Texty Lukáše Valáška z Aktuálně.cz mají šanci vstoupit do učebnic žurnalistiky. Jsou naprosto klasickým příkladem manipulace, směsicí faktů, polopravd a vyslovených lží. Vše samozřejmě zabaleno do žádoucích souvislostí boje s antisemitismem, hrozícím Ruskem a Čínou a jejich tajnými službami. Pokud budu mít chuť a čas, sednu si k počítači a napíši vedení Aktuálně.cz žádost o tiskovou opravu oněch vyslovených lží, které se týkají Literárních novin. Pikantní přitom je, že jsem vydávání tištěných Literárních novin zastavil z finančních důvodů v polovině loňského roku. Dělat z nich nyní hlásnou troubu jakékoliv propagandy je proto, podle mého názoru, poněkud nemístné.
Je mi samozřejmě jasné, odkud fouká vítr. Ještě když Literární noviny vycházely, zveřejnili jsme text profesora Petra Druláka, ve kterém rozebíral financování webu Sinopsis a dalších aktivit profesorky Lomové. Zdůrazňuji, že jsem si ten text neobjednal, i když jsem s jeho zveřejněním neměl sebemenší problém. A tak je třeba nás trestat.
Nijak mne to nepřekvapuje, patří to k politickému klání. Co je ale opravdu zarážející, jsou útoky proti Akademii věd České republiky a týmu docenta Marka Hrubce, který se dlouhodobě snaží mapovat a analyzovat situaci ve světě, naposledy v programu Globální problémy a lokální souvislosti. A protože Lukáš Valášek proti výstupům z tohoto programu pochopitelně nemůže nic napsat, je třeba dehonestovat šéfa tohoto programu, do kterého jsou zapojeny desítky vědců z mnoha vědeckých institucí. Dokonce to zdaleka všechno ani není výlučně o Číně a Rusku, i když se tam ve výzkumu mnoha oblastí ze všech částí světa těžko mohou nevyskytovat.
Znamená to, že se Akademie věd České republiky má vzdát jakéhokoliv vědeckého bádání, pokud se tam vyskytnou země, které jsou aktuálně na černém seznamu? Česká politika historicky trpí nedostatkem koncepčního uvažování. Dodnes chybí jasná formulace českých národních zájmů. Jak ale jinak máme tuto zemi ve středu Evropy, která je osudově odkázána na obchod všemi směry, zabezpečit nejenom dnes, ale i do budoucna? V tomto směru mne trochu zaráží reakce předsedkyně Akademie věd profesorky Zažímalové, která snad uvažuje o zrušení celého tohoto výzkumného programu. Neměla by to být právě Akademie věd, která zajistí dostatek výzkumných výstupů i z tak složitých oblastí, jako je Čína a Rusko? Rizika kritického myšlení byla samozřejmě vždy velká. Na rozdíl od aktualne.cz a pana Valáška jsem ale stoprocentně přesvědčený, že Čína a Rusko tady budou, i když pan Valášek bude v zaslouženém důchodu.