Žádný jiný spisovatel se ještě zaživa nedočkal tolika filmových zpracování vlastních knih jako Stephen King (*1947). Těžko soudit, zda má pravdu scenárista William Goldman (1931–2018), říká-li, že tento spisovatel je „stejně důležitý pro americký folklór jako Mark Twain“. Snad je tomu skutečně tak, já to sám nevím, nicméně například kniha Iana Nathana Stephen King ve filmu by mohla náležet mezi důkazní materiál.
Kniha sice neanalyzuje veškeré vizuální adaptace Kingových příběhů (vynechává především ty krátkometrážní, mezi které náleží i jedna česká), ale na konci, na straně 220, se navzdory tomu dobere více než sté položky. Kvantita ovšem neznamená kvalitu, proto následuje autorův zajímavý pokus o kvalitativní seřazení těch filmů a televizních sérií. Kupříkladu slavné Osvícení, snad nejstrašidelnější film všech dob, v něm však figuruje až na páté pozici.
Příčinu takového umístění naštěstí Ian Nathan osvětluje argumentem, že snímek Osvícení „víc hovoří o režiséru Stanley Kubrickovi nežli o Kingovi“. Seznam nazvaný Konečné zúčtování proto bere v potaz fakt, do jaké míry naplňují vizualizace „pravou podstatu Stephena Kinga“. Zvítězilo Reinerovo Stůj při mě (podle novely Tělo) a následováno je Vykoupením z věznice Shawshank, první verzí románu Carrie (která roku 1976 definitivně odstartovala i literární Kingovu kariéru) a filmem Misery nechce zemřít.
Do první poloviny seznamu pronikly například i filmy Zelená míle, Dolores Cleiborneová, Mrtvá zóna, „11. 22. 63“, Bouře století, Srdce v Atlantidě, Nadaný žák, Tajemné okno, Velký řidič, Dům v růžích, Dobré manželství, "1498“ a Pytel kostí. Mezi naopak špatné snímky se očekávatelně propadla Pavučina snů nebo veškerá pokračování Dětí z kukuřice. A bohužel i třeba Dolanův cadillac, který je adaptací skvělé prozaické variace na Poeův Soudek Amontillada.
Potvrzení Kingovy „všestrannosti a vypravěčského sebevědomí“ spatřuje Ian Nathan v tom, že adaptace z prvních příček jeho žebříčku nejsou horory. Správně postřehl, že to je právě film, co Kingovi především „plní hlavu představami a sny, ze kterých čerpá“. Každý, kdo od něj něco četl, potvrdí, že jeho knihy charakterizuje takřka filmový děj. Bude to i jedním z důvodů, proč Kingovo dílo filmaře tak hodně přitahuje. „Mé knihy jsou vizuální,“ uznává on sám. „V hlavě je vidím takřka jako filmy.“
Chvályhodná je úspornost Iana Nathana, s níž například všech devět pokračování Dětí z kukuřice (1984) brilantně shrnuje na méně než polovině strany! Se třemi díly Děsu v prádelně (1995–2005) jedná stejně, s triem filmů Někdy se vracejí (1991–1998) také. A chvalme rovněž jeho pečlivost, s níž na straně 87 popsal třináct nikdy nerealizovaných projektů. Kniha také přináší charakterizace hned šesti kingovských epizod ze seriálů Příběhy z temnot, Zóna soumraku, Noční můry a snové výjevy, Krajní meze a Akta X. A pozastavuje se překvapeně nad tím, že televizní seriál podle Kingových povídek začal vznikat teprve roku 2006.
Zaujme i opakované srovnávání Stephena Kinga se Stevenem Spielbergem. Míjení obou velikánů je dnes už pověstné, i když nakonec přece jen do jisté míry spolupracovali. Určitě platí slova Briana K. Vaughana: „Steven Spielberg a Stephen King připomínají Vennův diagram. Každý z nich je úplně jiný – Spielberg vidí v lidech to nejlepší a King má nadání vidět to nejhorší – ale oba jsou přesvědčení humanisté.“
Kniha Iana Nathana se nebojí i odsoudit ony „tuny“ hlušiny, které některé vizuální adaptace Kingových děl představují, a neobává se tnout do živého, když je film kýč anebo jednoduše „katastrofa“ – což se stalo mnohem častěji, než by si slavný spisovatel přál.
Na konci publikace zachycuje i dva dosud neukončené televizní seriály. Prvý z nich vzniká od roku 2017 na námět už dopsané a vydané trilogie Pan Mercedes, Právo nálezce a Konec hlídky (pod názvem jejího prvního dílu), ten druhý je natáčen od roku 2018 pod titulem Castle Rock. Stejně se nazývá i pevnost v Pánu much Williama Goldinga, nicméně v tomto případě jde o nejslavnější městečko Kingových knih, ve kterém se dosud odehrálo minimálně třináct jeho románů a povídek. Kam však doputuje zrovna tento eklektický televizní projekt, je v těchto chvílích ještě otázkou.
Ian Nathan je britský publicista a mimo jiného autor biografií Tima Burtona, bratří Coenů, Quentina Tarantina a Petera Jacksona. Byl redaktorem časopisu Empire. Pravidelně přispívá do The Times, Independent, Mail on Sunday a do televizního seriálu Discovering Film.
Ian Nathan: Stephen King ve filmu. Kompletní historie filmových a televizních adaptací místa hororu. Překlad Kateřina Harrison Lipenská. V edici Knihy Omega vydalo nakladatelství DOBROVSKÝ. Praha 2019. 224 stran
