Veronika Krištofová vydala v letošním roce novou knihu, v níž se jednoruký sirotek Eliáš vydá na moře, kde zažije velké dobrodružství. V rozhovoru se podělila o to, jak Eliáš vznikl a také jaké nové končiny navštíví v další knize.

Jak byste představila svojí novou knihu Eliáš mezi piráty?

Je to příběh o klukovi, který jde za svým snem, i když mu osud nerozdal zrovna ty nejlepší karty. Někdy je potřeba vydat se cestou, která z počátku vypadá šíleně, bláznivě, nebezpečně nebo jen zkrátka nepohodlně. A přesně tohle dělá Eliáš. Jako správný nepoučitelný optimista hledá cesty a řešení tam, kde by to jiné hledat ani nenapadlo. A aby to nebyla nuda, přimíchala jsem do jeho příběhu trochu těch pirátů, slané vody, mořských potvor i mytických bytostí, a hlavně jsem mu do cesty připletla Angeliku, tu nejkrásnější holku, která se kdy po moři plavila.

V knize je celá řada písniček a říkanek. Skládala jste všechny sama?

Texty písniček jsem skládala já. Zhudebnil je Jakub Křikava, principál divadla Kubko, pro které jsem příběh původně psala jako loutkovou pohádku.

Kromě Eliáše se čtenáři setkají s celou řadou pohádkových postav – mezi jinými se Sirénou, pánem moří Neptunem, Krakenem nebo třeba ochočeným žralokem Sultánem. Kde se jednotlivé postavy vzaly?

Jako malá jsem milovala dobrodružné příběhy jako Dva roky prázdnin, Ostrov pokladů a další kultovní příběhy s podobnou tematikou. Ale velký vliv na mě měl samozřejmě i dnes už legendární film Souboj Titánů z roku 1981. Věta „Vypusťte Krakena!“ se mi nesmazatelně vepsala do vzpomínek a Kraken je jednou z nejhrůznějších bestií mého dětství. Takže pokud bych měla hledat prapůvodní inspiraci, nejspíš bych zabrousila sem.

Kde se vůbec zrodila myšlenka napsat o Eliášovi knihu?

Jak už jsem zmínila, příběh o Eliášovi původně vznikl jako scénář pro loutkové představení divadla Kubko. Já v tom představení též hraji. A když jsme pohádku zkoušeli pod vedením Aji Marečkové, neustále jsme text zkracovali a škrtali, aby byla pohádka dynamická. Samozřejmě že jsem si průběžně stěžovala na to, že v pohádce z mého textu nic nezbyde. Aja na to reagovala tím, že bude nejlepší, když napíšu knihu a všechen ten text si do ní vrátím. Samozřejmě, že jsem se nejprve smála… Ale nakonec mi to nedalo a já příběh o Eliášovi doopravdy napsala a užívala si tu možnost příběh rozpracovat a popsat všechny zápletky, které se do divadelní pohádky nevešly.

Eliáš není jen kniha, ale především představení, na kterém spolupracujete s divadelním souborem Kubko. Kde se na něj mohou lidé přijít podívat?

Jsme klasické pouliční a školní divadlo. Pohádku hrajeme na městských slavnostech a festivalech a všude tam, kam nás pozvou. A pozvat se rádi necháme kamkoli, kdyby měl někdo zájem…

Kromě knihy děláte také besedy a dílny pro děti pod hlavičkou Eliášova světa, s nímž objíždíte školy, knihovny a další instituce. Co všechno Eliášův svět obnáší?

V rámci projektu Besedárium, který jsem před sedmi lety zakládala, jezdím po školách s různými programy pro malé i velké školáky. V souvislosti s Eliášem vznikly speciální programy – jednak besedy, ale také divadelně literární dílny, které realizuji nejen ve školách, ale i v knihovnách. A protože je mi pirátská tematika blízká, v rámci Eliášova světa nabízíme i další programy, jako je námořnická matematická úniková hra pro první a druhé třídy, dále ve spolupráci s Kubkem hrajeme již zmiňovanou pohádku či v rámci programu Pirátské verbováníčko školíme ty nejmenší v pirátském umění. Školy i školky si nás tak objednávají pro nejrůznější příležitosti pasování na školáky či čtenáře, dětské dny či jako „pouhé“ zpestření výuky.

Ke knize udělala krásné ilustrace Jana Moskito, se kterou dlouhodobě spolupracujete právě v rámci dalších aktivit Eliášova světa. Čtenáři se tedy mohou těšit nejen na knihu, ale i na pexeso, omalovánky nebo třeba hrníčky s motivy z knihy. Jak jste se s Janou vlastně seznámila a jak vaše spolupráce probíhá?

S Janou jsem se seznámila před více než deseti lety, kdy jsme s mým mužem Václavem Krištofem zakládali galerii Nemesis, která se zaměřovala na české a slovenské umění fantasy a sci-fi. Když jsem pak rozjížděla projekt Besedária a potřebovala jsem kvalitní doprovodnou grafiku, Jana byla první volba. Jana je neuvěřitelně všestranná výtvarnice. Má vzácnou schopnost měnit styl, což moc výtvarníků neumí. Dokáže nakreslit něžného králíčka jemnými a lehkými tahy pro nejmenší a hned na to partu nezvladatelných výrostků s beďary pro puberťáky tak energickou a dynamickou kresbou, u které byste stejného autora jen těžko tipovali.

Mohou se čtenáři těšit na další knihu? Jaká další dobrodružství máte pro Eliáše připravená?

Určitě ano. Pracuji na druhém díle o Eliášovi, ve kterém se Eliáš podívá mezi lidojedy a věřte mi, že to i tentokrát bude pěkně nebezpečná jízda…

Veronika Krištofová (1978) působila dva a půl roku jako správce soukromých uměleckých Lobkowiczkých sbírek v Nelahozevsi a se svým manželem založila v roce 2010 Galerii Nemesis, která se jako jediná soustředí na české a slovenské umění v žánru fantasy a sci-fi. Od roku 2019 spolupracuje na projektu Školy pro budoucnost, v němž zajišťuje ve spolupráci s umělci projekty zaměřené na rozvoj klíčových kompetencí. Lektoruje na letních hereckých soustředěních pro děti a mládež a také působí jako herečka a scénáristka v divadle Kubko. Ve volných chvílích píše knihy pro děti, divadelní adaptace a autorské hry, zabývá se divadelní režií a pohybovým divadlem (například Kacířka v divadle Metro, For Phoolan ve Studiu Citadela, Indická inspirace ve Studiu Citadela atd.) a studiem malby.