O věcných problémech výletníka Vystrčila, které způsobil cestou na Tchaj-wan (mám na mysli politiku jediné Číny) už bylo napsáno mnohé. O jednom pohledu se zatím, pokud jsem si dobře všímal, nemluvilo. A sice o možném ohrožení české státnosti.

Stát a jeho úspěšné fungování je docela složitým organismem. Kromě systému zastupitelské demokracie se všemi volbami k němu patří systém rozdělení kompetencí. Zajišťuje to řada kompetenčních zákonů, jež vymezují, která organizační úroveň státu má jaké kompetence. A navíc je to provázáno i se způsobem financování této činnosti – například zákonem o rozpočtovém určení daní.

Pokud se tento systém jako celek nebo jeho jednotlivé části stane předmětem lidové tvořivosti politických analfabetů typu Vystrčila či dokonce starostenských šašků z Prahy i Řeporyjí, hrozí dříve nebo později kolaps celého systému.

Pražský magistrát to docela pěkně předvedl tím, že zatímco primátor Hřib exceloval v doprovodu Vystrčila na Tchaj-wanu, v jeho sídle v Praze nikdo nebral telefon německému velvyslanci. Třeba se chtěl něco dozvědět o hrozbě rozšíření covid-19 v Praze, aby o tom dal zprávu do Berlína a tam se – možná – rozhodli, že nedoporučí německým turistům cestovat do Prahy. Ekonomické důsledky jsou nasnadě.

V širších souvislostech je to samozřejmě detail. Zajímavé je třeba, že nedávno čínský prezident Si ujistil ruské partnery, že Čína bude nadále podporovat závěry, které učinily velmoci po skončení druhé světové války. A není mezi tím náhodou i obnova Československa v jeho původních hranicích?

Prezident Zeman se pokusil oprávněně zabránit nejhoršímu tím, že pana Vystrčila vyloučil z jednání vrcholných státních představitelů o zahraniční politice. Obávám se ovšem, že to nemusí stačit, protože Vystrčil není jediným kutilem na této cestě.

Cestě, která může podle mého názoru vést k destrukci českého státu a ke vzniku nějakého protektorátu. Základy v systému fungování Evropské unie jsou koneckonců založeny. Zbývá už jen otázka, zda ti, kteří tomu napomáhají, to dělají z hlouposti nebo se záměrem. V konečném efektu je to ovšem jedno.