Milí čtenáři, před pár dny jsem mluvil s jednou moudrou osobou a ta mi řekla: „Počasí nanic, infekce všude, vakcíny nikde, zpravodajství depresivní – napiš zase něco optimističtějšího, třeba z vědy a techniky!“ Dobrá, to je rozumný požadavek. Napíšeme si tedy něco veselejšího a více zahleděného do budoucnosti.
Na Twitteru se málokdy semele něco dobrého. Twitterový kanál Elona Muska, vesmírného podnikatele, pak chvílemi vysloveně připomíná vysílání z opiového doupěte; sám Musk před dvěma lety konstatoval něco podobného. Ale zároveň se vyplatí jej sledovat, protože tam někdy padnou užitečné informace, často jen v několika málo slovech. A jedna taková právě přisvištěla.
Vypadá to jako legrace, ale není. Bývalá vesnice Boca Chica na samotném jihu Texasu se začne měnit v město Starbase, místní úřady už o tom vědí.
Co že se to tedy v Texasu bude přesně dít?
Založit město není takový problém
V České republice je veškerá půda dávno rozdělena. Drtivou většinu našeho území tvoří katastry obcí a zbytek jsou vojenské újezdy řízené armádou, kde dnes již nikdo oficiálně nežije. Tento stav víceméně trvá už od velké kolonizace ve 12.-14. století, při které noví osadníci vykáceli dřívější pohraniční hvozdy a rozdělili si i horší půdu v horských oblastech. Málokterá dnes existující česká obec vznikla až po roce 1500. (Největší výjimka: Havířov.) Podobný stav panuje i jinde ve střední Evropě.
Spojené státy jsou na tom úplně jinak. Jedině v Nové Anglii, osídlené už od 17. století, jsou pozemky rozdělené mezi obce podobně jako u nás. Ostatní státy USA vesměs obsahují velké rurální oblasti, unincorporated areas, které nepatří pod žádné město ani obec. Nejsou to nutně úplné pustiny, kde by se toulali kojoti a vítr hvízdal mezi kaktusy; může to být třeba jen oblast s řidším osídlením, které netvoří kompaktní zástavbu. Malé venkovské komunity můžou vznikat a zanikat, aniž by si jich ve velkém světě někdo všiml.
(Pro milovníky bizarních příkladů: dnes již zase opuštěné lázně jménem Zzyzx v Kalifornii vznikly ve 40. letech 20. století jako soukromý projekt s tím, že jejich jméno bude nepochybně posledním prvkem v každém anglickém slovníku. Do historie se lze zapsat všelijak.)
V těchto venkovských územích, která oficiálně netvoří žádnou obec, bývá nejnižším prvkem veřejné správy okres (county; ono to původně vlastně znamená hrabství, ale v republikánských USA by takový překlad tahal za oči). Takový okres může být i dost velký, zvláště v řídce zalidněných krajích. Tak třeba na Aljašce je několik okresů větších než celá ČR a největší z nich je o dost větší než Polsko, i když má jen pět tisíc obyvatel.
Texaský kosmodrom firmy SpaceX leží přesně v jednom takovém rurálním území. Blízká vesnice Boca Chica se nikdy oficiálně nestala samosprávnou obcí, o věci veřejné se tedy stará okres Cameron County se sídlem v nejbližším velkém městě Brownsville.
V současné době už vesnice, která ani předtím nebyla moc velká (roku 2008 měla šest trvalých obyvatel), prakticky neexistuje. Firma SpaceX vykoupila většinu domů a chat, které se tam nacházely. Místní pláž je – s výjimkou raketových zkoušek – i nadále otevřená veřejnosti, podle texaské ústavy jsou totiž všechny pláže veřejně přístupné. To nicméně platí jen po čáru nejzazšího přílivu; cokoliv nad ní už jsou klasické pozemky, i kdyby jako pláž vypadaly.
Právě na místě bývalé vesnice má vzniknout „hvězdná základna“, městečko Starbase. Podle texaských zákonů je proces vzniku nového města (inkorporace) vcelku přímočarý: stačí mít aspoň 600 voličů usedlých na jednom místě a uspořádat mezi nimi petici, kterou podepíše aspoň desetina z nich. Ta se odešle soudci, který posoudí celý plán (mj. navrhované hranice) a vypíše místní referendum. Pokud nadpoloviční většina voličů v referendu vyjádří souhlas se vznikem obce, je hotovo.
Malé obce mají podle texaského práva určitou autonomii, ale skutečně zajímavá je hranice pěti tisíc obyvatel, při které se obec mění v město a může požadovat Home Rule, tedy samosprávu se vším všudy. To znamená možnost vybírat vlastní daně, mít vlastní policejní sbor, vydávat všelijaké příkazy a zákazy a dělat víceméně cokoliv, co není zakázáno texaským nebo federálním právem. (Koho by zajímaly právní a technické detaily, najde je zde, PDF.)
Rozhodne-li se takové samosprávné město být „přátelské“ k vesmírnému průmyslu, tak mu v tom nemůže zabránit nikdo menší než texaský parlament, a o to asi Muskovi také jde.
Demokracie versus firma
Firemní města nebyla v historii Ameriky až takovou výjimkou, ale typicky je zakládaly spíš důlní společnosti pro své dělníky na místech, kde se těžilo. V momentě, kdy se těžba přestala vyplácet, se obvykle obyvatelstvo odstěhovalo někam jinam a zbyla „města duchů“, občas s nějakou tou ekologickou zátěží do budoucna.
Dnes to není běžné, ale před sto lety žilo v takových firemních městečkách dost lidí na to, aby se pak soudně řešily spory ohledně občanských svobod jejich obyvatel. Jako vždy, firmy argumentovaly tím, že se jedná o jejich soukromý majetek a pozemky. Nejvyšší soud to ale v rozsudku Marsh vs. Alabama viděl jinak a zakázal příslušné firmě vyhánět jehovisty z chodníků „jejího“ města s tím, že v momentě, kdy firma začíná de facto hrát roli veřejné správy, musí respektovat práva a svobody zakotvené v ústavě.
Starbase je asi první případ, kdy se do zakládání vlastního města pouští hi-tech firma, a ne nějaký těžařský podnik. To znamená, že charakter obyvatelstva bude naprosto jiný. Místo sedřených, těžce pracujících chlapů, kteří půlku výdělku hned obrátí ve whisky, tu budou žít raketoví inženýři hrající po večerech online střílečky a mající názor na všechno.
Tak trochu sci-fi prostředí, ale v reálných politických a ekonomických kulisách. Zajímavé bude sledovat hlavně to, jak moc si firma řízená de facto jedním člověkem bude skutečně v praxi rozumět s městem, ve kterém bude ze zákona muset panovat nějaká forma demokracie, dost možná i přímé. Nadprůměrně chytré obyvatelstvo by teoreticky mělo dosahovat nadprůměrných výsledků ve veřejné správě – bude to skutečně tak?
Samotná myšlenka přitom zase tak nová není; co se zásadně liší, je právě kontext. Vědecká městečka, třeba právě i ta vesmírná, existovala v bývalém Sovětském svazu. Ale v SSSR šlo o přísně střežené a uzavřené oblasti, kam se cizinec neměl šanci podívat. SpaceX má zatím ke svému podnikání právě opačný přístup, nechá lidi pobíhat kolem plotu základny a fotit si všechno, co je vidět.
Vlastně bych se nedivil, kdyby nově vznikající město mělo sloužit i jako turistický magnet pro technicky založené zvědavce z celého světa. Na mne by to rozhodně fungovalo.
Převzato s laskavým svolením autora z jeho webu, na kterém kromě tohoto článku najdete další texty o politice a společnosti. Knihy Mariana Kechlibara si můžete objednat ZDE.