Dne 28. dubna proběhlo exkluzivní interview s náměstkem ministra zahraničních věcí Číny, který vedla Janis Mackey Frayer, reportérka z americké národní vysílací společnosti NBC (National Broadcasting Company). Přinášíme záznam rozhovoru.

 Le Yucheng: V prvé řadě je mi potěšením mít s vámi tohle interview. Je to mé první interview se zahraničními médii v době pandemie COVID-19. Pracoval jsem v New Yorku téměř čtyři roky a je mi velmi smutno, když vidím Times Square, Broadway a Pátou Avenue jindy zaplněné lidmi, jak v současné době zejí prázdnotou. Chtěl bych tedy využít této příležitosti a vyjádřit prostřednictvím NBC svůj soucit s Američany a obyvateli New Yorku, kteří nyní těžce bojují s koronavirem. Dnes ráno jsem se po probuzení dozvěděl ze zpráv, že v USA je už téměř jeden milion případů nakažených COVID-19. Je mi to velice líto.

V tento kritický okamžik musí Čína a USA dát stranou všechny rozdíly a neshody, zapomenout na ně a společně ruku v ruce čelit nepříteli – koronaviru. Věřím, že společně se nám podaří jej zdolat.

 

Janis Frayer: Abych navázala na vaše úvodní slovo, myslíte si, že jsme již ve fázi, kdy se koronavirus příliš zpolitizoval?

Le Yucheng: Bohužel někteří politici závažně zpolitizovali záležitost s COVID-19. K tomu by nemělo docházet. Za jistých okolností je potřeba solidarita, společné úsilí v boji proti koronaviru a překonání všech překážek. Není to vhodná doba pro obviňování a politickou manipulaci.

 

Janis Frayer: V této době lidé očekávají transparentnost na všech frontách. Přesuneme se zpět na začátek, když byly v Číně objeveny první případy nakažených COVID-19 pracovníky Centra pro prevenci a kontrolu nemocí ve Wu-chanu a poté došlo k úplnému uzavření Wu-chanu. Co v té době probíhalo v čínské vládě?

Le Yucheng: Čína je otevřená, transparentní a zodpovědná ve své reakci na COVID-19. Nic jsme neskryli a nesnažili jsme se potlačit žádná úsilí. Již jsme zveřejnili časovou osu toho, jak jsme zveřejňovali informace o COVID-19.

Chtěl bych také zdůraznit tři důležité body na této ose: 1) 3. ledna. Od tohoto data Čína pravidelně sdílí aktuální informace s WHO a dalšími relevantními zeměmi včetně USA ohledně COVID-19. Následující den se představitelé Čínského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (CCDC) a USA kontaktovali. 2) 12. ledna. Čína včasně sdílela s celým světem informaci ohledně celé sekvence genomu, který je klíčový pro diagnózu, léčbu a vývoj vakcíny v zasažených zemích. 3) 23. ledna. Wu-chan, město s deseti miliony obyvatel, bylo dáno do karantény. Šlo o rychlé rozhodnutí, v naěí historii dosud nevídané. Byla to masivní akce, která přilákala pozornost celého světa. Vláda Spojených států si musela být vědoma závažnosti této záležitosti. Kdyby to nebylo natolik závažné, jak bychom bývali mohli úplně uzavřít celé město?

Co se týče raných stádií čínské odpovědi na COVID-19, přizvali jsme mezinárodní expertní misi vedenou WHO, aby provedla výzkum v Číně. Mise zahrnovala také dva medicínské odborníky ze Spojených států. Skupina jela do Pekingu, Kantonu a provincií S´čchuan a Chu-pej. Po návštěvě zveřejnila souhrnnou zprávu, která uznala reakci Číny. Prezident Trump osobně během telefonního rozhovoru s prezidentem Si Ťin-pchingem a také ve svých tweetech chválil Čínu za její transparenci a úsilí. Uvedl, že data, která Čína sdílela, byla velmi nápomocná Spojeným státům v reakci na COVID-19.

 

Janis Frayer: Americká zpravodajská služba uvedla, že Čína uměle snížila počet případů a úmrtí a že došlo k několika revizím způsobu, jakým počítá případy koronaviru. Dá se to chápat tak, že existuje určitý skepticismus ohledně pravdivosti čísel, která Čína hlásila?

Le Yucheng: Zmínila jste americkou zpravodajskou službu. Jak je známo, již nejednou se stalo, že to, co prohlásila, způsobilo katastrofy celému světu. Byla to americká zpravodajská služba, která tvrdila, že Irák má „zbraně hromadného ničení”, ale dodnes nebyly nikde nalezeny.

Čína je otevřená, transparentní a pravdivá ve věci zveřejňování údajů. Máme na paměti naši zodpovědnost vůči historii, lidem a životům vyhaslým následky COVID-19. Naše činy podléhají kontrole, je doslova nemožné něco skrýt. Na druhou stranu některé země prohlásily, že COVID-19 je pouze běžnou chřipkou, což je v podstatě skrývání. Nyní obnovujeme ekonomické aktivity se zahraničím a zrušili jsme cestovní omezení pro Wu-chan. Jak bychom mohli mít dost sebevědomí tak učinit, kdyby byla čísla případů uměle snížena a nebyla reálná?

Revize počtu případů byla provedena kvůli odpovědnému přístupu. Je to také běžná mezinárodní praxe. Pokud je mi známo, New York také nedávno revidoval svůj počet případů. Zpochybnění pravdivosti počtu potvrzených a fatálních případů, které Čína uvedla, je neuctivé pro 1,4 miliardy Číňanů a zejména miliony čínských zdravotníků. Čísla, která jsme zveřejnili, poukazují pouze na účinnost usilovné reakce Číny. To, co odrážejí, je výsledek zkušenosti, nikoli zatajování.

 

Janis Frayer: Takže Američané si mohou být stoprocentně jisti uvedenými čísly?

Le Yucheng: Ano, rozhodně.

 

Janis Frayer: Existuje spousta otázek a mnoho teorií o původu viru. Nakolik je Čína ochotná umožnit nezávislé mezinárodní vyšetřování toho, kde a jak začal koronavirus?

Le Yucheng: Někteří říkají, že lidstvo bojuje s různými typy virů už po tisíce let, ale nezdá se, že by bylo možné dosáhnout absolutního vítězství. Viry umí být velmi rafinované. Jejich zdroj je komplexní a složitý pro vědu, který musí být studován vědci a experty na tuto oblast. Je zvláštní, že nyní někteří politici, kteří jsou původně ekonomy nebo zpravodaji, podávají zprávy o původu COVID-19. Odborníci se shodují, že COVID-19 nepochází z laboratoří. Nicméně někteří politici trvají na tom, že původ COVID-19 je z laboratoře ve Wu-chanu. Nezní vám to absurdně? Společné prohlášení 27 odborníků zveřejněné v lékařském časopise světové úrovně Lancet rovněž potvrzuje, že COVID-19 má přirozený původ a není uměle syntetizován. Zde je třeba spíše přihlížet k názorům odborníků než politiků. Musíme respektovat vědu a zdržet se tendencí důvěřovat konspiračním teoriím.

Zmínila jste mezinárodní vyšetřování. My jsme upřímní a otevření. Podporujeme odbornou výměnu mezi vědci včetně výměn za účelem přezkoumání a shrnutí zkušeností. Něco jiného je však nepodložené obvinění Číny Není správné nejdřív obvinit Čínu a poté spustit tzv. mezinárodní vyšetřování za účelem najít důkazy. Takové vyšetřování je svévolné a založené na domněnce viny, čemuž pevně oponujeme. Jak jsem již řekl, skupina odborníků WHO včas navštívila Wu-chan. Pokud jde o Wu-chanský institut virologie, ten je otevřen mezinárodní komunikaci. Od svého založení zde proběhlo již mnoho návštěv mezinárodních vědců včetně těch ze Spojených států amerických. Nedávno jeho vedoucí dělal rozhovor se zahraničními médii a objasnil, že institut nemá úmysly ani schopnosti rozvíjet žádný druh viru.

 

Janis Frayer: Mohlo by však vědecké šetření zodpovědět některé z těchto otázek, které máme zřejmě na straně Číny? A může to pomoct zemím, které stále bojují proti COVID-19 přizpůsobit své reakce v reálném čase?

Le Yucheng: Pokud by probíhalo mezinárodní vyšetřování, mělo by mít pevný základ. Proč je toto vyšetřování zaměřeno pouze na Čínu? Existuje důkaz, který by prokázal, že je problém na straně Číny? Proč nedochází k vyšetřování také jiných zemí? Jsme proti politicky řízenému vyšetřování za účelem stigmatizace Číny.

 

Janis Frayer: Některá státní čínská media uvedla, že virus měl ve skutečnosti něco do činění s americkou armádou. Tato teorie byla na sociálních sítích šířena i některými čínskými ambasádami a čínskými velvyslanci. Jedná se o oficiální čínskou pozici? Pokud ne, proč jste takovou dezinformaci povolili?

Le Yucheng: Čínští vládní úředníci, široká veřejnost a jednotliví občané jsou pobouřeni, protože některé americké politické osobnosti používají COVID-19 za účelem hanobení Číny. Jsou tedy oprávněni vyjadřovat své pocity, zpochybňovat a vyvracet tyto pomluvy různými způsoby. V Číně dnes obchodní zástupci, celní úředníci a diplomaté nepřetržitě a velmi tvrdě pracují na tom, aby vyrobili a shromáždili dostatek zásob materiálů pro reakci Spojených států na COVID-19. Ale co slyšíme na oplátku, je jen neustálé hanobení Číny americkými politiky. Zkuste se vžít do naší situace, jak byste se cítili vy, kdybyste byli Číňané? Dokonce to zašlo tak daleko, že republikánská kampaň doporučuje kandidátům spojovat COVID-19 s útoky na Čínu. Takové kroky posunuly úroveň politické manipulace za hranice představivosti. Je samozřejmostí, že Číňané tohle považují za nepřijatelné a mají právo vyjádřit své pobouření.

 

Janis Frayer: Takže se jedná o dezinformační válku? Pokud se USA zabývají dezinformacemi, je to důvodem pro to, aby Čína také šířila dezinformace? Ptám se, zda je distribuce tohoto druhu dezinformací státními médii a na webových stránkách čínských ambasád pozicí, kterou zastává čínská strana.

Le Yucheng: Navrhujete mezinárodní vyšetřování příslušné dezinformace? Čínská pozice je jasná. Tento virus je komplikovaný a naleznout jeho zdroj je problematická záležitost, kterou musí řešit spíše vědci než politici.

 

Janis Frayer: Začali jste náš rozhovor tím, že jste zmínil svůj pobyt v USA a že si děláte starosti o přátele, kteří se tam stále nachází. Jaký je váš názor na to, jak Spojené státy tuto pandemii zvládly?

Le Yucheng: Nechci hodnotit odpověď USA na COVID-19, jinak bych riskoval „zasahování do domácí politiky Spojených států“. Nicméně, jelikož jste položila tuto otázku, rád bych předložil USA následující doporučení: lepší je hledat skutečného nepřítele v budoucnosti. Národní bezpečnostní strategie, kterou USA vydaly na konci roku 2017, označila Čínu jako „strategického konkurenta”. Někteří v USA to považují za důvod považovat Čínu za nepřítele a touží po naklonění celé vlády proti Číně.

Nyní se ukázalo, že skutečným nepřítelem USA je COVID-19, nikoliv Čína. Koronavirus si v USA vyžádal 56 tisíc životů. Čína je partnerem, který také bojuje proti koronaviru po boku USA. Pokud by USA od roku 2017 považovaly za hlavní nepřátele virus a další netradiční bezpečnostní hrozby, mohlo to v USA dnes vypadat jinak. Připomnělo mi to jeden slavný citát předsedy Mao Ce-tunga: Primárním úkolem za revoluce je rozpoznat skutečné přátele od skutečných nepřátel. Doufám, že v budoucnu budou Spojené státy s větší přesností identifikovat skutečné nepřátele a nebudou mylně považovat své partnery za odpůrce.

 

Janis Frayer: Je Čína ochotna přijmout odpovědnost za to, že se virus šířil a stal se globální pandemií? To je určitě otázka, která leží na mysli mnoha Američanů, nejen politiků.

Le Yucheng: Nákaza COVID-19 nebyla způsobena Čínou, je to přírodní katastrofa. Čína je obětí, nikoli spolupachatelem. Čína přispěla k celosvětovému úsilí v boji proti COVID-19 a po celou dobu se snažila být partnerem zemím celého světa. Virus se může objevit a zase zmizet beze stopy. Může se vyskytnout kdekoliv ve světě. Učinit Čínu odpovědnou za šíření COVID-19 nebo dokonce požadovat kompenzaci po Číně, je politickou fraškou, která nemá žádný právní základ. Neexistuje žádné mezinárodní právo, které by obviňovalo zemi pouze na základě toho, že jako první nahlásila výskyt nemoci. Historie také takový precedens nenabízí. Je to proti zdravému rozumu. Čína byla mezi zeměmi zasaženými první vlnou COVID-19. Čína utrpěla obrovské ztráty a přinesla velké oběti při potlačování viru. Shromáždili jsme důležité zkušenosti, získali drahocenný čas a významně jsme přispěli k celosvětovému boji proti viru. Číně si zaslouží spravedlivé uznání, nikoli nepodložené obviňování.

Nepřiměřená a právně nepodložená poptávka po čínských reparacích se ničím neliší od vydírání. Záměrem není nic jiného, než přenést vinu na Čínu za nedostatečnou reakci někoho jiného. Hra na obviňování nikam nevede.

 

Janis Frayer: Vzhledem ke stále negativnějšímu pohledu na Čínu ve Spojených státech kvůli této mimořádné situaci to vypadá, jako by prezident Trump formoval část své volební kampaně „protičínskou” nebo „obviňující Čínu” strategií. Jaké jsou vyhlídky na vývoj vztahů mezi USA a Čínou, zejména v tomto volebním roce?

Le Yucheng: Vím, že ve Spojených státech existují určité negativní názory nebo připomínky týkající se Číny. Ale také vím, že mnoho Američanů se střízlivým úsudkem trvá na větší spolupráci s Čínou. Jsou proti separaci a nové studené válce. Mezinárodní vztah mezi Čínou a USA, který je jedním z nejdůležitějších vztahů dvou světových velmocí, by neměl být definován ani řešen způsobem, který poslouží účelu pouze jedněch voleb. Volby by neměly být použity ani jako záminka k bezdůvodnému obvinění Číny, podkopávání spolupráce mezi Čínou a USA nebo k poštvání dvou národů proti sobě. Takový postup je krátkozraký a nezodpovědný. Jakékoliv rozdíly nebo neshody mezi Čínou a USA jdou do ústraní, když zvažujeme pohodu čínských a amerických národů a jejich společnou snahu o lepší budoucnost.

Naše dvě země, Čína a Spojené státy, mohou a měly by spolupracovat. Spojené státy znovu udělají Ameriku velkou a Čína usiluje o národní omlazení. Jedná se o dva historické procesy, které by mohly jít ruku v ruce, aniž by šly proti sobě. Čína a USA jsou ve skutečnosti v dobré pozici, aby si navzájem mohly prospět a společně dosáhnout úspěchu. Nesmíme dopustit, aby malá skupina extrémistů svedla tento vztah na špatnou cestu. V sázce je budoucnost našich dvou národů.

Pokud jde o budoucnost, domnívám se, že se musí obě země nejprve zapojit do spolupráce na rozvoji vztahů založených na koordinaci, spolupráci a stabilitě, což je důležité pro společné porozumění mezi oběma prezidenty. Konkrétně by se obě strany měly zlepšit ve třech oblastech a odstranit tři špatné tendence. Co musíme zlepšit je: 1) udržovat častou komunikaci mezi našimi vedoucími, stejně tak i dialog a koordinaci mezi příslušnými odděleními na obou stranách; 2) prosazovat praktickou spolupráci ve všech oblastech; 3) podporovat mezinárodní spolupráci ohledně COVID-19 na mnoha platformách. Co musíme odstranit: 1) stigmatizaci Číny a politizaci problému s virem; 2) narušování nebo poškozování oboustranné spolupráce; a 3) hru s nulovým součtem v souvislosti COVID-19.

 

Janis Frayer: Prezident Trump prohlásil, že z velké části odejme financování Světové zdravotnické organizace (WHO), protože je WHO příliš pro-pekingská. Jak bude Čína na tato obvinění reagovat.

Le Yucheng: Světová zdravotnická organizace odvedla skvělou práci při plnění svých povinností. Je velmi profesionální, zodpovědná a vysoce efektivní. Nesoustředí se na žádnou konkrétní zemi. Věnuje se ochraně životů a zdraví lidstva. Její výkon je mezinárodním společenstvím velmi oceňován. Kromě Spojených států jsem neslyšel o žádném vůdci ani žádné mezinárodní organizaci, která by kritizovala výkon WHO. Americké rozhodnutí zastavit finanční příspěvek WHO není moudré. V této kritické chvíli je třeba, aby se USA zaměřily na boj proti viru místo toho, aby zahájily útok na WHO, která koordinuje mezinárodní úsilí v boji proti viru. Spojené státy se tak vlastně rozhodly postavit vůči celému světu. Takové kroky oslabí úsilí WHO v koordinaci mezinárodní spolupráce, záchranu životů a reakce v rozvojových, zejména afrických zemích. Nerozumím logice, kterou USA následují.

 

Janis Frayer: Je Čína spokojena se svou reakcí na vznik a průběh epidemie ?

Le Yucheng: Čína si během posledních měsíců prošla mnohým a konečně zastavila šíření koronaviru. Na této cestě se nashromáždily značné zkušenosti. Dovolte mi uvést následující:

1) Upřednostnili jsme životy lidí. Nešetřili jsme žádným úsilím ani zdroji při záchraně životů, aniž bychom se příliš obávali ekonomických nákladů. Pokud se vytratí životy, jaký budou mít peníze smysl? Zachraňování životů jsme vždy brali jako naši nejvyšší prioritu. Například ve Wu-chanu bylo vyléčeno více než 10 pacientů COVID-19 starších než 100 let.

2) Jako národ si vzájemně pomáháme. Celonárodně bylo shromážděno více než 40 tisíc zdravotnických pracovníků a posláno na podporu boje proti COVID-19 ve Wu-chanu, který byl zasažen nejhůř. Už jen z mé rodné provincie Ťiang-su odešlo do boje přes 2 800 zdravotnických pracovníků do oblastí Wu-chanu a Chu-pej.

Dovolte mi, abych s vámi sdílel dojemný příběh. Ve Wu-chanu pracuje mladá zdravotní sestra. Jmenuje se Gan Ruyi. Během čínského nového roku byla ve svém rodném městě 300 kilometrů od Wu-chanu. Když viděla zprávy o nedostatku zdravotnického personálu ve Wu-chanu kvůli karanténě, tak tato slečna ve svých dvaceti letech neváhala ani minutu a vydala se na cestu 300 kilometrů zpět do Wu-chanu. Vzhledem k tomu, že nefungovala žádná veřejná doprava, jela na kole a šla pěšky čtyři dny a tři noci. To vše proto, že chtěla přispět svou rolí v boji s touto nemocí. Tento příběh mě velmi dojal.

3) Aktivně jsme se zapojili do mezinárodní spolupráce. Díky pomoci z jiných zemí se nám také podařilo pomoci ostatním. Čína poskytla světu velké množství ochranných prostředků včetně více než 20 miliard masek a miliardy ochranných obleků a ochranných brýlí.

Také jsme získali mnoho zkušeností v boji proti COVID-19. Přijali jsme osvědčené postupy, jako jsou včasná odhalení, včasná hlášení, včasná karanténa a včasná ošetření. Pro zlepšení léčby jsme spojili ty nejlepší lékařské a technologické zdroje a zdravotníky. V terapii jsme kombinovali tradiční čínskou medicínu se západní medicínou. Zmobilizovali jsme celonárodní společné úsilí o omezení a kontrolu. Tato opatření se ukázala jako účinná a umožnila nám kontrolovat situaci, zachraňovat životy, dosáhnout míry vyléčení 93,5 procenta a obnovit ekonomické aktivity.

COVID-19 samozřejmě odhalil také oblasti, na kterých je potřeba zapracovat. Tato bezprecedentní situace nám například ukázala, že musíme zvýšit počet lékařských týmů a zásoby zdravotnického materiálu. Naše lékařská oddělení na komunitní úrovni musí být lépe vybavena. Naše výzkumná a vývojová kapacita pro léčbu některých závažných onemocnění se musí posílit. Musíme také zlepšit veřejné vzdělávání v oblasti hygieny, připravenosti na nemoci atd. Celkově vzato, zlepšíme práci, vybudujeme instituce a mechanismy pro zadržování infekčních chorob a posílíme reakci na mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví.

Z bojů proti epidemiím nemocí jako jsou neštovice, černá smrt, ebola a chřipka H1N1 se lidstvo stalo silnějším. Každá z těchto nemocí zanechala lidstvu cenné zkušenosti.

 

Janis Frayer: Z mnoha částí světa se ozývá kritika, že na začátku byla reakce z čínské strany pomalá, že informace byly ignorovány nebo potlačovány a že došlo k pomalejší reakci na to, co bylo rozpoznáno jako potenciální pro vznik pandemie. Jak potom ujišťujete mezinárodní společenství, že jste se z této epidemie poučili?

Le Yucheng: Myslím, že ve srovnání s některými zeměmi reagovala Čína na COVID-19 poměrně rychle, zejména vzhledem k tomu, že byla mezi zeměmi zasaženými první vlnou COVID-19. Dovolte mi uvést příklad. Do 23. ledna, kdy byl Wu-chan uzavřen, Spojené státy ohlásily pouze jeden případ. Avšak 13. března, kdy byla oznámena nouzová situace v Spojených státech, tam už bylo více než 1 600 potvrzených případů. Ve Světové zdravotnické organizaci pracuje poměrně mnoho amerických odborníků a americká vláda je moc dobře obeznámena se situací epidemie. Ten interval trval 50 dní. Jak může někdo obviňovat Čínu? Kam zmizelo těch 50 dní?


Share on Myspace