 351 pacientů s horečkou, kteří užívali lék Qingfei paidutang, což je detoxikační odvar k pročištění plic, doporučený Státní správou tradiční čínské medicíny, klesla teplota na normální hodnoty po jednodenním užití léku u 51,8 procenta z nich a u 94,6 procenta se tělesná teplota vrátila k normálním hodnotám po šesti dnech od zahájení užívání léku. Příznaky kašle přitom zmizely u 46,7 procenta pacientů již po jednodenním užití léku, po šesti dnech kašel přestal trápit 80,6 procenta pacientů.

Co je příčinou toho, že v této situaci, kdy moderní medicína dosud nenalezla speciální lék na nový koronavirus, mohou tradiční čínské léky tak rychle účinkovat? Odpovědí jsou zkušenosti čínské medicíny v boji proti infekčním onemocněním, které se sbírají již přes dva tisíce let. Například zmíněný Qingfei paidutang pochází z Pojednání o horečnatých onemocněních – předchůdce klasických lékopisů napsaného ve 3. století n. l.

Tradiční čínská medicína nazývala infekční epidemická onemocnění „epidemickými chorobami“. Již v období Válčících států (475–221 před n. l.) byly do kronik zapisovány záznamy o epidemiích. V nejstarší čínské lékařské knize Kánon vnitřního lékařství Žlutého císaře jsou záznamy o šíření infekce dýchacími cestami. Nejranější čínská monografie o pohotovostním lékařství, Příručka receptů pro lékařskou pohotovost (napsaná kolem roku 300 n. l.), vznikla jako soubor předpisů pro léčbu epidemií a zaznamenává použití léčivého prášku aplikovaného nosem jako preventivního prostředku proti moru. 

V 11. století za dynastie Song začala čínská medicína používat preventivní „očkování“ proti neštovicím u lidí. Metoda spočívala v rozemletí strupů z těl pacientů vyléčených z neštovic; tento prášek se potom foukal do nosů zdravých dětí, aby se u nich zabránilo propuknutí nemoci. V 13. století zpustošil Evropu mor a vyžádal si nespočet životů. Podle historických záznamů se mor v čínské historii mnohokrát vyskytoval, ale měl velmi nízkou úmrtnost, což souviselo s dostatečným množstvím tradičních čínských léčiv. V roce 1894 propukl mor v Hongkongu a místní lékaři čínské medicíny dosáhli poměrně dobrých výsledků, když léčili své pacienty podle první čínské monografie věnované Černé smrti O zvládání moru.

Čínská tradiční medicína tak shrnutím výsledků tisíciletých protiepidemických bojů nashromáždila mnoho zkušeností s léčbou a vytvořila svůj vlastní jedinečný teoretický systém. 

Když se v 16. století objevilo pojednání O epidemiích, znamenalo to v tradiční čínské medicíně oficiální vznik protiepidemiologické disciplíny. Kniha poprvé uváděla, že epidemie jsou vyvolávány zvláštní „škodlivou qi“. Ke konci dynastie Qing badatel v oboru horečnatých chorob Wu Jutong shrnul zkušenosti svých předchůdců a sepsal Anamnézu horečnatých onemocnění (1813). Kniha je obsahově komplexní a systematická, vhodná pro klinickou praxi a obsahuje cenné bohatství pro budoucí generace. Například v publikaci zmiňovaná „Angong niuhuang wan (bezoárová funkční pilulka; Calculus macacae mulattae)“ dosáhla opakovaně úspěchů v léčbě epidemických infekčních nemocí, jako jsou encefalitida B, meningoencefalitida, hemoragická horečka, SARS či chřipkový virus typu A (H1N1) a při poskytování první pomoci. 

I v boji proti novému koronaviru byla tato bezoárová funkční pilulka znovu začleněna do Programu diagnostiky a léčby nemoci Covid-19, který vypracovala Státní správa tradiční čínské medicíny pro léčbu akutní a těžké kómy způsobené vysokou horečkou. Složky obsažené v tomto léčivu, jako je bezoár (Bezoár je těleso vytvořené v zažívacím traktu ze spolykaného nestravitelného materiálu. Vzniká u přežvýkavců a vzácněji i u jiných živočichů, postupným hromaděním a stlačováním nestrávených zbytků – pozn. red.), jsou léky nezbytné k srážení teploty a detoxikaci; borneol (původní jméno Borneo kafr označuje jeho vztah ke kafru – pozn. red.) má dobré účinky při indikaci resuscitace a je jedním z tří pokladů tradiční čínské medicíny pro léčbu vysoké horečky a závratí. Podle moderního výzkumu může tento lék prodloužit dobu přežití mozku ve stavu hypoxie, zlepšit stav lokální tkáňové ischémie a hypoxie, čímž se může pro pacienta získat nejvhodnější čas potřebný k jeho záchraně.

Prevence a léčba nemocí podobných nachlazení začíná v tradiční čínské medicíně obvykle ze dvou hledisek. Jedním z nich je „quxie“ (odstranění patogenních faktorů). To neznamená pouhé odstranění mikroorganismů způsobujících onemocnění, ale též vyladění tělesných reakcí poté, co je ovlivnily vnější faktory. Například vnější příznaky jako horečka, žízeň a žlutý hlen jsou čínskou medicínou považovány za horko, a principem léčby tedy je odstranění horka. Stejně tak to platí u vnějších pocitů, například zimnice, silná rýma a bolest celého těla; o nich čínská medicína uvažuje jako o chladu, přičemž principem léčení je rozehnání chladu.

Na druhé straně jde o „narovnání“ (zvýšení imunity). Kánon vnitřního lékařství Žlutého císaře praví: „Zůstává-li pravá qi uvnitř, zlo se nemůže projevit“ (je-li silná imunita, jen stěží může být tělo zasaženo vnějšími patogenními faktory). 

Například u koronavirového onemocnění platí, že pokud pro virovou infekci není specifický lék, je autoimunita nejdůležitější. Při léčbě se na jedné straně používá Qingfei jiedu tang (detoxikační odvar k pročištění plic) a další tradiční čínské léky ke snížení teploty, detoxikaci a odstranění patogenních faktorů; na druhé straně učí pacienty praktikovat některé tradiční čínské léčebné režimy, iniciaci bodů, moxibusci (moxování – přehřívání akupunkturních bodů nebo určitých míst na těle moxovacími doutníky, horkou jehlou apod. – pozn. red.) a další metody, které posilují pacientovu „pravou qi“. Například sada cvičení „Ba duan jin (osm kousků brokátu)“ byla od dynastie Song mezi lidmi široce praktikována a jejím následkem je úprava tělesných orgánů, zvýšení fyzické síly a odolnosti. I tentokrát byla čínskými zdravotníky zařazena do diagnostického a léčebného systému; veřejnost byla vyzývána, aby si tímto cvičením zlepšovala imunitu.

Novému koronavirovému onemocnění čelí tradiční čínská medicína tím, že zvyšuje odolnost těla a reguluje nerovnováhu odstraněním patogenních faktorů a zvýšením imunity, kterou vir v těle vyvolává. Z výsledků je zřejmé, že bylo dosaženo velmi dobrého účinku.

V současné době, od boje proti SARSu po artemisinin k léčbě malárie (Artemisinin je přírodní extrakt z pelyňku. V současnosti se produkuje pomocí geneticky modifikovaných kvasinek a existuje celá řada polosyntetických derivátů – pozn. red.) až po nový koronavirus, kterému nyní čelíme, zastávala tradiční čínská medicína vždy svou nepominutelnou roli. Obdivujeme moudrost našich předků a oceňujeme do dnešních dnů jejich nezničitelného ducha. Jsme přesvědčeni, že tradiční čínská medicína v kombinaci s moderní medicínou i tentokrát společně katastrofu překonají.


Share on Myspace

epid

Vážení předplatitelé, jak jste již byli informování v čísle 5/2020 Literárních novin,

číslem šest, které vyjde koncem května, pozastavujeme  vydávání Literárních novin.

Nevyčerpané předplatné vrátíme plátcům do poloviny měsíce června, a to na účet nebo složenkou, podle toho jak bylo předplatné uhrazeno.

Děkujeme všem předplatitelům za dlouhodobou  podporu Literárních novin

Miroslav Pavel

vydavatel