Národní muzeum zpřístupnilo v pořadí již třetí stálou expozici za poslední čtyři měsíce. Okna do pravěku jsou největší expozicí věnovanou pravěku v České republice a otevírá pohledy do života na našem území před dávnými časy. Na dva tisíce exponátů, realistické modely a interaktivní prvky zvou k cestě prvohorními moři a močály i pod mořskou hladinu druhohorního moře, kde se návštěvníci seznámí s příběhem jediného českého dinosaura. V třetihorách jsou svědky realistického boje o život a v době ledové se setkají s modelem mamuta v životní velikosti a podívají se do očí šavlozubému tygrovi.

Tématem prvního sálu jsou prvohorní moře a prvohorní močály. Ačkoliv to může znít neuvěřitelně, více než polovina zkamenělin tu představuje pozůstatky obyvatel jižní polokoule. Během návštěvy prvohorního sálu lze sledovat posouvání většiny dnešního českého území z jihu na sever, tedy z poměrně chladných moří v době kambria a ordoviku až po tropické moře s korálovými útesy a pevninu s tropickými pralesy z dob, kdy naše území překonávalo rovník. Zde návštěvníci vůbec poprvé spatří na vlastní oči nejstarší suchozemskou rostlinu světa Cooksonia barrandei.

Další sál se věnuje druhohorám a provede návštěvníky subtropickou přírodou ostrova, který se tou dobou rozkládal na většině území dnešních Čech a Bavorska. Tehdejší celosvětové oteplení klimatu doprovázel vzestup hladiny světového oceánu, který proměnil území dnešní Evropy v rozsáhlou soustavu ostrovů a ostrůvků. Na první pohled zde upoutá především model jediného českého dinosaura Burianosaura augustai, který je znázorněn realisticky v okamžiku své smrti. Jeho tělo totiž trhají žraloci na kusy. Tento světový unikát vychází z vědeckých výzkumů nalezené kosti, na kterých byly objeveny stopy po žraločích zubech.

Následuje sál věnující se třetihorám. Za mnohé doklady o životě na našem území v třetihorách vděčíme sopkám, které výrazně určovaly ráz subtropické krajiny v severní části Čech. Zde se seznámíte nejen se sopečnou činností, ale také s živočichy, kteří zde v tomto období žili. Návštěvníky tak například spatří realistický boj o život lichokopytníka rodu phyllotillon a jeho mláďat, které se zrovna chystá napadnout smečka medvědopsů.

Čtvrtohory představují závěr vyprávění o pravěké přírodě dnešní České republiky. Ukazují reakce živé přírody na opakované změny klimatu typické pro čtvrtohory: na chladná a suchá období dob ledových i na teplejší doby meziledové s mohutnými řekami a nekonečnými lesy. Právě zde na vás čeká obří model mamuta se svým mládětem nebo kostra srstnatého nosorožce, která je jedinečná především tím, že se dochovala celá.

Součástí expozice jsou také animace, které jsou téměř v každé vitríně. Jsou zaměřeny převážně na dětské publikum a hravě a poučně vysvětlují složité procesy vzniku fosílií. Zároveň jsou v každé místnosti haptické exponáty (odlitky reálných fosílií) na které si mohou návštěvníci sáhnout.

Na tvorbě modelů se podílel Jan Sovák, přední český paleoartista přezdívaný „novodobý Burian“. Tento český umělec dlouhá léta žil a pracoval v Kanadě a spolupracoval s desítkami muzeí po celém světě a ilustroval nespočet knih s paleontologickou tématikou. Jednou z nich byla i kniha Jurský park od Michaela Crichtona a spoupracoval i se Stevenem Spielbergem na filmu Jurský park.