Příloha interview přináší velké rozhovory se zajímavými osobnostmi z domova i ze zahraničí, a to jak z vlastních zdrojů, tak překladů z renomovaných periodik (Der Spiegel, Die Zeit, Le Monde). Vychází dvanáctkrát do roka.

 

V aktuální příloze INTERVIEW Literárních novin 12/2019 se mimo jiné dočtete...

 "Pocit bezpečí sice ještě trvá a vytváří dojem, že jsme snad i šťastní, ale všimněte si třeba extrémně vysokého počtu sebevražd nás Skandinávců; z toho pochopíte, co je pravda o Dánech a jejich štěstí… Hygge však rozhodně existuje! (smích)" ANDREA HEJLSKOV odmítla dánský blahobyt a s rodinou raději odešla žít do lesa. Napsala o tom i knihu, která pod názvem Náš velký útěk vyšla loni česky v nakladatelství Portál.

 "Propojení umění, designu a vědy a technologického výzkumu je bohužel u nás mnohdy oddělováno a fragmentováno, administrativou jsou tyto oblasti vnímány jako izolované. Aplikovaný výzkum a umělecká činnost spojené s ekonomikou a technologiemi jsou zatím volně rozprostřeny do veřejných vysokých škol a ústavů Akademie věd. Ale měl by být jimi atakován i náš každodenní život. Krajina výzkumu je tedy zatím uspořádána kontra-intuitivně. Chceme-li udržet krok s vyspělými světovými ekonomikami, musí se to během několika let změnit," tvrdí ARNOŠT MARKS, proděkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni.

 "Literatura má nesmírnou sílu, dovede dát příklad. Proto čteme romány. Protože chceme rozšířit svůj životní obzor, nejenom se pobavit, chceme také vědět, jak se žije ve vyhrocené situaci, nebo jak se cítí hlavní postava – žena. Člověk má zkrátka možnost vstoupit do všech lidských situací, které sám nezažije. A to rozšíření obzoru, to je životní zkušenost," říká španělský spisovatel FERNANDO ARAMBURU, jehož román Vlast nedávno vydalo v překladu Víta Kazmara nakladatelství Akropolis.

 "Strach z toho, že například Facebook se může stát nástrojem masové manipulace, je dalším příkladem toho, jak se dnes rozhořčujeme nad problémy, které neexistují, a necháváme stranou ty, které jsou skutečné. Vezměme tzv. fake news. Přirozeně existují falešné zprávy. Je jich dokonce víc než dříve, protože je kdokoliv může umístit na internet a pak je přes sociální sítě stokrát i milionkrát dál šířit. Otázka ovšem je, zda občan v průměru těmto falešným zprávám věří více než v minulosti. Lidé jsou dnes tak dobře informováni jako nikdy předtím," tvrdí polský psycholog MICHAL KOSINSKI, který působí na univerzitě Stanford.


Share on Myspace