Prostor Zdíkova paláce s proslulými románskými okny se více otevře přirozenému světlu, lidé budou moci projít všemi čtyřmi rameny gotické křížové chodby a v podkroví bývalého kapitulního děkanství vznikne nový výstavní prostor. Má to však jeden háček – kvůli těmto stavebním úpravám bude Arcidiecézní muzeum Olomouc více než rok uzavřeno.
„Návštěvníci už bohužel nebudou mít možnost spatřit výstavu 1673 | Kabinet pro biskupa s obrazovými poklady arcibiskupské sbírky včetně Tiziana, van Dycka či von Aachena,“ říká vedoucí odboru starého umění Miroslav Kindl.
Financování stavby je zajištěno z prostředků ITI IROP Olomoucká aglomerace. Nositelem projektu je vlastník objektu – tedy Metropolitní kapitula u sv. Václava, která se podílí na spolufinancování. „Celkově půjde zhruba o padesát milionů korun. My zde vystupujeme v roli partnera,“ uvádí ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal.
Samotná příprava projektu trvala více než dva roky a zahrnuje odstranění nepůvodního a nevyhovujícího zastřešení Zdíkova paláce z 80. let minulého století, výměnu pochozích lávek, zábradlí i oken, ale i výše zmiňované zpřístupnění celé gotické křížové chodby v přízemí budovy. Vůbec poprvé budou také otevřena všechna čtyři ramena nad křížovou chodbou.
„Rekonstrukcí projde také návštěvnická infrastruktura podle návrhu architekta Jana Šépky,“ doplňuje Miroslav Kindl. Návštěvníci celého prostranství Olomouckého hradu tak budou mít k dispozici nové sociální zázemí v prostoru současného WC patřícího k nyní uzavřené kavárně Amadeus. Součástí projektu je také řešení nevyhovujícího depozitáře Metropolitní kapituly nad sakristií katedrály sv. Václava či restaurování svatostánku v kapli sv. Stanislava.
Přirozené světlo ve Zdíkově paláci
Ve Zdíkově paláci pracuje Jan Šépka obdobným způsobem jako v prostorech Arcidiecézního muzea s použitím materiálů, které v době vzniku této památky neexistovaly nebo se používaly jiným způsobem. „Řeč je o betonu, oceli a sklu. Pro návštěvníka je to výhodné v tom, že na první pohled pozná, co je stará, původní konstrukce a co je naprostý novotvar,“ zdůrazňuje Kindl.
Pro návštěvníky bude nejznatelnější změnou opačný sklon střech, které kryjí vzácná románská okna. „Tato architektonická úprava je důležitá také pro kapli sv. Anny, která je tradičním místem inaugurace olomouckých arcibiskupů. Sklon střechy totiž znovu otevře její okna přirozenému světlu. Takto osvětlený prostor uvidí návštěvníci poprvé po dlouhých desetiletích,“ prozrazuje ředitel Zatloukal.
Rekonstrukce se dotkne i podkroví bývalého kapitulního děkanství, tedy prostoru nad Obrazárnou či sálem Mozartea, kde vznikne nová výstavní síň. „Prostor pro novou expozici je tam předpřipravený už z dob budování Arcidiecézního muzea. Tehdy se to kvůli nedostatku peněz nepodařilo dotáhnout do konce, ale nyní nám pomohly zdroje z ITI,“ říká Ondřej Zatloukal. Bude zde nová stálá expozice zaměřena na dějiny olomouckého svatováclavského návrší, které se v různých historických etapách proměňovalo od pravěku až po současnost skrze.
Součástí expozice bude i představení zajímavých evropských lokalit, které nesou stejně jako Arcidiecézní muzeum titul European Heritage Label (Označení evropské dědictví).
Vylepšení za více než 35 milionů
Na výše uvedený projekt Metropolitní kapituly do jisté míry navazuje projekt Muzea umění, kterému se z IROP podařilo získat peníze na ochranu a využívání sbírkových fondů a jejich zpřístupnění v Arcidiecézním muzeu.
„Celkem se jedná o 35,5 milionu korun, které využijeme na zlepšení klimatických podmínek pro exponáty, moderní elektronické zabezpečení, nové galerijní osvětlení či vytvoření 3D modelů různých podob Svatováclavského návrší do nově plánované expozice,“ doplňuje Miroslav Kindl.
Omezení pro návštěvníky
Stavební úpravy se dotknou i návštěvníků, protože Arcidiecézní muzeum bude uzavřeno nejméně do května příštího roku. V provozu zůstane zřejmě jen sál Mozartea, který by měl po uvolnění protikovidových opatření sloužit podle daných možností k přednáškám, divadelním představením či filmovým projekcím.
{loadmodule mod_tags_similar,Související
