Yuan Longping (Jüan Lung-pching), čínský agronom známý jako průkopník vývoje prvních hybridních odrůd rýže na světě, které významně zlepšily produkci rýže v Číně a bezpečnost potravin, zemřel v sobotu v nemocnici ve městě Changsha ve středočínské provincii Hunan (Chu-nan) ve věku 91 let.

„Lidé jsou jako semena, měli bychom být dobrým semenem,“ často říkal akademik Yuan Longping za svého života. Svůj život zasvětil výzkumu hybridní rýže a významně přispěl k potravinové bezpečnosti Číny, vědeckému rozvoji v zemědělství a světovému zásobování potravinami. Získal nejvyšší cenu za vědu a technologii v zemi, zvláštní cenu za národní vědu a cenu za technologický pokrok, zvláštní národní cenu za vynález, cenu za vědu UNESCO, Světovou cenu za potraviny atd. V roce 2018 získal i titul „průkopník reformy“ a v roce 2019 byl oceněn „Medailí republiky“.

Jako mladý učitel na hunanském venkově byl Yuan Longping svědkem devastace, kterou přinesl celonárodní hladomor. Jednoho dne v roce 1953 vyšel Yuan Longping mimo školu a narazil na dvě vychrtlé mrtvoly na kraji ulice. Jejich těla byla tak tenká, že vypadala jako kůže zabalená do koster. Scéna Yuana hluboce zasáhla a měl pocit, že musí něco udělat.Od pěstování pšenice a sladkých brambor přešel k rýži, protože klima v Hunanu pro zmíněné plodiny nebylo přívětivé.

Tehdy se rýže považovala za samoopylující se rostlinu, což byla nezpochybnitelná vědecká teorie. Po neúspěšných experimentech, které by tuto teorii dokázaly, se Yuan Longping rozhodl tuto „pravdu“ napadnout, a proto se ponořil do experimentů hybridizace rýže, přestože ho mnozí zesměšňovali.

Více než 50 let vedl Yuan Longping tým provádějící výzkum superhybridního pěstování rýže a neustále vytvářel nové výstupní rekordy. Každý rok jezdil na tři či čtyři měsíce pracovat na základnu Nanfan ve městě Sanya na ostrově Hainan na jihu Číny. Když byl v dobrém zdravotním stavu, chodil téměř každý den na pole, aby rýži osobně zkontroloval.

V prosinci 2020 bylo Yuan Longpingovi již 90 let. Přestože se jeho rodina a kolegové obávali o jeho fyzický stav, vydal se jako obvykle na základnu v Sanya. Ačkoliv nemohl kvůli nemocným nohám chodit na pole, pečlivě studoval semena třetí generace hybridní rýže pod mikroskopem a dělal si podrobné záznamy. Zaměstnanci vzpomínají, že každý den přemýšlel o třetí generace hybridní rýže, dokonce i před spaním.

Z části svých bonusů vytvořil cenu „Yuan Longpinga“ za pokrok v zemědělských vědách. Tu obdržel také indický vědec Ishi Kumar, který před více než 30 lety přijel do Hunanu, aby se zúčastnil školení o technologii hybridní rýže. Nyní jeho nové odrůdy představují 50 procent celkové plochy hybridní rýže v Indii, která se po Číně stala druhým největším producentem hybridní rýže. Podle statistik Yuan Longping vyškolil za posledních několik desetiletí více než 14 tisíc techniků z více než 80 rozvojových zemí.

Čínská hybridní rýže se pěstuje v desítkách zemí a oblastí v Asii, Africe a Severní a Jižní Americe s roční výsadbou osm milionů hektarů. Za posledních 40 let cestoval akademik Yuan Longping a jeho vědci také do Indie, Pákistánu, Vietnamu, Myanmaru, Bangladéše, Srí Lanky, na Madagaskar, do Spojených států a dalších zemí, aby poskytli rady a konzultace výzkumníkům rýže.

Kenneth M. Quinn, předseda Nadace ceny World Food Prize, znal Yuan Longpinga přes 20 let. Uvedl, že po smrti profesora Yuana Longpinga ztratila Čína a svět jednoho z největších zemědělských vědců na planetě. „A já jsem ztratil i jednoho ze svých nejbližších přátel. Myslím, že i za 100 let budou lidé v Číně i na celém světě stále hovořit o Yuan Longping. Tak důležité jsou jeho úspěchy,“ poznamenal Quinn.