Ukrajina: V izolaci (od Evropy) se ocitají Spojené státy

Email Tisk PDF

(kresba zindia)Až na výjimky dnes v Evropě nikdo nečeká na to, co řekne Washington, protože jeho pozice je beztak známa, ale s napětím se čeká na Putina.



 

 

 

Lídři Německa a Francie Angela Merkelová a Francois Hollande spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem podle všeho dojednávají podmínky pro ukončení války na Ukrajině a řešení tamní více než rok trvající krize. Podrobností o jejich jednání však k dispozici mnoho není. Francois Hollande konstatoval, že plán počítá s vytvořením demilitarizované zóny kolem aktuální frontové linie, a to v hloubce 50 až 70 kilometrů, a k tomu také s „vcelku rozsáhlou“ autonomií pro Donbas. „To lidé bojovali. Bude složité přimět je k mírovému životu,“ dodal. „Pokud nebude nastolen trvalý mír, jediným zbývajícím scénářem je válka,“ shrnul situaci. Podle francouzského deníku Le Figaro Paříž a Berlín do Moskvy přivezly nabídku budoucí neutrality Ukrajiny a federalizace jejího území.

Francouzští a němečtí experti po odjezdu Merkelové a Hollanda zůstali v Moskvě kvůli dolaďování stále ještě utajovaného plánu, v neděli měla být na pořadu videokonference, přičemž podle německého ministra zahraničí Franka-Waltera Steinmeiera by výsledky měly být známy do dvou až tří dnů. Angela Merkelová vylučuje řešení konfliktu vojenským způsobem a dohodu s Ruskem považuje za „počátek Velké Evropy“ táhnoucí se od „Lisabonu po Vladivostok“. Zároveň podotkla, že Ukrajina potřebuje dosáhnout pokroku, ale toho dosáhnout nelze dodávkami zbraní Kyjevu. Na tomto stanovisku se shodli i evropští ministři obrany. Merkelová, Hollande a Putin by se měli setkat ve středu v běloruském Minsku. Že by? Agentura Bloomberg naznačuje, že tentokrát už by se přece jen dohoda mohla zhmotnit protože Angela Merkelová čelí už nejen hrozbě vstupu Evropy do války proti Rusku, ale zároveň i možnosti řeckého státního bankrotu, o jehož dopadech na EU se lze aktuálně jen dohadovat.

 

Záplava slov v Mnichově

Podobná stanoviska se očividně nelíbí některým americkým politikům, především těm, kteří se připravují na práci pro Hillary Clintonovou. Zatímco ministr zahraničí John Kerry ve čtvrtek do Kyjeva nepřivezl slib dodávek zbraní a místo toho svůj projev naplnil spoustou „prázdných slov“, přičemž ale Kyjevu připomněl i slib větší autonomie pro Donbas, viceprezident Joe Biden na mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově prohlásil, že USA nedovolí Rusku „změnit mapu Evropy“, nesouhlas některých evropských států s dalšími sankcemi proti Rusku podle německého Der Spiegel označil za „nemístné a otravné“, a postěžoval si, že kvůli Putinovi svět už nevypadá tak, jako ještě před dvěma lety. Senátor John McCain zase slíbil připravit zákon o dodávkách zbraní Ukrajině „s Obamovým požehnáním nebo bez něj“ a rozhovory kancléřky Merkelové v Moskvě popsal jako ustupování Hitlerovi: „Její chování mi připomíná politiku ve 30. letech,“ prohlásil, přičemž vysvětlil, že Kyjev použitím zakázané kazetové munice páchá válečné zločiny vlastně z donucení: „Myslím, že kdybychom ji dodali zbraně, které potřebují, nemuseli by používat kazetové bomby. Je to tedy trochu i naše vina.“

McCainův kolega Lindsay Graham na adresu Merkelové zase řekl: „Můžete si jezdit do Moskvy dokud z toho nezmodráte, ale přitom byste se měli podívat pravdě do očí a uvidět, co je lež a hrozba.“ Kancelářka si totiž podle něj „není s to představit, jak vyzbrojení lidí kteří chtějí bojovat a umírat za svoji svobodu, změní věci k lepšímu.“

Německá ministryně obrany Ursula von der Leyen nicméně namítla: „Jsme si jistí, že dodávkami zbraní zlepšíme situaci lidí na Ukrajině? Jsme si opravdu jistí, že Ukrajina může zvítězit nad ruskou vojenskou mašinérií? A nebyla by to pro Rusko záminka k otevřenému vstupu do konfliktu?“

Otevřený rozkol mezi lídry EU a některými americkými politiky přitom není jedinou dělící čarou, která ohrožuje jednotu Severoatlantické aliance. Končící americký ministr obrany Chuck Hagel totiž v týdnu upozornil, že se NATO rozpadá na severní a jižní křídlo, přičemž to první se chce zaměřit na „sílící ruskou hrozbu“, zatímco jih je znepokojen především situací na severu Afriky a tamní hrozbou sílícího Islámského státu. Mnohé členské státy aliance s menšími armádami mají podle Hagela navíc za to, že NATO dokáže bojovat najednou jen s jednou z těchto hrozeb. Faktem je, že NATO od konce studené války nemělo „jednotícího nepřítele“, za něhož pak vždy „zaskakovalo“ cokoli, co se zrovna nelíbilo Spojeným státům, a za takové situace je smysl NATO stále méně uchopitelným, pokud se nemá rovnou stát „soukromou armádou“ Bílého domu. Nejasnost o cílech a smyslu přitom prokázali i vrchní představitelé aliance v posledních dnech. Vrchní velitel aliančních sil, americký generál Philip Breedlove sice v uplynulém týdnu osobně rozdmýchal diskuse o nutnosti dodávek zbraní na Ukrajinu, pak ale své postoje zmírnil, když připustil, že vyzbrojování Kyjeva by vlastně nejspíš přimělo Rusko k zesílení dodávek zbraní východoukrajinským rebelům. Šéf NATO Jen Stoltenberg krátce před mnichovskou konferenci připustil, že aliance nevnímá Rusko jako přímou hrozbu východní Evropě, přesto ale v regionu vybuduje „síly rychlé reakce“ s až 30 tisíci vojáky (což lze ovšem považovat také jen za „zboží“ pro budoucí politické „handly“), vzápětí prohlásil, že se aliance omezí jen na „politickou a praktickou pomoc“ Ukrajině, a že NATO najednou vnímá Rusko jako svou největší hrozbu, načež rozšiřování NATO až k ruským hranicím označil za „obranné opatření“. Americký velvyslanec při NATO Douglas Lute ale mezitím konstatoval, že na Ukrajině nejsou žádné jednotky ruské armády, spíše se podle něj jedná o některé velitele nebo operátory vyspělých zbrojních systémů: „Žádnou přímou ruskou intervenci nevidíme,“ prohlásil. Při pohledu na očividný rozkol pak Stoltenberg rezignoval s tím, že dodávky zbraní Ukrajině si musí vyřešit členské země samy pro sebe a bez ohledu na NATO.

Kyjevský premiér Arsenij Jaceňuk má ovšem za to, že ruské jednotky na Ukrajině nevidí jen Moskva, a ve stejném duchu v Mnichově vystoupil také kyjevský prezident Petro Porošenko: Poté, co ještě před dvěma týdny mluvil o devíti tisících (a pak o šesti tisících) ruských vojáků na Ukrajině, nyní v kongresovém sále ukázal údajné pasy šesti ruských vojáků a zeptal se: „Kolik dalších důkazů ještě svět potřebuje?“ Opakovaně se pak – po vyhlášení nejméně čtyř mobilizačních vln – označil za „prezidenta míru a nikoli války“, ujistil přítomné, že svět podporuje Ukrajinu a izoluje Rusko, prohlásil, že do Ruska zatím uprchlo „jen“ 70 tisíc ukrajinských občanů, přičemž v bojích na východě zahynulo přes 1500 ukrajinských vojáků a pět tisíc civilistů (německá tajná služba BND přitom odhaduje celkový počet obětí na 50 tisíc), zdůraznil, že Ukrajina „má přece právo na pomoc v podobě obranných zbraní“, slíbil, že Kyjev nebude tyto zbraně používat k útokům, odmítl vyslání mírových jednotek OSN, vyjádřil naději, že „zlepšení byznys ovzduší“ pomůže Ukrajině navrátit Donbas i Krym, do šesti let uviděl „perspektivu vstupu do EU“, podotkl, že otázku autonomie či federalizace může vyřešit jen referendum… (Plné znění Porošenkova projevu je v angličtině ZDE)… a většinu svého projevu vzápětí popřel, když vyslovil souhlas s mírovým plánem Merkelové a Hollanda a dodal, že je Kyjev připravený vyhlásit příměří bez jakýchkoli předběžných podmínek.

Rusko na Porošenkův projev reagovalo žádostí o kopie zveřejněných pasů, byť vicepremiér Rogozin vše označil jen za další Porošenkův „kouzelnický trik“. Putin mezitím prohlásil, že se Rusko nehodlá nikomu podřizovat, už mu nevyhovuje svět s jediným neomezeným hegemonem, nechce „žít ve stavu polookupace“, ale nemá v úmyslu s nikým ani válčit. Sankce podle něj sice mají na Rusko „určitý dopad“, ale obecně jsou prý neúčinné. Ve volbách by Putinovi dalo hlas 72 procent Rusů. Ukrajinská studie zjistila, že 82 procent obyvatel Krymu plně podporuje připojení poloostrova k Rusku.

 

Kdo je tu v izolaci?

Shrnuto: Pokud se Berlín a Paříž rozhodly, že už nezbývá než dohoda s Moskvou, je to Washington, kdo se ironií osudu ocitá – ponechme na chvíli stranou „globální význam“ Pobaltí a Polska nebo některých českých "talking heads" -- v „mezinárodní izolaci“. Až na výjimky dnes v Evropě nikdo nečeká na to, co řekne Washington, protože jeho pozice je beztak známa, ale s napětím se čeká na Putina. Evropa nechce dojít až k válce a nenechá se do ni natlačit McCainem a dalšími neokonzervativci, takže tu dokonce pro Obamu vzniká prostor osvědčit své „nobelovské“ hodnoty. Byl to všechno už od počátku na hlavu padlý předpoklad, že si Rusko nechá líbit státní převrat na Ukrajině, u svých hranic. Obama dnes může své státnictví projevit třebas jen tím, že nechá Evropu konat a zkusit napravit napáchané škody – bude mít na své straně obě politická spektra v USA, ať už je řeč o Henrym Kissingerovi, nebo Noamu Chomském. Oba se totiž shodují, že v zájmu odvrácení nedozírné tragédie je třeba hlavně klid.  

Jinými slovy, ukrajinská krize se možná konečně blíží svému řešení, ale přehnaný optimismus není na místě. Je ale přesto zvláštní, že zatímco ta vyprovokovaná nezměrná lidská tragédie a rozval Ukrajiny dokázala Rusy spíš sjednotit se za Putinem, EU i NATO svou bezmyšlenkovostí ve finále spíš jen rozdělila.

 

A mezitím na Ukrajině a v okolí:

-- Zatímco část amerických politiků chce Ukrajině dodávat zbraně, v Dněpropetrovské oblasti se před povolávacími rozkazy do armády skrývá asi 3000 mužů, totéž platí pro oblast Oděsy a „rekord“ drží Charkov, kde se nechalo mobilizovat jen 10 procent mužů. V Mariupoli hrozí zatčení každému, kdo se zúčastní akcí namířených proti mobilizaci, varuje poradce kyjevského ministra vnitra. V Ivano-Frankivsku už byl zatčen novinář, který na internetu zveřejnil video odmítající mobilizaci. Podle platných zákonů může být bez soudu za mřížemi 60 dnů.

-- K dodávkám zbraní vyzval Ameriku šéf Ukrajinské pravoslavné církve Filaret.

-- Kyjevský parlament umožnil velitelům vládní armády za neuposlechnutí rozkazu trestat vojáky, a to včetně zastřelení. Za pití alkoholu jim má hrozit 10 dní basy.

-- Kyjevský (lotyšský) ministr ekonomického rozvoje: „Dál padáme.“ Vláda uvalila sankce na 160 ruských firem obchodujících s Ukrajinou.

-- Každý den války stojí Kyjev pět až deset milionů dolarů, už navíc přišel o 20 procent průmyslu a 7 procent území, shrnuje kyjevská (americká) ministryně financí. Bez dodávek ruské elektřiny by se zastavila i značná část zbývajícího průmyslu, přiznává Kyjev.

-- Rusko je i po letošním prvním dubnu ochotné uchovat slevu na zemní plyn pro Ukrajinu za předpokladu, že Kyjev splatí veškeré své dluhy. Většinu plynu nyní Ukrajina odebírá reversem ze Slovenska.

-- Valutové rezervy Kyjeva se v lednu snížily o skoro 15 procent na 6,4 miliardy dolarů. Kyjevská vláda chce „dočasně znárodňovat“ soukromé úspory občanů přesahující 200 tisíc hřiven.

-- Julia Tymošenková chodí na zasedání parlamentu se šperky v hodnotě odhadované na 60 životních minim. Syn prezidenta Porošenka (a poslanec) žije ve dvou luxusních bytech a jezdí v kabrioletu BMW.

-- Kurz hřivny koncem týdne ve dnou dnech propadl vůči dolaru o 50 procent. Někteří ukrajinští ekonomové předpovídají, že kurz může klesnout až na 50 hřiven za dolar, byť už 20 hřiven za USD bylo loni považováno za důkaz státního bankrotu.

-- Uzavření hranice s Ruskem si přeje jen polovina Ukrajinců.

-- Podle OSN je na Ukrajině půldruhého milionu vnitřních uprchlíků.

-- Na Ukrajině byly zakázány všechny ruské filmy natočené od roku 2014 a všechny ruské válečné filmy natočené o roce 1991.

-- Obyvatelé Kyjeva chystají „vzpouru“ kvůli zdražení jízdného v MHD.

-- Ukrajina je nejzkorumpovanějším státem v Evropě, uvědomil si The Guardian.

-- Doněcká lidová republika v pondělí zahájí „mobilizaci dobrovolníků“.

-- Ruská burza v souvislosti s jednáními o míru roste, a to na maxima od roku 2011.

-- Prodej mercedesů v Rusku vzrostl o 16 procent. Rusku nedůvěřuje skoro 80 procent Němců. Rusko zakázalo německému Bundeswehru přelety svého území na okupační mise v Afghánistánu. Němečtí vojáci tak museli letět dánskými letadly.

-- Volvo zavírá svou továrnu na produkci nákladních vozů v ruské Kaluze a propustí 300 lidí, tedy třetinu všech zaměstnanců.

-- USA vyhlásily další sankce proti ruským zbrojovkám, a to kvůli Íránu, Severní Koreji a Sýrii.

-- Bulharsko zmírňuje vízový režim pro občany Ruska a dalších zemí Společenství nezávislých států.

-- Ukrajinská armáda má na to, aby obsadila celé Rusko, soudí bývalý gruzínský prezident, jeden z „kmotrů“ Majdanu a zároveň Interpolem „hledaný“ Michail Saakašvili.

-- V Mnichově kdosi znovu posprejoval hrob Stepana Bandery.

-- Bývalý slavný kanadský hokejový brankář Tony Esposito věnoval Putinovi obraz nazvaný „Putin hokejista“.

-- Estonský prezident Toomas Hendrik Ilves ukončil rozhovor pro Sky News, kde chtěl hovořit o ruské hrozbě a nutnosti vyzbrojovat Ukrajinu, když si moderátor dvakrát spletl jeho jméno.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 08 Únor 2015 21:09 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz