Ve středu 29. června 2022 odsloužila mise Tianwen-1 už 706 dní a získala obrazová data pokrývající celou planetu Mars. Sonda Tianwen-1 i rover na Marsu dokončily k tomuto dni všechny vědecké průzkumné mise.

Mise Tianwen-1 byla schválena Ústředním výborem KS Číny v lednu 2016 a byla úspěšně zahájena 23. července 2020. Po letu o délce 475 milionů kilometrů po dobu 202 dní dorazila sonda 10. února 2021 k Marsu a úspěšně vstoupila na jeho oběžnou dráhu. Po třech měsících podrobného zkoumání předem vybrané přistávací plochy bylo 15. května 2021 zahájeno přistání na Marsu. Poté se 22. května rover „Zhurong“ vydal po jeho povrchu.

Vědecká mise roveru byla stanovena na 90 marťanských dní. Rover ji dokončil 15. srpna 2021 a pokračoval v realizaci průzkumné mise. Na povrchu Marsu urazil 1921,5 metru. Vlivem silného zimního chladného a prašného počasí v přistávací oblasti přešel rover 18. května 2022 do režimu zimního klidu. Kolem prosince 2022 bude jeho práce plně obnovena.

Sonda Tianwen-1 obletěla Mars 1344krát. Po téměř dvou letech letu získala mise asi 1040 GB nezpracovaných vědeckých dat. Po přijetí a zpracování na zemi se standardní vědecké datové produkty předkládají týmu vědců, aby provedl analýzy a interpretace a příslušné vědecké výsledky publikoval ve známých akademických časopisech doma i v zahraničí. Tato vědecká data budou ve vhodnou dobu otevřena vědcům z celého světa.

Čínská národní vesmírná agentura aktivně podporuje spolupráci s vesmírnými agenturami a vědeckými komunitami různých zemí a sdílí orbitální data své orbitální sondy Mars s Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) a Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Rover „Zhurong“ na Marsu a orbitální sonda „Mars Express“ Evropské vesmírné agentury provedly experiment s přenosem dat, aby realizovaly spolupráci mezi Čínou a Evropou v oblasti předávání vědeckých dat z Marsu. Observatoře na jihu Afriky v dalších zemích používají orbiter Tianwen-1 a orbiter „Mars Express“ ke společnému pozorování zákrytu Slunce a vědeckému výzkumu – například slunečního větru.

Snímek ledového příkrovu jižního pólu Marsu pořízený Tianwen-1. Dlouhodobá a trvalá polární čepička marťanských pólů se velmi pravděpodobně skládá hlavně suchého ledu (pevného oxidu uhličitého) a vodního ledu. Zdroj: Čínská Národní astronomická observatoř

Tianwen-1 zachycuje Sailor Grand Canyon, který je dlouhý před přes čtyři tisíce kilometrů od východu na západ a 150 kilometrů až 700 kilometrů od severu k jihu. Na nejhlubším místě může mít sedm kilometrů. Zdroj: Čínská Národní astronomická observatoř

Snímek impaktního kráteru Arabské vysočiny pořízený Tianwen-1 ukazuje geomorfologické rysy desítek impaktních kráterů v oblasti. Zdroj: Čínská Národní astronomická observatoř

Snímek okraje prstencového kráteru Mond zachycený kamerou s vysokým prostorovým rozlišením. Levá spodní část obrázku ukazuje vnitřek prstencového kráteru, je zřetelně vidět, jak se jeho hrana propadá do prohlubně. Zdroj: Čínská Národní astronomická observatoř

Snímek kontrolní oblasti pořízený Zhurongem. Snímek byl pořízen předtím, než rover vstoupil do zimního klidového stavu, ukazuje místní povrch dunového tvaru. Zdroj: Čínská Národní astronomická observatoř