Západ proti Rusku… až do posledního Ukrajince

Email Tisk PDF

Rozkol Evropské unie se kvůli Ukrajině prohlubuje, ačkoli není jasné, kdo všechno je opravdu připraven zahájit válku proti jadernému Rusku.



 

 

 

Opatrné naděje, které snad mohla vykřesat dohoda Minsk II, se stávají ještě opatrnějšími. Úterní pařížská jednání ministrů zahraničí Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny žádný vývoj nepřinesla, přičemž Rusko s Kyjevem se při nich přely o to, kdo že to dohodu o přerušení palby porušil víc. „Bohužel, nedospěli jsme k politické shodě na tom, jak odsoudit to, co se stalo,“ shrnul německý ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier, zatímco si ukrajinští rebelové pozvali západní média včetně agentury Reuters, aby stvrdila, že od frontové linie – na rozdíl od Kyjeva -- podle dohody opravdu stahují těžkou techniku. Nově totéž potvrzují i pozorovatelé OBSE. Mluvčí ukrajinské armády nicméně zprávy a fotografie západních médií o odsunu rebelů označil za „prázdná slova“ a dál trvá na svém, že rebelové hromadí jednotky podél fronty.

Pokud ale byl Minsk II vnímán jako strategické vítězství Ruska, platí totéž i pro jednání v Paříži. Ve francouzské metropoli totiž mimo jiné „padl“ nápad Kyjeva s vysláním mírových sil OSN. Kyjevský ministr zahraničí Pavlo Klimkin tvrdí, že rozhodnutí o mírové misi bude pro OSN „crash testem“, jestli to s mírem opravdu myslí vážně, ale Německo s Francií a Ruskem mají za mnohem účinnější posílení a rozšíření monitorovací mise OBSE, která aktuálně hlásí, že se všechny zúčastněné strany konečně dohodly na linii dotyku na Donbasu a vstoupily do společné komise pro dohled nad dodržováním příměří. Kreml prý přitom mírové síly OSN v principu neodmítá, ale požaduje, aby Kyjev nejdříve obnovil výplaty sociálních dávek v Donbasu a změnil ústavu ve prospěch navýšení autonomie východu země, jinými slovy, aby naplnil text dohody Minsk II. (Ukrajinská státní správa například v Luhanské oblasti obnovení výplat penzí a sociálních dávek ani nemá v úmyslu, dohoda nedohoda.)

A co víc, Berlín s Paříží Kyjevu doporučují, aby zapomněl na debakl u Debalceva a plnil minské dohody: „Není alternativy,“ prohlásil Steinmeier ve shodě s šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou. „Musíme jít touto cestou, bez ohledu na možné neúspěchy, musíme být trpěliví a usilovat o dosažení vytyčeného cíle.“ Německá kancléřka Angela Merkelová připouští, že dohody se naplňují pomalu, ale podle ní je přesto „třeba tuto jiskru naděje proměnit v realitu“. Ukrajinský politolog Vadim Karasev situaci pro Vesti popsal následovně: „Vše je jasně výhodnější pro Rusko než pro nás. Po dobytí Debalceva už má Rusko na příměří a na dalších bodech dohody zájem. A Evropa klade důraz na plnění dohod a bude to vyžadovat i od Ukrajiny, což znamená i ustoupit v otázce Debalceva. Jestli se Kyjev tomuto tlaku podvolí, je samozřejmě otázka.“  

Váha Německa a Francie je totiž v rámci Evropy sice nezanedbatelná, ale nikoli rozhodující. Zatímco příměří podle všeho opravdu začíná být pozvolna dodržováno, britský premiér David Cameron určil nová pravidla „hry“, když oznámil vyslání britských vojáků na Ukrajinu, formálně v roli „poradců“. Na Ukrajině už oficiálně působí vojáci z USA, ke stejnému kroku se nyní chystá také Kanada a Polsko, v plánu totéž měla loni i Austrálie. Jak konstatuje Kyiv Post, Cameronovo rozhodnutí Brusel zaskočilo, neboť o něm nebyl dopředu informován, a nejspíš jen dále prohloubí rozkol uvnitř Unie. Nicméně britský premiér vše vidí jinak. Má za to, že „britskou rolí je být na tvrdším kraji spektra a pokoušet se držet Evropskou unii a Spojené státy pospolu“, což je ovšem přesný opak toho, co se nejspíš stane. A co víc, právě rozpory uvnitř EU nyní znovu na neurčito odložily konání summitu EU-Ukrajina.

Po boku Británie stojí Polsko a Pobaltí. Šéf polského parlamentu Radek Sikorski soudí, že jeho země má „velký zájem na tom, aby se Ukrajina úspěšně ubránila ve válce s Ruskem nebo co nejdráže prodala svou kůži,“ což maně napovídá představě boje proti Rusku až do posledního Ukrajince. Litva kvůli ruské hrozbě obnovuje povinnou vojenskou službu a estonskou Narvou, sto metrů od hranice s Ruskem a 100 kilometrů od Petrohradu, v rámci oslav výročí estonské nezávislosti projížděla bojová vozidla americké armády. Narvu, třetí největší město Estonska, z 85 procent obývají etničtí Rusové.

Kyjevský premiér Arsenij Jaceňuk, který se k moci dostal převratem, mezitím poskytl rozhovor americké Fox TV, v němž ukázal, kdo je hybatelem politických elit v Kyjevě: „Spojené státy americké jsou lídrem svobodného světa. Bojujeme za svou nezávislost, bojujeme za své svobody a je naším úkolem bojovat společně…“ A jako osvědčený „čtenář Putinových myšlenek“ Američany varoval, že ruský prezident nechce dobýt jen Ukrajinu, ale chce bojovat „i s vámi, chce bojovat s námi se všemi“.

Náměstek ministra zahraničí Vadym Prystaiko Jaceňukovo odhodlání válčit pozvedl na kvalitativně novou úroveň v rozhovoru pro kanadský rozhlas CBC: „Každý se bojí války s jaderným státem. My už ale ne, my na Ukrajině jsme už ztratili moc svých lidí, moc svého území. (…) Ať to zní sebenebezpečněji, musíme Putina nějak zastavit,“ prohlásil s tím, že Kyjev je připravený vést proti Rusku „válku v plném rozsahu“, jen mu Západ musí zajistit zbraně a výcvik, aby mohl válku přenést na ruské území. „Očekáváme od světa, že si trochu narovná páteř,“ vysvětlil svou vizi jaderné války kvůli Ukrajině.

Vladimir Putin má za to, že válka „není pravděpodobná“, Západ zbraně Ukrajině ve velkém zatím nedodává, a tak prezident Petro Porošenko „nakupoval“ na zbrojním veletrhu ve Spojených arabských emirátech. Podrobnosti o podepsaných smlouvách zatím nejsou k dispozici, stejně ani to, kdo ve finále případné zbrojní dodávky za ožebračený Kyjev zaplatí. Peníze od Mezinárodního měnového fondu, o nichž se mluví už dlouho a jichž má být až o třetinu méně, než se původně dohadovalo, sice mohou – až jednou dorazí – situaci nakrátko stabilizovat, ale někteří ekonomové připomínají, že „trhy“ sázejí více než 97 procent na to, že Ukrajina beztak zbankrotuje.

 

Zambie a Ghana

Peníze ale nemá jen kyjevská vláda, nýbrž především obyčejní Ukrajinci. Zatímco média si začínají stále více všímat luxusního životního stylu členů „nové“ vlády (třeba ZDE nebo ZDE) a někteří politici odmítají zveřejnit svůj majetek, hřivna dál volně padá a lidé ve Lvově v panice vykupují obchody. Úřady v Kyjevě vyhlásily omezení prodeje některých druhů potravin zboží – jeden člověk si může koupit jen dva pytlíky pohanky, tři až pět kilo mouky, stejné množství cukru, dvě lahve oleje. Rodiče si stěžují na stále dražší a hlavně stále chudší stravu svých dětí v mateřských školách, obyvatelé Kyjeva už kvůli razantnímu zdražování komunálních služeb dluží městu přes půl druhé miliardy hřiven a platit už nejsou s to ani firmy. Hroutící se hřivna navíc většině Ukrajinců znemožňuje cesty do Evropy – ambasády EU vydávaly schengenská víza proti potvrzení o příjmu v rozmezí tří až čtyř tisíc hřiven, při nynějším kurzu už by ale mzda musela dosahovat až 12 500 hřiven. Minimální mzda přitom mezitím klesla na rekordní minimum a činí v přepočtu 43 dolarů, což je méně než v Ghaně nebo Zambii.

Před budovou centrální banky se už několik dní scházejí demonstranti, vláda vyvrací fámy o chystaném znárodnění vkladů občanů a prezident Porošenko dal šéfce centrální banky Valerii Hontarevé (luxusní hacienda s bazénem a pět aut) týden na to, aby „ukončila binec s kurzem“ a vrátila ho na poměr 21,7 hřivny za dolar, byť před rokem se dolar prodával za 11 hřiven. Centrální banka ve středu zakázala veškerý obchod s valutami, oznámila, že pro letošní rok počítá s inflací kolem 30 procent (s níž se prý nedá nic dělat) a Porošenkův úřad vzápětí Ukrajince uklidnil, že už má připravený „balíček opatření“, který měnový trh s jistotou stabilizuje. Hlavní bankéřku Ukrajiny mezitím začala prošetřovat generální prokuratura…

 

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

-- Ukrajinský ministr pravdy Jurij Stec považuje informační válku s Ruskem za prohranou a zahájil nábor příslušníků "informačních jednotek". Prvním úkolem ukrajinských „kyberbojovníků“ je zřídit si falešné účty na sociálních sítích, vydávat se za obyvatele Donbasu… a čekat na další instrukce (Podrobnosti ZDE nebo ZDE). Televizní programy po zákazu ruské produkce mají doplnit filmy a seriály z Polska.

-- Výzvy na sociálních sítích, které jsou namířeny proti mobilizaci, mají být trestány až osmi lety vězení. V Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě Ukrajiny policie pátrá po osmi tisících mužů, kteří se skrývají před povolávacím rozkazem. Kvůli špatným výsledkům mobilizace byly Charkovu sníženy povolávací kvóty.

-- Kyjevem prošla asi tisícovka účastníků „Pochodu pravdy, Pochodu pravice“, který uspořádal neonacistický Pravý sektor (fotogalerie ZDE). Některým politikům předali nezapálené Molotovovy koktejly a varovali, že „třetí Majdan už nebude, bude se rovnou popravovat“.

-- Polsko chce v příštích deseti letech utratit za zbraně 42 miliard dolarů. Tři čtvrtiny Poláků mají za to, že válka na Ukrajině ohrožuje jejich bezpečnost.

-- Rusko zakázalo dovoz polských sýrů.

-- Pro zbraně pro Ukrajinu vyrazil do USA i čerstvý Porošenkův poradce a Interpolem hledaný bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili.

-- Nejméně šest milionů Ukrajinců bude po válce potřebovat „psychologickou rehabilitaci a pomoc se sociální adaptací“, odhadují experti.

-- Pokud Ukrajina nezaplatí Gazpromu dopředu za dodávky plynu, může být během tří čtyř dnů ohrožen plyn pro Evropu, varuje Vladimir Putin. Zásoby plynu v Evropě jsou nejnižší od roku 2010. Ukrajina tvrdí, že platit dopředu nebude, pokud nebude mít jistotu, že Gazprom splní své závazky, a vylučuje možnost, že by plyn do Evropy mohl proudit přes území, které Kyjev nekontroluje, tedy přes Donbas. Největší otázkou ovšem je, kdo zaplatí dosavadní plynové účty za Donbas.

-- Rusko mezitím začalo dodávat zemní plyn „lidovým“ republikám v Donbasu přímo.

-- Ekonomickou krizi – v podobě inflace a růstu cen – pocítilo už přes 70 procent Rusů. Polovina z nich začala šetřit na jídle. Největší ruské obchodní řetězce a sítě lékáren zmrazily ceny. Kvůli krizi mají „dietu“ i zvířata v ruských zoologických zahradách. V ruském parlamentu padl návrh přehodnotit embargo na dovoz potravin ze zemí, které proti Rusku uvalily sankce.

-- Důvěra Rusů v Putina dosáhla rekordních 85 procent, jinými slovy, sankce Putina posilují a ničí zároveň domácí opozici.

-- Německo z Ruska dovezlo 12 milionů tun uhlí, což je největší objem za posledních devět let. Evropská komise odkývala fúzi společných firem německého Daimler Benz a ruského Kamazu.

-- Kanadský výrobce letadel Bombardier nemá v úmyslu – bez ohledu na sankce své vlády – opouštět ruský trh.

-- Ruská Nězavisimaja Gazeta otiskla údajný plán Kremlu na rozdělení Ukrajiny, který vznikl ještě před svržením prezidenta Janukovyče. Centrem protikyjevského povstání podle něj měl být Charkov.

-- Charkovská městská rada odmítla jednat o kyjevském požadavku označit Rusko za agresorský stát.

-- Žoldnéřský prapor Kyjev 1 hlásí zmizení svého velitele (a poslance kyjevského parlamentu) Jevhenije Dejdeje. Podle některých zpráv se stal obětí atentátu.

-- Exploze ostrého ručního granátu zabila učitelku jedné ze škol v Černihově – připravovala expozici školního „Muzea protiteroristické operace“.

-- Puberťáci se v centru Kyjeva bavili házením výbušnin lidem pod nohy, dvě nálože explodovaly.

-- Ceriano Larghetto, malé městečko v italské Lombardii, pojmenovalo jednu z ulic po Mučednících z Oděsy. Ukrajinský velvyslanec v Itálii je naštvaný. (Masakr v Oděse, stejně jako třeba tragédie malajsijského boeingu nebo zabíjení na Majdanu, Kyjev dodnes nevyšetřil. Po dlouhé nemoci zemřel jeden z oděských vrahů, „setník Mykola.)

-- Nejvyšší orgány Luhanské lidové republiky ratifikovaly hlavní dokumenty OSN, tedy Všeobecnou deklaraci lidských práv a Deklaraci práv dítěte.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Čtvrtek, 26 Únor 2015 15:52 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz