Mezivládní výbor pro nehmotné dědictví při organizaci UNESCO v prosinci rozhodl, že do seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva budou zařazeny dvě památky z Číny a Malajsie: čínské bojové umění „Tai chi” a „Songwangchuan“. Doposud se na seznam dostalo 42 projektů nehmotného kulturního dědictví v Číně

Tai chi má své kořeny v Číně. Vzniklo mezi taoistickými mnichy jako prostředek kultivace těla a mysli, zlepšení zdraví a prodloužení života. Sestava taoistického tai chi se skládá ze 108 pomalých pohybů, které kombinují otáčivý pohyb s mírným protažením, a tím příznivě působí na svaly, páteř, vnitřní orgány a oběhový systém.

Taoistické tai chi kombinuje protahování a otáčení do soustavy pohybů, které zlepšují zdraví těla, mysli a duše. Snižuje psychické napětí, zlepšuje cirkulaci, rovnováhu a zvyšuje sílu i pružnost. Během času se stává vnitřním uměním, účinkuje hluboko v těle a tím je prospěšné fyziologii jako celku. Obnovuje pocit klidu a míru, který často ztrácíme kvůli touhám a úzkostem denního života.

„Songwangchuan“ (Vyslání královské lodi) je lidový zvyk v jižním Fujianu a pobřežních oblastech Malajsie. Od svého vzniku v 15. až 17. století se postupně rozšířil do celé jihovýchodní Asie. Loď zprostředkovává vzpomínku na předky, kteří vyrazili na oceán, a ztělesňuje koncept harmonického soužití mezi člověkem a přírodou. Připomíná také znalosti pozorování počasí, přílivu a odlivu a oceánských proudů. Loď krále je příslušnými komunitami v Číně a Malajsii považována za společné dědictví a je živým příkladem šíření čínské kultury v zemích podél námořní hedvábné stezky.