Západ chce, aby Kyjev plnil minské dohody

Email Tisk PDF

Poslední vývoj na mezinárodní scéně naznačuje, že Západu začíná s Ukrajinou docházet trpělivost, nebo si přinejmenším uvědomil, že je na čase zkusit některé problémy řešit ve snaze uvolnit si ruce k řešení valících se problémů dalších.



 

Evropská unie vyzvala Kyjev, aby Donbasu poskytl zvláštní status, aniž by čekal, až budou splněny příslušné body Minsku 2, který ještě před uznáním zvláštního, blíže nespecifikovaného statusu počítal s oboustranným stažením těžkých zbraní od linie dotyku a s volbami na Donbasu. „Angelu Merkelovou asi přesvědčili, že Doněck a Luhansk splní své závazky, pokud je bude plnit i Kyjev, a proto Unie na Ukrajinu tlačí,“ shrnuje situaci vládní zdroj pro Vesti. Podle ukrajinský politologů jsou německá kancléřka a francouzský prezident pod silným tlakem velkého byznysu, který už kvůli Ukrajině a sankční válce s Ruskem nechce dál přicházet o své zisky, tím spíš za situace, kdy Porošenko sám schvalováním nových zákonů otevřeně popírá Minsk 2.

Unie, která oficiálně tvrdí, že svůj postoj vůči Minsku nemění, se přitom ale vlastně jen přidala ke Spojeným státům – náměstkyně ministra zahraničí Alina Romanowski minulý týden při kongresovém slyšení oznámila, že americká pomoc Ukrajině spočívá v „prosazování ekonomických reforem, boje proti korupci a energetických reforem“, přičemž USA podle ní podporují „národní jednotu“ Ukrajiny a současně i „zvláštní status jejího východu“.

Je zřejmé, že pokud USA a po nich i Unie přicházejí s takto „revolučním“ tahem, Kyjev nebude s to dlouho odmítat. Pro formu budou Porošenko s Jaceňukem ještě pár dní zástupně mluvit o nepřijatelnosti „federalizace“ nebo odtržení „nezávislých republik“, aby uklidnili ultranacionalisty v parlamentu i ulicích, ale pak budou muset kývnout. Mezi mocnostmi se přitom v otázce Ukrajiny opravdu začalo cosi „hýbat“, protože ministerstva zahraničí USA a Ruska zřídily zvláštní „horkou“ linku mezi svými náměstky, aby spolu o Ukrajině mohli jednat kdykoli, neřkuli stále. K tomu si nečekaně, poprvé za tři měsíce, telefonovali i Putin s Obamou (a to z Putinova podnětu). Oficiálně spolu jednali o Ukrajině i Islámském státu, byť obsah i načasování jejich rozhovoru zatím vyvolává spíš jen četné spekulace.

Západ si navíc situaci jistí i jinak – oficiální znění paragrafů nové ústavy týkající se decentralizace nejprve ve středu s drobnými doporučeními schválila Benátská komise, zatímco Ukrajincům bude oficiálně představena až v pátek.

Netrpělivost s Ukrajinou přitom projevují i státy, které až dosud patřily k hlavním zastáncům Kyjeva. Třeba estonský prezident Toomas Henrik Ilves – podle ukrajinských médií prý jen v žertu – podotkl, že snaha Kyjeva hrozit tím, že bude provádět reformy jen výměnou za přijetí do EU, mu připomínají film, v němž lupič vběhne do banky, přiloží si pistoli ke spánku a říká: „Dejte mi peníze, jinak se zastřelím.“ A poslanci polské konzervativní nacionalistické strany Právo a spravedlnost, z jejíchž řad vzešel nový polský prezident Andrej Duda, opustili jednání polsko-ukrajinského parlamentního shromáždění poté, co ukrajinská strana odmítla odsoudit banderovské masakry za druhé světové války a omluvit se za ně.

V nejbližší době se tedy kvůli vnějšímu tlaku mohou věci na Ukrajině asi pohnout kupředu, i když k řešení krize je stále daleko. Na druhou stranu je ale třeba spěchat, protože Petro Porošenko tvrdí, že na východě Ukrajiny je stále zhruba devět tisíc ruských vojáků, ale ukrajinský zástupce při OBSE Serhij Sobolev má za to, že do Donbasu každý týden přijíždí 15 tisíc dalších ruských vojáků (s čímž pozoruhodně rezonuje oficiální ukrajinská statistika, podle níž do Ruska jezdí šestkrát víc Ukrajinců než Rusů na Ukrajinu). Když počkáme ještě měsíc, k těm nakumulovaným stovkám tisíc za poslední rok přibude dalších 60 tisíc, za další měsíc dalších 60 tisíc…

Sázky ohledně budoucí mapy Ukrajiny jsou přitom podle všeho vysoké, protože Porošenko už dnes neslibuje jen „okamžité potlačení“ případné nezávislosti v Doněcku a Luhansku, ale mluví také o Besarábii, tedy o Oděse, která byla vždy svá a očividně chce být svou opět a naplno. Soudy v Oděse už posílají do vězení první předáky tamního separatistického hnutí, které ale přitom z kontextu posledního roku na Ukrajině vybočuje. Je proti Kyjevu, ale zároveň není proruské. Oděsa je totiž svébytná, možná stejně jako za zlatých časů Ostapa Bendera…

Ukrajinský státní dluh mezitím v květnu dosáhl 67,66 miliardy dolarů, na mzdách není vyplaceno asi 1,8 miliardy hřiven, o práci za uplynulý rok přišlo milion lidí, což znamená, že zaměstnání má na nyní Ukrajině jen 56 procent obyvatelstva, k čemuž (americká) ministryně ukrajinských financí Natalie Jaresková připouští, že Ukrajina by kvůli neschopnosti splácet dluhy teoreticky mohla zbankrotovat v červenci. Americká banka Goldman Sachs spočítala, že to není teorie, ale realita.

„Pokud ministerstvo financí vyhlásí nikoli technický, ale plnohodnotný bankrot, zastaví se veškeré financování ze zahraničí,“ shrnuje vyhlídky poradce Evropské banky pro obnovu a rozvoj Anton Usov. Mnozí experti citovaní listem Vesti nicméně soudí, že spekulace o bankrotu jsou aktuálně ze všeho nejvíc snahou vyvíjet nátlak na věřitele, aby souhlasili s restrukturalizací dluhů. Kyjev má přitom jasno: chce, aby mu bylo odpuštěno 40 procent dluhů, a lhůta splácení zbytku aby byla prodloužena na sedm až 10 let.

 

 

A stručně:

-- V Číně prudce roste zájem o ukrajinské učitele angličtiny, tanečníky, zpěváky, cirkusové artisty a modelky. Jsou totiž mnohem levnější než ti z Evropy.

-- Novým šéfem protiteroristické centra při ukrajinské tajné službě SBU se stal zeť bývalého ministra vnitra ještě z Kučmových časů.

-- Ukrajinské ministerstvo vnitra pod vedením Arsenova Avakova nakoupilo prostřednictvím firmy Avakovovy manželky ruksaky za 6,8 milionu dolarů. Armáda mezitím za dva miliony dolarů získala uniformy, které jsou k ničemu.

-- Ukrajinská armáda odhalila příčiny špatné morálky svých vojáků – v rámci pěti vln mobilizace se totiž do ozbrojených sil dostalo „značné množství asociálních elementů“. Pátá vlna mobilizace přitom pokračuje stejně špatně, jako ty předchozí – například na Zakarpatí se „plán podařilo splnit jen na 44 procent“. Ukrajinský generál Kolomijec, který přeběhl k rebelům, předpovídá nejpozději na podzim vzpouru důstojnického sboru, který mimo jiné prý nechápe rozkazy k zabíjení civilistů.

-- Ukrajina v červenci dostane stovku amerických obrněných vozidel Humvee (a bude jich tak mít asi o 1400 méně než Islámský stát).

-- Nejzkorumpovanější ukrajinské celnice mají být předány zahraničním firmám, plánuje premiér Jaceňuk, přičemž by si firmy a stát dělily zisky půl na půl.

-- Prezident Porošenko vetoval zákon, v jehož rámci mohla veřejnost nahrávat úřadníky při přebírání úplatků, protože by to prý zkomplikovalo trestní řízení.

-- Kvůli finanční situaci kyjevského magistrátu mohou obyvatelé hlavního města zůstat do konce prázdnin bez teplé vody.

-- Rusko už Ukrajině „nemůže“ dál poskytovat slevu na dodávky zemního plynu, jak tomu bylo doposud, oznámil Vladimir Putin a o rok prodloužil embargo na dovoz unijní produkce do Ruska. Pod embargo by nově měly spadat například i květiny, přičemž 70 procent jich na ruský trh mířilo z Nizozemska. Nizozemští farmáři na zákazu vývozu své produkce do Ruska loni meziročně přišli asi o půl miliardy eur

-- Přítok přímého kapitálu do Ruska poklesl o 70 procent na 21 miliard dolarů, konstatuje OSN.

-- Francouzský energetický koncern Total kvůli sankcím opouští některé projekty v Rusku.

-- Čerstvý gubernátor oděské oblasti a gruzínský exprezident Michail Saakašvili se pochlubil, že vzal práci na Ukrajině, i když by v USA za přednášky bral 200 tisíc dolarů ročně. V Kyjevě přitom žije v bytě za 1,2 milionu dolarů a pokaždé, když přijíždí domů, policie zablokuje a prohledává celou ulici.

-- Rusové mají za největšího nepřítele Baracka Obamu a Spojené státy jako takové.

-- Šéf neonacistického Pravého sektoru Dmytro Jaroš má za to, že odvolání „jeho přítele“ Nalyvajčenka z čela tajné služby jen dokazuje prohnilost kyjevského parlamentu.

-- Ukrajina podala přihlášku k účasti na fotbalovém mistrovství světa v Rusku 2018.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pátek, 26 Červen 2015 12:33 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz