700 let Karla IV.

Email Tisk PDF

Karel IV výřez obrazu Jana Očka z VlašimiRektor Univerzity Karlovy prof. Tomáš Zima shrnuje bohatý program mezinárodních i domácích akcí, kterými si nejstarší středo-evropská univerzita připomene výročí svého zakladatele, českého krále a římského císaře.

 

 

 

Královský oktáv zahájíme v pondělí 9. května mezinárodní vědeckou konferencí věnovanou Karlu IV. a slavnostním koncertem Vysokoškolského uměleckého souboru ve Velké aule Karolina. Ve středu 11. května se setká Mezinárodní rada Univerzity Karlovy, mezi jejími členy je například izraelský nositel Nobelovy ceny za chemii Aaron Ciechanover a další významné osobnosti. Hlavními dny oslav na Univerzitě Karlově pak budou čtvrtek 12. a pátek 13. května. 

Ve čtvrtek 12. května otevřeme v Křížové chodbě Karolina výstavu věnovanou Karlu IV., kterou jsme připravili s Národní galerií. K nejvzácnějším exponátům bude patřit roucho Karla IV., které si zapůjčíme z Itálie. Odpoledne proběhne slavnostní zasedání Akademické obce Univerzity Karlovy za účasti představitelů našeho státu a více než 60 rektorů univerzit z celého světa.

Stejného dne budou v Praze jednat tři významná evropská univerzitní uskupení. Bude to řídící výbor významného evropského univerzitního sdružení UNICA (síť univerzit evropských hlavních měst), dále řídící výbor nejstarších univerzit sdružených v Coimbra Group a skupina Europaeum, složená z významných evropských univerzit, jako je Oxford, Sorbonna, Lovaň, a té naší. 

Na pátek 13. května je připravena rektorská konference, kterou pořádá Univerzita Karlova ve spolupráci s výše uvedenými třemi univerzitními uskupeními a za účasti představitelů Evropské unie. Pokusí se vrátit k odkazu ideálů, kterými žily univerzity Karlovy doby, a posoudit roli univerzit v současném světě. Nezapomínejme, že mnohé vymoženosti, jako je volný pohyb učitelů v mezinárodním univerzitním prostředí v rámci programu Erasmus, nejsou úplně nové. Už ve středověku platilo - a najdeme to v papežském dekretu - právo mistrů učit na kterékoliv univerzitě v tehdejším křesťanském světě. 

V této souvislosti si připomeňme, že tu jsou dvě instituce, jejichž vznik je spojen s Karlem IV. a které přes všechny zvraty v našich dějinách dodnes přežily. Vedle Univerzity Karlovy je to také pražské arcibiskupství. Proto při oslavách našeho zakladatele s Arcibiskupstvím pražským velmi úzce spolupracujeme. V den narození Karla IV. v sobotu 14. května bude sloužena slavnostní mše v katedrále svatého Víta a během celého víkendu budou naši studenti provádět návštěvníky pražskými kostely a kláštery, které jsou s karlovskou dobou spojeny. 

V sobotu 21. května se pak v Karolinu uskuteční Dětský den s bohatým programem pro celou rodinu.

Výročí dále připomene celá řada monografií, sepsaných odborníky z Univerzity Karlovy. Zcela mimořádnou knihu o Karlu IV., jaká nevyšla dlouhá desetiletí – po díle Jiřího Spěváčka z roku 1979 - připravili profesoři Jan Royt a Jiří Kuthan pro nakladatelství Lidové noviny pod názvem Karel IV., Císař a český král, vizionář a zakladatel. Další řadu knih vydává Nakladatelství Karolinum. První z nich, Praha Karla IV., navazuje na cyklus, ve kterém jsme už vydali Prahu rudolfínskou a Prahu secesní. Druhá publikace bude výpravná kniha s latinským titulem Karolus Quartus, ve které budou poprvé publikovány unikátní fotografie. Kromě těchto publikací vyjde anglický překlad knihy Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Velký podíl na oslavách bude mít Česká televize. Kromě toho, že je hlavním mediálním partnerem, vznikl v koprodukci s ní opravdu zajímavý a poutavý sedmidílný dokumentární film o Karlu IV., nazvaný Sedm pečetí Karla IV.

Chystáme také výstavu v sídle Evropského parlamentu v Bruselu a začátkem září pořádáme i nejbarvitější akci podzimu, kterou bude rekonstrukce korunovačního průvodu Prahou a korunovační slavnosti. 

 

Co si slibujete od setkání s kolegy ze zahraničních univerzit? 

Jak už jsem zmínil, míří sem řada rektorů z prestižních a významných univerzit, se kterými máme tradiční vztahy – Heidelberg, Helsinky, Vídeň, Paříž, Oxford, Lovaň, Ženeva, Salamanca, Barcelona, japonské Kobe, a mohl bych pokračovat dál. Někteří z nich jsou našimi strategickými partnery, se kterými se pravidelně setkáváme. Hovořili jsme o tom, že by tady vznikla nějaká pražská deklarace univerzit. Při jednáních se určitě budeme snažit rozšířit spolupráci a plně využít setkání těch tří univerzitních uskupení, o kterých jsem se už zmínil. A nemohu nezmínit také uskupení LERU sdružující 21 předních evropských výzkumných univerzit. Přijede 40 procent reprezentantů včetně generálního tajemníka tohoto významného a prestižního uskupení. To je také příležitost k diskusím o věcech, které nás spojují v evropském, ale i světovém prostoru. 

Chystá se podpis několika bilaterálních smluv a jedné multilaterární smlouvy, kdy jednáme o určitém strategickém partnerství a společném projektu, kterého se zúčastní univerzity v Lovani, Budapešti, Lublani a Univerzita Karlova. S Lovaňskou univerzitou jsme se dohodli o možné spolupráci už v loňském roce, teď tedy podepíšeme smlouvu. To všechno jsou věci, které ještě dolaďujeme, ale v zásadě jsou připraveny.

 

Výzkumné univerzity jsou velkým tématem posledního období, budují se centra excelence. Jak se do toho Univerzita Karlova zapojuje?

Řada center excelence v tom tradičním duchu už na Univerzitě Karlově funguje a jsou zapojena do různých infrastruktur. I když pražské univerzity a pražské výzkumné instituce nemohly výrazně čerpat prostředky z evropských fondů, Univerzita Karlova je napojena do vědeckých infrastruktur, jako je Elixír, Biobanking a Biomolecular, BioImaging a podobně. Máme na Univerzitě Karlově řadu center excelence a vedeme obory, jejichž pracoviště náleží do první stovky nebo první dvoustovky nejlepších na světě. 

 

Jak je rozvíjeno mezinárodní působení univerzity, které dostala už do vínku? Kolik učitelů působí v zahraničí? Kolik studentů je zapojeno do programu Erasmus? 

Mezinárodní výměna studentů i učitelů je jednou z priorit Univerzity Karlovy a je potěšitelné, že v posledních letech jak počet zahraničních studentů, tak počet zahraničních učitelů stoupá. V současnosti je na naší univerzitě asi 16 procent zahraničních studentů, a chci zdůraznit, že podíl slovenských studentů z toho činí necelou třetinu. Ty další dvě třetiny jsou ze 128 zemí světa. Největší podíly patří Spojeným státům, Německu, Británii, Rakousku, Rusku a Ukrajině. Ze zaměstnanců 7 procent nemá českou státní příslušnost.

Výměna studentů v rámci programu Erasmus, což považuji za jeden z nejlepších produktů v Evropské unii, tam jsme v počtu výjezdů studentů asi na desátém místě v Evropě. Kaž-

doročně tak odjíždí asi 1 200 z našich studentů na tyto studijní výměny. Zároveň nás těší, že jsme pátou nejžádanější univerzitou v Evropě a přijíždí k nám asi 1 500 studentů, kteří zdejší pobyt velmi oceňují. Je to dáno i tím, že více než 200 programů je možné u nás studovat v cizích jazycích. Samozřejmě z 95 procent je to angličtina. 

 

Vaší profesí je medicína. Jak se učilo lékařství v době Karlově? Hodně se mluví o stopách po léčení drastického úrazu na Karlově hlavě. 

Záhadné chorobě Karla IV. z podzimu roku 1350 – ze které se pak vyklubal utajovaný úraz z rytířského turnaje – bude věnována přednáška docenta Jiřího Ramby ve středu 18. května v Purkyňově ústavu 1. lékařské fakulty na Albertově. Vychází ze studia kosterních pozůstatků, které provedl už v minulosti prof. Emanuel Vlček, ale jsou zde i novější poznatky a budou shrnuty v novém vydání knihy na toto téma, kterou bude v letošním roce publikovat prof. Bartoníček. Medicína z karlovské doby bude jinak k vidění po celý květen na výstavě na Novoměstské radnici. 

Studium medicíny bylo v Praze univerzitním oborem od samého počátku. Autoritami byly školy z jihoitalského Salerna, čerpající z antické a arabské tradice, nebo později ve francouzském Montpellier. Odtud vycházelo hodně lékařů, kteří působili i na Pražské univerzitě, a samozřejmě na královských dvorech. 

Hlavním zdrojem lékařství byly bylinky a fakulta měla svoji botanickou zahradu. Prvními přednášejícími, o kterých máme zmínky, byli králův lékař Baltazar de Marcellinis a mistr Waltr, a ti zde působili až do vypuknutí husitských bouří. Základní učební texty byly podle Galéna, Hippokrata a Aviceny, studium pulzu, studium tělních tekutin, moče a podobě. Z prvních textů domácího původu musíme zmínit Havla ze Strahova, dalšího učitele, který působil i na dvoře Karla IV. Sepsal císaři životosprávu Regime sanitatis ad Carolum Imperatore a česky psaný spis O vodách. 

Studium zpočátku probíhalo v okolních domech, než bylo po roce 1383 získáno do majetku univerzity Karolinum, tehdy Rotlevův palác. Dnes je Karolinum třetí nejstarší budovou na světě, která slouží univerzitě od středověku. Další takové budovy mají jen v Boloni a v Oxfordu. První zmínky o lékařské fakultě jsou z roku 1380. Výuka byla v Kaprově ulici, kde vznikla i kolejní knihovna, ale ten dům byl při asanaci Josefova roku 1902 zbořen. 

 

Když se ohlédnete za Karlem IV., co byste označil za jeho největší úspěch v péči o univerzitu?

Ten největší počin byl samozřejmě v tom, že tu univerzitu založil. Dohlížel na ni a dbal o její blaho. Málo se však ví, že Karel IV. založil nebo dal souhlas jako římský císař k založení či potvrzení asi 11 univerzit. Tu první zakládal ještě před Prahou, když působil v Itálii. Byla to univerzita v Lucce, na které si mohl takříkajíc osahat, co všechno zakládání univerzity obnáší. Také jeho syn Václav IV. 

se velmi zasadil o její rozvoj, mimo jiné tím, že se zasloužil o to, aby získala Rotlevův palác, který dnes tvoří Karolinum. Tehdy univerzita měla své statky, polnosti a vinice, které zajišťovaly její hospodářský chod. Měla také svoji samosprávu, třeba v Karolinu bylo i vězení pro nezbedné studenty. Univerzita se tak opírala o svá práva, užívala výrazné autonomie. Univerzitní mistři v různých vědních disciplínách, samozřejmě v teologii, lékařství, matematice, přírodních vědách byli povoláváni ke dvoru a většinou patřili k rádcům či důvěrníkům panovníků. 

 

Zůstalo tu něco i z této univerzitní role?

Řekl bych, že v poslední době řada politiků, pokud mají nějakou vizi nebo přesah, se stále častěji obrací na univerzitní odborníky. Využívají toho, že nejsme svázáni s volebním cyklem, čtyřletým či kratším, a je zde prostor pro střetávání názorů. Relativně často tak dostáváme žádosti o různé expertní posudky a vyjádření k různým věcem. Univerzita tak naplňuje vedle klasické humboldtovské role, spočívající v propojení výuky a vědy, ještě třetí roli – její povinnost vyjadřovat se k tomu, co se ve společnosti děje a společnost určitým způsobem formovat. Má k tomu velmi silný odborný potenciál v celém spektru vědních disciplín. Naši lidé působí v zahraničí, mají mezinárodní zkušenosti. 

Byť je to někdy hodně složité a není jednoduché se s požadavky vypořádat.

 

Akce k oslavám 700. výročí narození Karla IV. pro veřejnost

Medicína od dob Karla IV. 

po současnost 3.-31. května 2016 Novoměstská radnice,  Karlovo nám., Praha 2

Pořadatel: I. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy

 

Přednáška – Tajemství  Karla IV.

Přednáší Doc. MUDr. Jiří Ramba, DrSc.

18. května 2016, od 17:00 Posluchárna Purkyňova ústavu, Albertov 4, Praha 2

Pořadatel: l. lékařská fakulta Vstup: zdarma

 

Dětský den

21. května 2016, 10:00–18:00 Karolinum, Ovocný trh 3 Vstup: zdarma

 

Koncert ve Velké Aule

24. května 2016, 19:00 Velká Aula, Karolinum

Vstup: zdarma, nutná registrace

 

Mezinárodní sympozium Čeština – jazyk evropský a světový

16.–20. srpna 2016

Filozofická fakulta UK   Vstup: zdarma

 

Korunovační slavnosti

ve spolupráci s hl. m. Prahou a Arcibiskupstvím pražským

3.–4. září 2016, Praha

 

Publikace:

Karel IV., Císař  a český král – vizionář a zakladatel 

prof. Jiří Kuthan,  prof. Jan Royt

Nakladatelství Lidové noviny

 

Praha Karla IV. 

prof. Jan Royt

Nakladatelství Karolinum

 

Karolus Quartus 

MgA. Martin Frouz  a prof. Jan Royt

Nakladatelství Karolinum 

 

Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha 

prof. Jiří Kuthan, prof. Jan Royt

Nakladatelství Karolinum

 

Charles IV. Physical and Personality Traits

Prof. Emanuel Vlček, prof. Jan Bartoníček 

Nakladatelství Karolinum

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

 

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz