Proč říkáme české měně koruna? Co chytáte, když chytáte lelky? Jaký je člověk, když je kujón? A může se psát „Doma zůstaly ženy a muži.“? To všechno se dozvíte na twitterovém účtu Jazykovědma, jehož dubnové posty přebíráme.

Plovoucí děloha (1. 4.)

Už sice víme, že v Benátkách se delfíni neprohánějí, přesto se jim podívejme na zoubek – nebo spíš na jinou část těla. Název delfín je totiž odvozený z řeckého delfýs, tj. děloha. Motivací tohoto pojmenování je skutečnost, že delfín není ryba, nýbrž savec s dělohou.

Chytrý dálnoslech (2. 4.)

Copak je to tele- ve složeninách jako telefon, televize či telepatie? S mládětem skotu to nemá nic společného! Jde o předponu z řeckého tēle (daleko), které také souvisí s télos (konec či cíl). Telefon je tedy dálnoslech, televize dálnohled a telepatie dálnomyslčetba.

Proč nechytáme vrabce? 3.4

Co chytáte, když chytáte lelky? Lelek je nevýrazný a nepříliš vzhledný noční pták s velkýma očima a širokým zobákem. Název lelek je asi onomatopoického původu, ale proč lidová tvořivost zvolila jako symbol nesmysluplného počínání zrovna lelka (a ne třeba vrabce), nevíme.

Chmurná trudnomyslnost (6. 4.)

Je vám trudno? Zazpívejte si Píseň proti trudnomyslnosti! Nenechte se zmást: kodifikovaná podoba je pouze trudnomyslnost s „n“, protože je odvozena od trudný, tj. těžký či chmurný. Tvar *trudomyslnost (od trudovitý, tj. uhrovitý?) je sice častý, ale slovníky jej neznají.

Zabijácký věnec (7. 4.)

Proč název COVID-19? Je v tom systém: CO jako corona (tj. koruna, kruh či věnec) + VI jako virus + D jako disease (tj. nemoc) + 19 jako 2019 (tj. rok prvního výskytu). Ona koróna v názvu odkazuje ke vzhledu viru, který pod mikroskopem připomíná sluneční korónu (věnec).

Svíce pravdomluvnosti (8. 4.)

Dnes si vezmeme na paškál slovo paškál. Označuje se tak velká velikonoční svíce zapalovaná na Bílou sobotu. Rčení vzít si na paškál mělo doslovný význam: k paškálu byli voděni ti, kteří měli podat důležitou výpověď. Posvěcená svíce měla zaručit jejich pravdomluvnost.

Jak se píšou velikonoční svátky (9. 4.)

Před Velkým pátkem si promrskejme tematicky velká písmena! Přejeme veselé Velikonoce (jde o oficiální název svátku; stejně tak Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí), ale veselé svátky velikonoční (druhové jméno, není to oficiální název).

Slepé slepice (14. 4.)

Jestli byla dříve slepice, nebo vejce, to nevím, ale zato vám povím, jak slepice vznikla (jazykově)! Slepice se odvozuje od slova slepý, protože údajně potmě nevidí. A slepičí prdelka, co všechno vyslepičí? To je ten, kdo stejně jako slepice kudy chodí, tudy trousí…

Igelitka není z igelitu (15. 4.)

Nosíte si nákupy v igelitce? Děláte chybu! Lidové označení igelitka se totiž mylně vžilo pro tašku vyrobenou z polyetylenu či polypropylenu, nikoliv igelitu. Ve skutečnosti je igelit měkčený polyvinylchlorid (PVC) od firmy IG-Farben, která mu také propůjčila své jméno.

Letadla tu byla dříve, než je člověk zkonstruoval (16. 4.)

Víte, že letadla tu byla dříve než lidé? Vážně! Původně totiž slovo letadlo v češtině označovalo stvoření schopná letu, jinými slovy ptáky. Až následně se význam letadla posunul ze synonyma pro ptáky na označení strojů schopných letu, tedy aeroplánů.

Šmejd z kovu (17. 4.)

Šmejd je takové hezké české slovo, že ano? Jenže není… Pochází z německého Schmeid (téhož významu), odvozeného od schmieden (kovat). Dříve totiž šmejd sloužil jako neutrální výraz pro drobné kovové předměty, než se význam posunul na hanlivé označení darebáka či braku.

Pozor na peníze! (20. 4.)

Jak psát peněžní částky? Pozor na mezery, mohou změnit význam!

a) 150 Kč (tj. mezera mezi číslem a značkou měny) = sto padesát korun českých (každý řád se píše zvlášť jako nové slovo).

b) 150Kč (tj. bez mezery) = stopadesátikorunový (přídavné jméno se píše celé dohromady).

Možná že přijde i kouzelník (21. 4.)

Jak je to s čárkou před „že“ po výrazech typu samozřejmě, hlavně, možná…? Jde o výrazy s oslabenou větnou platností, za kterými se čárka obvykle nepíše (ale pokud se napíše, není to chyba). Např. Možná že přijde i kouzelník. Samozřejmě že ne. Hlavně že to víš.

Silná koruna (22. 4.)

Proč říkáme české měně koruna? Slovo koruna (stejně jako první část složeniny koronavirus) pochází z řeckého korō̺nē (kruh). Původně označovalo věnec vítězů, pak symbol moci. Česká koruna dostala svůj název podle rakouských mincí, které zobrazovaly panovnickou korunu.

Nanuk, zmrzlina primitivní (23. 4.)

Dáváte si nanuk? To jste tedy pěkní kanibalové! Název nanuk totiž vznikl podle stejnojmenné eskymácké postavy v etnografickém filmu „Nanuk, člověk primitivní“ z roku 1922. Jméno Nanuk nese také inuitský bůh a značí „pán ledních medvědů“.

Kde má kujón šourek? (24. 4.)

Jaký je člověk, když je kujón? Posuďte sami! Slovu kujón můžeme jít po stopách postupně přes němčinu (Kujon), francouzštinu (couillon) a italštinu (coglione) až k původnímu vulgárnělatinskému výrazu *cōleo (tzn. varle), odvozenému od latinského cōleus (tzn. šourek).

Lobbujete, nebo lobujete? (27. 4.)

Lobbujete (s dvěma b), nebo lobujete (s jedním b)? Záleží, o co se snažíte! Pokud prosazujete své zájmy, je to lobbování, kterému dodáte důraz dvěma b. Pokud v tenise vrátíte míček vysoko a daleko do protihráčova pole, pak zahrajete lob a lobujete s jedním b.

Zdravte správně (28. 4.)

I obyčejný pozdrav může pravopisně potrápit. Třeba takové NA SHLEDANOU (ne *nashledanou, *naschledanou):

a) Píšeme jako dvě slova, protože mezi ně můžeme něco vložit, např. na BRZKOU shledanou.

b) Píšeme H, ne CH, protože jde o S + HLEDAT (a *chledat jistě nepíšete).

Polygamie v politice (29. 4.)

Předpony poly- a poli- jsou obě z řečtiny, ale mají rozdílný význam, proto i rozdílný pravopis. Poly- označuje mnoho: např. polygamie, polytechnika či polymer. Poli- vychází z pólis, což označuje město či stát: např. poliklinika (městská klinika), policie či politika.

Doma zůstaly ženy a muži. Bez chyby. (30. 4.)

Mýtus: je-li v podmětu jméno rodu mužského životného, píšeme v přísudku vždy -i. Ve skutečnosti můžeme psát -y, pokud přísudek předchází podmětu a je mu blíže jiné podstatné jméno.

Ženy a muži zůstali (*zůstaly) doma.

Doma zůstaly ženy a muži.

Doma zůstali ženy a muži.

Autorka je korektorka, překladatelka a copywriterka. Její profesní stránky najdete ZDE, twitterový účet Jazykovědma ZDE.