Aktuální výstava Lípy i sakury: Proměny lidické krajiny v Památníku Lidice představuje dobové fotografie, umělecká díla i různé druhy rostlin, jež vyprávějí pohnutou historii lidické krajiny. Proměny lidické krajiny ukazují, nakolik podoba krajiny zrcadlí dění ve společnosti a zároveň svým charakterem toto dění utváří.

Před druhou světovou válkou byly Lidice malebnou vesnicí, jež se rozkládala v údolí potoka, obklopena sady a polnostmi. Události noci z 9. na 10. června 1942 navždy zvrátily životy obyvatel obce i pokojný ráz místní krajiny. Ve jménu pomsty za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha zavraždili nacisté lidické muže, ženy a děti odvlekli do koncentračních táborů a jednotlivá stavení ve vesnice vypálili.

V následujících měsících srovnaly říšské pracovní služby všechna stavení v obci se zemí, pokácely sady a aleje, zahladily staleté cesty, změnily tok potoka a zavezly rybník, který se nacházel ve středu vesnice. Na místě původní obce zůstala po skončení války jen pustá pláň. Zdrcující zprávy o zkáze Lidic poskytly celému světu svědectví o nelidských záměrech nacistického režimu a bylo to poprvé, kdy se plně vyjevila jeho zrůdnost.

Již v průběhu druhé světové války začaly vznikat iniciativy na podporu výstavby nových Lidic, pro které obnova obce znamenala příslib porážky nacistické ideologie i lepší budoucnosti. Národní i mezinárodní význam obce byl podpořen vládou obnovené Československé republiky a zbudování nových Lidic se stalo předmětem první veřejné soutěže po válce. Architektonické návrhy proto měly být zpracovány s ohledem na politické, sociální a mravní poselství obce, i její národní a mezinárodní význam.

Řešení podoby pietního území, nového sídliště i symbolického přechodu mezi oběma místy, jímž se stal Růžový sad přátelství a míru, odráželo převládající vliv modernismu a hledání národního výrazu při utváření nové podoby krajiny. Architektonický a osazovací plán vytvořený na základě vítězných návrhů položil základy krajinným prvkům, jež v průběhu nadcházejících desetiletí začaly žít svým vlastním životem.

Výstava proto návštěvníky provází historickou podobu lidické krajiny i jejím vývojem od konce 40. let až do současnosti. Ve spolupráci se studenty Vysoké školy uměleckoprůmyslové a Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně je také předestřena diskuse o revitalizaci pamětních míst a úloze krajinných prvků. Součástí výstavy je interaktivní mapa vycházející z krajinářské architektury Lidic a edukativní část s tematickými aktivitami pro děti.

Výstava je otevřená do 1. května příštího roku.