Na základě návrhů ministerstva kultury vláda letos schválila sedm nových kulturních památek. Ty podle ministerstva spojuje jejich role při významných dějinných událostech. „Dokumentují nejdůležitější etapy historie úsilí občanů Československa o svobodu a demokracii,“ uvedlo ministerstvo.

Hlavním kritériem výběru památek nebyly tentokrát hodnoty architektonické a umělecké, ale především památky charakteru obecně symbolického – pamětního. „V době, kdy si Česko připomíná třicet let od pádu komunismu, se tak mezi národní kulturní památky zařadila zejména místa spojená jak s komunismem a vpádem vojsk Varšavské smlouvy, tak s nacistickou okupací. Jedná se o trvalé morální symboly svobody a demokracie, reflektující statečné úsilí a boj jednotlivců i široké veřejnosti o uhájení křehkých principů svobody, demokracie a nezávislosti ve 20. století, sdělilo ministerstvo kultury.

Národní kulturní památky jsou vyhlašovány už od roku 1962. V současnosti jich je zapsáno na 300 od těch nejstarších (archeologické naleziště Dolní Věstonice či hradiště a keltské oppidum Závist) přes památky středověké (Karlův most, Anežský klášter, hrad Pernštejn) a novověké (zámek Opočno, jízdárna ve Světcích u Tachova nebo vila Tugendhat v Brně) až po památky z konce 20. století (hotel a televizní vysílač na Ještědu). Za nové národní kulturní památky v roce 2019 byly prohlášeny:

1) Hrobka T. G. Masaryka v Lánech (symbol úsilí a boje o vznik samostatného Československa)

2) Hlávkova studentská kolej v Praze (symbol úsilí studentů o uhájení svobody a demokracie proti německým okupantům 17. listopadu 1939, Jan Opletal)

3) Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze (poslední útočiště parašutistů, účastníků Operace Anthropoid, po atentátu na Reinharda Heydricha v květnu 1942)

4) Zámeček v Pardubičkách – Larischova vila (jeden z významných symbolů československého odboje, kde byli vězněni, vyslýcháni a popraveni obyvatelé obce Ležáky)

5) Budova Československého rozhlasu v Praze (symbol boje proti okupantům v roce 1945 a 1968)

6) Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze od sochaře Olbrama Zoubka (symbol Palachovy oběti 16. ledna 1969 po okupaci Československa v roce 1968)

7) Náhrobek Jana Zajíce na hřbitově ve Vítkově od sochaře Olbrama Zoubka (symbol Zajícovy oběti 25. února 1969 po okupaci Československa v roce 1968)