Co se obrozencům nezdálo na slově kafe, co znamená „mít za lubem“, odkud pochází slovo gymnázium a proč se říká „Kvílí jako Meluzína“. To všechno se dozvíte na twitterovém účtu Jazykovědma, jehož listopadové posty přebíráme.
Listopad, devátý měsíc (1. 11)
Začal nám listopad, jehož český název je odvozený od padajícího listí, jak je nasnadě. Co ale varianty slova november označující tento měsíc v mnoha jiných jazycích? Tento název je z latinského novem (devátý), protože listopad byl devátý měsíc římského kalendáře.
Rozšafný šafář (4. 11.)
Jaký byl pan mlynář, když o něm babička Němcové říkala, že je rozšafný? Sloveso šafovati pochází z německého schaffen a značí starat se o něco. Stejného původu je šafář, tj. osoba starající se o statek. „Rozšafný“ člověk se stará dobře, tzn. je „moudrý“ a „uvážlivý“.
Srbové řádili jako černá ruka (5. 11.)
Proč se říká „řádit jako černá ruka“? Původ této fráze hledejme v historii: jako Černá ruka se označovala militantní srbská nacionalistická organizace založená v roce 1901. Její členové mj. zavraždili srbského krále a podíleli se na atentátu na Františka Ferdinanda.
Na kávu si stěžujte obrozencům (6. 11)
Proč je spisovně káva a nespisovně kafe? Oba výrazy jsou z tureckého kahve, přičemž starší kafe do češtiny zavedli arménští obchodníci. Obrozencům se kafe s „f“ zdálo nečeské, proto se inspirovali v polštině a srbochorvatštině a prosadili do spisovné češtiny tvar káva.
Nemám co dělat, nevím, co dělat (7.11)
Rada obzvlášť pro marketing a copywriting: jak na čárku před infinitivem? Zastupuje-li infinitiv vedlejší větu, čárka se píše: Nevím, co dělat; Přečtěte si, jak na to; Tipy, jak vydělat. Ve spojení se slovesy mít a být ale čárka není: Nemám co dělat; Není co dělat.
Nazí gymnazisté (8. 11.)
Páteční jazyková specialita zejména pro studenty gymnázií: věděli jste, že ve staré řečtině slovo gymnásion označovalo školní sportoviště a že bylo odvozeno z řeckého gymnázō (doslova „cvičím nahý“), protože žáci prováděli tělesná cvičení bez oděvu?
Válečník Martin (11. 11.)
Svátek má Martin – vše nejlepší! A věděli jste, že Martin je z Marsu? Tedy ne doslova – Martin pochází z latinského Martinus, což je varianta jména římského boha války Marta. Po něm je pojmenovaná i planeta Mars. Volný překlad jména je válečník či bojovník.
Osamocená Meluzína (12. 11.)
Proč se říká „kvílet jako Meluzína“? Podle jedné z mnoha verzí pověsti byla Meluzína žena s hadím ocasem a křídly. Do této podoby se proměnila poté, co její choť porušil slib a spatřil ji při koupeli. Teď Meluzína putuje osamocená po světě a pláče (kvílí) pro své děti.
Kdo je za keřem? (13. 11.)
Zkoušeli jste si někdy slabikovat slovo zá-keř-ný? Pokud ano, tak jste odhalili jeho původ! Skládá se z předpony „za“, kořene „keř“ a přípony „ný“ – to znamená, že zákeřný člověk je doslova ten, kdo číhá za keřem.
Narozdíl píše jen MS Word (14.11.)
Píše se „narozdíl“, nebo „na rozdíl“? Pravopisně správně je psaní dvěma slovy – „na rozdíl“ se tedy píše „rozděleně“, jak význam slova napovídá. Pozor: v praxi se často objevuje chybně dohromady, navíc některé verze MS Word tuto chybu převzaly a jako chybu ji neoznačí.
Upečte si vír (15. 11.)
Kde se vzal „štrúdl“? Hovorový výraz pro jablkový závin pochází z rakouské němčiny, kde Strudel označuje nejen závin, ale i vír. Proč zrovna vír? Protože původně měl štrúdl tvar dlouhého zamotaného šneka – či víru. Tak si o víkendu třeba jeden takový vír upečte!
Řecký samet (18. 11.)
K výročí sametové revoluce si posviťme na historii slova samet. Pochází z řeckého hexámiton, doslova tkanina utkaná ze šesti nití (héx = šest, mítos = nit), a putovalo přes latinu (examitum či samitum), francouzštinu (samit) a němčinu (Sammet, dnes Samt) až do češtiny.
Co měl mlynář za lubem? (19. 11.)
Proč se říká „mít něco za lubem“? Lub je jednak tenká dřevěná deska používaná při výrobě hudebních nástrojů či nábytku, jednak dřevěný okraj (houslí, síta, lodi); ale dříve také dřevěný kryt mlýnských kamenů, za který si nepoctivý mlynář mohl ukrýt (ukrást) trochu mouky.
Řídící pracovník v řídicí místnosti (20. 11.)
Jak určit koncovku -icí/-ící v přídavných jménech typu řídicí/řídící? Slouží-li věc k nějakému účelu, ale sama akci nevykonává, je -icí: řídicí místnost. Vykonává-li věc či osoba akci sama, je -ící: řídící pracovník. Podobně: pečicí forma, holicí pěna, spořicí účet...
Ledová čokoláda není čokoláda (21. 11)
Proč se říká ledové čokoládě ledová, když ani není z ledu, ani se nemusí uchovávat v lednici? Ledová čokoláda není čokoláda, nýbrž směs ⅓ čokolády a ⅔ kokosového oleje. Kokosový olej v ústech taje rychleji než čokoláda a vyvolává chladivý (ledový) pocit na jazyku.
Babička šukala po světničce (22. 11.)
Vysvětlivky k povinné četbě pro mladší ročníky: co dělala babička, když šukala po světničce? Šukat je zde použito ve starším významu běhat sem a tam či těkat (stejného původu je slovo pošuk). Další starší význam je hledat (viz polské szukać), zřejmě z němčiny (suchen).
Vidí dívce pod sukni při čekání na tramvaj (25. 11)
Kdy psát ji/ni vs. jí/ní? Nahraďte si zájmeno ona zájmenem ta. Kde je tvar tu, tam je ji (krátce); kde je tvar té, tam je jí (dlouze). Př. Vidím ji (tu dívku) vs. Vidím jí (té dívce) pod sukni. Čekám na ni (tu tramvaj) vs. Čekám na ní (na té tramvaji, tj. na střeše).
Jak se má vrána k havranovi? (26. 11)
Mysleli jste si, že vrána je samička havrana? Zoologicky vzato se mýlíte – vrána a havran jsou různé živočišné druhy – ale etymologicky vzato máte pravdu. Vrána je totiž ženský protějšek praslovanského *vornъ (havran), což je z indoevropského *u̯orno- (černý; vraný).
Jak si přivlastnit ženu (27. 11.)
Kdy zvolit svůj vs. můj/tvůj/jeho? Pokud přivlastňovanou věc či osobu vlastní podmět (původce děje věty, kdo/co), říká se svůj. Pokud je věc či osoba někoho jiného, svůj se neříká. Svůj tedy znamená vlastní. Př. Políbil svou (vlastní) ženu vs. Políbil jeho (cizí) ženu.
Bonbon je dobrý (28. 11.)
Dneska si zapamatujme, že „bon“ značí něco dobrého: pochází z latinského bonus (dobrý). Dobré je to znát proto, abychom nepsali písmeno m, kam patří n: např. bonbon (expresivní zdvojení bon). Stejného původu je bonton (dobré chování), bonmot (slovo), bonita (hodnota) aj.
Mykat, vyza, cavyky, pyj (29. 11)
Dnes si připomeňme málo používaná, leč zajímavá vyjmenovaná slova, která nás ve škole nejspíš neučili! Patří sem sumýš (mořská okurka – živočich), babyka (druh javoru), mykat (napřimovat vlákna), vyza (říční běluga – ryba), cavyky (okolky) a samozřejmě pyj (pohlavní úd).