Kniha Thomase Manna tematizující tuberkulózu i Sofoklova hra dotýkající se moru kladly stejné otázky, jaké si dnes lidé kladou v souvislosti s covidem 19: Kdo za to může a kdo si to způsobil?

Thomas Mann: Čarovná hora (Mladá fronta 2016/ překlad Vratislav Jiljí Slezák)

Tento Mannův monument z roku 1924 je u nás znám hlavně pod titulem Kouzelný vrch, například z překladu Jitky Fučíkové a Berty a Pavla Leviových (někdy psáno Levitových), který v reedici vydal naposledy Odeon v roce 1975. Kardinálním tématem románu je nemoc. Konkrétně tuberkulóza léčená v sanatoriu nad Davosem před první světovou válkou. Detailní a zevrubná analýza nevelké skupiny pacientů se postupně přelévá jako stále kypivější metafora do diagnostiky celé lidské společnosti své doby, do stopování času příběhu i vyprávění o něm, do kulturně historicky založené stálé konfrontace racionality a víry, do pokusu pochopit lásku lidskou i boží.

Není vhodnějších chvil, než jsou ty, jež právě žijeme, abychom se vášnivě zakousli do zkoumání morálních konsekvencí nemoci jako integrální součásti existence lidstva. Ani po Kochově objevu bakterie způsobující nemoc neztratila tehdy tuberkulóza povahu nemoci potenciálně epidemické a vystavovala své nevinné a zaskočené oběti údivu a nechápavé otázce po spravedlnosti a nespravedlnosti nákazy. Autor postřehuje a charakterizuje i takové pacienty, jimž nemoc otevírala brány ke svobodě, protože je zbavovala obvyklých ohledů k bližním a živila v nich široký dech touhy ohrožené provždy rizikem náhlého uhasnutí.

Nakolik je nemoc fyzická viditelným projevem skrytých vad morálních, to je problém, který trápí lidskou kulturu po tisíciletí. V Sofoklově Králi Oidipovi (páté století před naším letopočtem) je stanovena přímá souvislost mezi morem řádícím v Thébách a mezi příšernou vinou jejich vládce. Zhoubné miasma, jež vnesl svou přítomností do města Oidipus, musí být vykořeněno, jinak pomřou všichni. Athénský historik medicíny Antonis A. Kousolis uvažuje ve své studii, jaká mohla být reálná příčina situace, z níž dramatik vychází, a dospívá k názoru, že do Théb se mor rozšířil z Athén v důsledku peloponéských válek a že byl způsoben zoonózou, tj. infekcí přirozeně přenositelnou mezi zvířaty a lidmi. Jak že to začalo s covidem 19? Kdo za to může a kdo si to způsobil?

Hans Castorp, jak se Mannova hlavní postava jmenuje, zahnívá v prostředí léčebny Berghof sedm let a na jejich konci sleduje s nepochopením, jak se v kdysi harmonickém prostředí vzmáhá všeobecná nevraživost, omrzelost a agresivita dříve stěží představitelných rozměrů. Ohleduplnost a toleranci k názorům jiných odválo nové povětří a rozčísnout ho má blesk a hrom první světové války. Zhýčkané buržoazní dítě končí v bahně a vších fronty. Je dáno osudem, že omrzelé zavinování se do sebe, vytrvalé soukromničení, pěstování skupinových identit naježených proti jiným skupinovým identitám vede nakonec ke konfliktu, o který nikdo nestál, ale který se jeví všem jako neodvratný?