Ohýbání pravidel by se nám mělo tolerovat jako jistá kulturní odlišnost, protože je prostě podstatou naší národní povahy.

Na Barbadosu jsem v den jejich voleb dorazil do jedné z nejlepších palíren na světě St. Nicholas Abbey. Během voleb je na ostrově zakázáno prodávat alkohol a já stál uprostřed palírny pana Warrena obklopen jedním z nejlepších rumů na světě a nemohl si dát ani kapku a nic koupit do zásoby. Také proto byla palírna prakticky prázdná, protože na rozdíl od nás to všichni věděli.

Na kafe nás tam pozval sám pan Warren, bývalý automobilový závodník, který po havárii byl několik let v kómatu a vůbec zajímavá postava tamní společnosti. Bavili jsme se o jeho palírně a já vyjevil přání, že bych si jaksi pár lahví odnesl. Kdyby byl pan Warren Čech, Slovák nebo Polák, hrábl by po pár lahvích, nechal je jen tak ležet na stole a odešel čůrat. Až by se vrátil, ležely by na stole dolary a my bychom se na sebe usmáli s tím, že hahaha, debílci z parlamentu a co nám tak můžou a že my na ně z vysoka, a ještě bychom měli dobrý pocit, že jsme to vrchnosti nandali a možná bychom se i chlapácky poplácali po ramenou.

Místo toho pan Warren s úsměvem pravil, že dnes mám prostě smůlu, že volby jsou důležitý svátek pro jeho národ a respektovat pravidla je třeba, načež nás propojil se svou asistentkou, která nám druhý den do našeho hotelu dovezla vybrané lahve a já jí na recepci nechal ty dolary. Obchod jsme provedli komplikovaně, ale správně podle pravidel.

Koukal jsem na to jako puk. Kdyby obětoval temným bohům pět prasat, asi bych měl pocit menšího kulturního střetu než v tu chvíli. Myslím, že lidé jako pan Warren prostě nepochopí tyhle naše drobné kulturní zvláštnosti nutící nás ojebat systém za každou cenu a pro které máme Andreje tak rádi.