Když jsem před jedenácti lety podlehl vábení a koupil od sociální demokracie Literární noviny, myslel jsem, že se mi podaří bez zvláštní námahy zopakovat úspěch německého týdeníku Die Zeit. Ten jsem poměrně dobře znal ze svého působení ve vydavatelství Economia, které bylo – obdobně jako Die Zeit – součástí vydavatelské skupiny Dieter von Holtzbrinck. S obsahem zaměřeným většinově na kulturu, ale také na zahraniční politiku, vědu a otázky civilizace. Vše doplněné o zajímavé rozhovory. A určené pro vzdělaného, náročnějšího čtenáře.

Ekonomické samostatnosti se Literárním novinám podařilo dosáhnout teprve v desátém roce a zdálo se, že pro ně nastává lepší doba. Bylo to vykoupeno nejenom vysokými dotacemi ze strany vydavatele, tedy mé maličkosti, ale také velkým pracovním úsilím celého kolektivu. Přiznávám se bez mučení, že vydávat Literárky mne velmi bavilo. Rána virové krize byla ale začátkem letošního roku nemilosrdná. Přestaly se prodávat knihy (tím pádem zcela zmizela inzerce nakladatelů a knihkupců) a ohroženy jsou i nejrůznější speciální přílohy, které byly jedním z hlavních zdrojů příjmů Literárních novin. Počínaje únorem si provoz novin vyžadoval další statisíce korun dotací.

Otázka, kterou jsem si musel položit, byla velmi jednoduchá: Mám se opět vrátit do modelu masívně dotovaného projektu, pochopitelně z mých vlastních prostředků? 

Odpověď byla – bohužel – negativní. Číslem šest, které vyjde koncem května, tak pozastavuji vydávání Literárních novin. Na jak dlouho? Nevím, možná se situace zlepší, možná se najde investor, který bude mít zájem navázat na vykonanou práci s oživením jedné z nejstarších mediálních značek na českém trhu. V každém případě bude pokračovat web Literarky.cz, budeme se snažit ponechat na trhu Dossier a snad i Biblio, pravděpodobně ve volném prodeji s případnou nabídkou předplatného a zatím neurčenou periodicitou.

Děkuji našim věrným čtenářům i našim obchodním partnerům a doufám, že se sejdeme v lepším čase.


Share on Myspace

Civilizace