Svět knihy Praha oznámil další slavná jména 26. ročníku mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu. Po už dříve ohlášeném francouzském spisovateli Laurentu Binetovi návštěvu přislíbili také autor Atlasu mraků, anglický literát David Mitchell, a silný hlas současné africké literatury Chimamanda Ngozi Adichie, známá bestsellerem Amerikána. S ročním zpožděním, zaviněným pandemií, také dorazí zástupci polské reportážní školy Witold Szabłowski a Martyna Bunda.

Nigerijsko-americká autorka a aktivistka Chimamanda Ngozi Adichie o sobě dala jako spisovatelka vědět románovou prvotinou Purpurový ibišek, za nějž obdržela ocenění pro nejlepší literární debut Commonwealth Writers’ Prize. Světový věhlas ji zajistil ale její třetí román Amerikána. Deník New York Times tuto knihu zařadil mezi deset nejlepších knih roku 2013. Nejen tyto její tituly jsou dostupné i českým čtenářům. Adichie ve svých románech vychází z vlastní zkušenosti: narodila se v Nigérii, později se ale přestěhovala do Spojených států, momentálně střídavě žije v obou zemích. Výrazným hlasem mezi současnými africkými autorkami je nejen jako prozaička, ale také aktivistka, vyjadřuje se k problematice rasy a genderu. Její přednášku Feminismus pro každého cituje v písni Flawless zpěvačka Beyoncé.

Významem hranice své vlasti přesáhl i další z hvězdných hostů zářijového ročníku – David Mitchell. Prozaik, autor televizních a filmových scénářů, operní libretista, a mistr vícehlasé literatury se čtenářům ohlásil románem Ghostwritten (česky vyšel pod titulem Hybatelé). Následující dva romány, sencislo9 a Atlas mraků, se dostaly do užšího výběru pro Man Bookerovu cenu. Na popularitě mezi čtenáři Atlasu mraků přidalo zfilmování v režii Toma Tykwera a sourozenců Wachkovských. S těmito filmaři se Mitchell potkává také jako jeden ze scenáristů čtvrtého pokračování kultovní filmové série Matrix. Časopis Time řadí Mitchella do stovky nejvlivnějších světových osobností. Jeho díla vycházejí i v českých překladech.

Českým čtenářům se letos kromě Francie přiblíží také Polsko a jeho literatura. Náš severní soused měl být minulý rok čestným hostem, a tak svůj letošní program rozšířil o některá loňská neuskutečněná setkání. To si na veletrhu vynahradí například prozaička a reportérka týdeníku Polityka Martyna Bunda. Za románový debut Bezcitnost, v němž vypráví o velkých dějinách ze ženské perspektivy, byla nominována na prestižní literární cenu Nike. Na veletrhu pohovoří i o své novince Modrá kočka, i v tomto titulu se vrací do svébytného regionu svého dětství – Kašub. Spolu s dalším hostem, Witoldem Szabłowskim, náleží Bunda také k jednomu z hlavních témat polského programu: literatuře non-fiction, především reportáži. Szabłowski ve svých knihách zpracoval mimo jiné takzvaný volyňský masakr. U příležitosti veletrhu vychází jeho poslední titul Jak nakrmit diktátora o kuchařích Saddáma Husajna nebo Fidela Castra. Biografie „polského superhrdiny“ Witolda Pileckého, který se dobrovolně nechal uvěznit v koncentračním táboře Auschwitz, aby o továrně na smrt podal zprávu, vynesla britskému reportérovi Jacku Fairweatherovi prestižní ocenění. Za knihu Dobrovolník si odnesl Costa Award a autor přiletí čtenářům knihu podepsat až z Vermontu.

Vedle literární reportáže si letošní polský program dal za cíl věnovat se i dalším dvěma fenoménům. Polské ilustrace pro děti v českých překladech shromáždí výstava Listuj světem. Sté výročí narození sci-fi ikony Stanisława Lema se odrazilo v komiksech současných českých autorů a autorek. Jejich práce budou k vidění na putovní výstavě Budoucnost v bublinách, v premiéře se představí na veletrhu.

„V roce 2020 mělo být Polsko čestným hostem veletrhu, ten samý rok vyšlo mnoho nových překladů do češtiny. Část jsme představili on-line, ale některé knihy čekaly až na Svět knihy a výsledkem je i letošní bohatý program včetně velkého stánku s širokou nabídkou knih, výstav a koncertů,“ shrnuje polskou prezentaci ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj.

Svět knihy se rozhodl od tohoto ročníku věnovat speciální sekci tématům, která mu byla vždy blízká, tedy podpoře svobody, demokracie a lidských práv. Programová novinka Literatura jako hlas svobody se zaměřuje na Bělorusko. Na Výstavišti bude po dobu trvání veletrhu otevřena expozice Ambasády nezávislé běloruské kultury. Sekce přinese autorská čtení, setkání s běloruskými básníky či debatu na téma, jak informovat o pravdě, či o životě v exilu. Program nabídne setkání například s básníkem, překladatelem a literárním vědcem a laureátem řady literárních cen Andrejem Chadanovičem. Jeho básně vyšly v překladech do dvaceti jazyků, včetně češtiny. Poezie je základním vyjádřením i rusky píšícího Dmitrije Stroceva, jenž přijíždí jako zástupce běloruského undergroundu.

Speciální sekci si vysloužila Cena Evropské unie za literaturu. „Jako pokračování našeho silného zájmu o otázky spojené s Evropou spolupracujeme tento rok s Cenou Evropské unie za literaturu. Za Česko byla letos udělena Lucii Faulerové za knihu Smrtholka. Oceněná autorka se na veletrhu představí, stejně jako další tři laureáti této ceny,“ upřesňuje dramaturg Guillaume Basset. Se svou tvorbou tak návštěvníky seznámí norský spisovatel Gunstein Bakke (oceněn za Maud a Aud: Román o silničním provozu), maďarská prozaička Edina Szvoren (cenu získala za povídkovou sbírku Nemá, a dobře, že nemá) a katalánská spisovatelka a vizuální umělkyně Irene Solà (zaujala titulem Já zpívám a hora tančí). Zmínění autoři se rovněž zapojí do debaty o tom, co Evropa a její hodnoty znamenají pro spisovatele.

Svět knihy Praha 2021, jehož čestným hostem je Francie, návštěvníky přivítá od 23. do 26. září na Výstavišti v Holešovicích.


Share on Myspace