Národní muzeum v roce 2015 vykoupilo chátrající objekt ve Všetatech a zahájilo práce na jeho přeměnu na Památník Jana Palacha. Součástí památníku je i expozice, která ukáže čin Jana Palacha v kontextu dějin 20. století. Slavnostní otevření je plánováno na konec měsíce září.
"Málokterý čin v českých dějinách 20. století vyvolal tak vášnivou a rozporuplnou odezvu jako smrt Jana Palacha. Akt, který provokuje, rozděluje společnost a také vyvolává řadu otázek. Platí to nejenom o době těsně po Palachově smrti v lednu 1969, ale opakovaně až do současnosti. Před autory Památníku stál hodně nelehký úkol: zachytit a interpretovat hrdinský Palachův skutek, jeho vliv na osudy společnosti a samotné rodiny, citlivě včlenit Památník do prostoru Všetat a v neposlední řadě si poradit s komplikovaným prostorem domu, kde Jan Palach strávil své dětství a mládí," říká Lenka Boučková, vedoucí oddělní vnějších vztahů Národní muzea.
Autoři památníku (MCA Ateliér) vytvořili podle Lenky Boučkové nadčasový projekt, který vnímá Palachovo sebeupálení jako klín, který rozdělil společnost a hluboce zasáhl osudy celé rodiny. Současně ale projekt otevírá Palachův odkaz široké veřejnosti a vytváří z něj věc veřejnou.
Součástí Palachova památníku bude i expozice, která káže hrdinský čin Jana Palacha a včlení ho do kontextu dějin 20. století. Na čtyřech interaktivních obrazovkách návštěvníci uvidí nejen rodinu, ve které Jan Palach vyrůstal, ale i jeho životní osudy až do počátku roku 1989. "Důležitou součástí bude i reakce společnosti a státní moci na Palachův odkaz nejen v roce 1969, ale zejména v období normalizace a také po roce 1989," uvádí Lenka Boučková.
Expozice ukáže několik předmětů spojených se smrtí Jana Palacha: aktovku, kterou měl u sebe v den svého sebeupálení, státní vlajku, kterou bylo přikryto jeho tělo po smrti, anebo posmrtnou masku od sochaře Olbrama Zoubka. Součástí expozice bude i projekce dokumentu o Janu Palachovi, který speciálně pro Památník Jana Palacha připravila Olga Sommerová.
„Po mnoha letech nezájmu o toto významné místo se Národní muzeum, vedle svých dalších úkolů, ujalo nejen záchrany rodinného domu Palachových, kde Jan Palach žil od svého mládí, ale realizovalo ambiciózní projekt přeměny tohoto místa v důstojný a architektonicky zajímavý Památník Jana Palacha a jeho mimořádného činu,“ zdůrazňuje generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Památník měl být původně dostupný pro veřejnost už od 21. srpna, ovšem kvůli zdržení souvisejícím s výkupem nemovitosti, získáním stavebního povolení, opakovaným výběrovým řízením na zhotovitele stavby a velice špatným technickým stavem původního objektu, je slavnostní otevření stanoveno na konec září.