Zpěvák a herec Josef Laufer oslavil 11. srpna osmdesáté narozeniny. Ačkoli se během života literárně projevoval především jako textař písní (otextoval na šest set melodií), v současné dekádě se pokouší rovněž o prózu. Dosavadních třiatřicet povídek shrnul do tří knih Roura od kamen (2012), Příbalový leták (2015) a Pro srandu králíkům (2019). Jsou to dobré knihy?

O prvních dvou a kontextu napsaly Literární noviny už před čtyřmi lety, takže není na místě opakovat výhrady či chvály a pouze čtěme nové Lauferovy texty i včetně próz Hlediště, Dárek, Casting, Náhradník, Vsaď se, Uklízeč, Nevěra, Sobota, O nejlepší pohádku a Klika. Na místě je přitom otázka, zda se autor za ty čtyři roky nějak zlepšil.

V určitém smyslu ano. Vedle hříček zažíváme s hrdiny i skutečně fatální motivy, kdy přijde na řadu rovněž hrdinství, ať už je prezentováno jako „obyčejné“ anebo jako obyčejné méně. Laufer chápe, že povídka by neměla být jen rozvedenou anekdotou, chápe tíhu života uvalenou na člověka takříkajíc řadového, ani zdaleka nepíše z piedestalu celebrity.

Co mi vadí, je občasné ulpívání v jakémsi polosvětě, odkud se linou moudra, která jsou sice nepochybná, ale někdy banální. Jestliže příběh stokrát odvyprávíte v hospodě a pokaždé zabere, ještě to zdaleka nemusí fungovat na papíře.

To Laufer ví, takže umně pracuje i s metaforickými přesahy, analogiemi. S čím ale rozhodně moc nepracuje, je jazyk, přičemž si zřejmě neuvědomuje, jak dokáže zůstat omšelý. „Rychlostí blesku si uvědomil, že on jediný zná Jáchymovu věštbu,“ zní jedna z klíčových vět svazku a nemám proti ní takřka nic. Až na tu „rychlost blesku“. Tento způsob psaní není snad podřadný, ale skutečně ani z ideální cenové skupiny.

Celá kniha je jaksi sprostější a autor jako by si říkal, že se už přece jenom nemusí žinýrovat. Jeho štěstím je, že chápe význam dialogu, takže dialogy nešetří. Že by zrovna zněly úplně životně, se říct nedá, ale pořád je to lepší než kupříkladu scény erotické. „Milovali se okamžitě, snad ani ne během minuty. Strhli ze sebe všechno hned za dveřmi. Ona byla hladová a on stále nemohl uvěřit, že to vyšlo.“

Ale co naplat, literární talent autor má. Ignorovat jeho knihy jako dílo baviče, které prodává jméno a obálka s jeho „ksichtem“, by nebylo fér. Možná se to přesto děje a Laufer ostatně na zadní obálce vyslovuje povzdech nad marností psaní (vidí své dílo rozmáčené deštěm na lavičce); ale ty knihy tady zůstanou a pouze čas rozhodne, zda Laufer-povídkář zůstane jen „pro srandu králíkům“.

Josef Laufer: Pro srandu králíkům a další povídky. Ilustroval Vít Haderka. Vydalo Nakladatelství Olympia. Velké Přílepy 2019. 128 stran