Pro zachování financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) formou koncesionářských poplatků, které nejsilněji garantují nezávislost obou médií na státu, se vyslovily čtyři pětiny lidí. Stávající výši poplatků pak považuje za přiměřenou či nízkou 84 procent lidí u ČRo a 81 procenta lidí v případě ČT, včetně seniorů a nízkopříjmových domácností. Vyplývá to z výzkumu agentur Median a STEM/MARK.

Česká televize i Český rozhlas naplňují svým vysíláním očekávání veřejnosti od médií veřejné služby a jsou hodnocena jako dvě nedůvěryhodnější média v zemi. To jsou dílčí závěry výzkumu, který společně iniciovaly ČT a ČRo. Reagovaly tak na novelu zákona navrženou SPD, podle níž by senioři, samoživitelé a lidé s příjmy pod čtyřnásobek životního minima neplatili koncesionářské poplatky. „Považujeme za nutné diskutovat o tom, jaká média veřejné služby veřejnost chce a potřebuje a jaké faktické důsledky by pro ně takovéto změny financování měly,“ uvedl generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Česká televize by po schválení návrhu SPD každý rok přišla o 2,1 miliardy korun, což by podle něj znamenalo likvidaci České televize, rušení stanic a téměř úplné zastavení výroby pořadů. „Pro veřejnost by pak její význam byl marginální. A Česká republika by přišla o svá dvě nejdůvěryhodnější média,“ dodal Petr Dvořák.

Český rozhlas by návrhem SPD přišel až o 60 procent svého rozpočtu, tedy o 1,2 miliardy korun. „Znamenalo by to drastické omezení služeb, rušení stanic a masové propouštění kvalitních tvůrců i novinářů. Byl by to konec veřejné služby, kterou čtyřiadvacet hodin denně poskytujeme našim posluchačům na našich celoplošných okruzích a regionálních či speciálních stanicích. Současný nezávislý průzkum dokládá, že česká veřejnost služby Českého rozhlasu i České televize oceňuje, váží si jejich nezávislosti a uvědomuje si i vlastní roli a zodpovědnost, která spočívá v jejich financování,“ uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Koncesionářské poplatky jsou v České republice hlavním zdrojem financování médií veřejné služby. S jejich zachováním souhlasí 79 procent populace, a to bez výrazných rozdílů napříč sociodemografickými kategoriemi. Současná výše poplatků nepřipadá vysoká 84 procentům poplatníků v případě ČRo (58 procent ji považuje za přiměřenou a 26 procent za nízkou) a 81 procent poplatníků u České televize (61 procent ji považuje za přiměřenou, 20 procent za nízkou). Z hlediska výše příjmů nejsou ve vnímání výše poplatků žádné zásadní rozdíly. Drobné navýšení poplatků by nemělo vliv na rodinné výdaje 76 procent domácností.

Koncesionáři si podle průzkumu zároveň uvědomují, že minimální navýšení koncesionářských poplatků, které nebyly přes 10 let upravovány, by odpovídalo rozšiřování služeb ČT a ČRo v poslední dekádě. Pro dvě třetiny lidí by tak celkové navýšení poplatků o dvacet korun měsíčně, tedy pět korun u rozhlasových a patnáct u televizních poplatků, bylo bez problémů akceptovatelné. U rodin s nízkými příjmy je výše poplatků důležitější, přesto dvě třetiny z nich uvádějí, že by na jejich rodinné výdaje zvýšení vliv nemělo. Ve skupině seniorů toto deklaruje 68 procent lidí. Tři čtvrtiny populace zároveň uvedly, že navýšení reklamy v programu ČT a ČRo by vnímaly jako citlivé narušení stávající kvality vysílání.

Výše koncesionářského poplatku byla naposledy upravena v roce 2008 u České televize a v roce 2005 u Českého rozhlasu.