Svrhne za půl roku kyjevskou vládu puč?

Email Tisk PDF

Ukrajina čeká na koalici, vládu a plyn, a s obavami samozřejmě i na to, co ji čeká v budoucnu.



 

 

 

Ještě po týdnu od parlamentních voleb nebyly hlasy dopočítány až k oficiálnímu výsledku, nicméně už nyní je jasné, že kandidáti banderovské Svobody a neonacistického Pravého sektoru, kteří do parlamentu prošli v jednomandátových obvodech, budou s to utvořit vlastní poslanecký klub. A zatímco například John Kerry po volbách – vůči Rusku překvapivě nekonfrontačně – soudí, že by se Ukrajina mohla stát „mostem mezi Evropou a Ruskem“, situace v zemi je v mnoha směrech napjatá.

Spekulace o „třetím Majdanu“ neutichají, lídr Pravého sektoru a novopečený poslanec Dmytro Jaroš už před volbami sliboval, že nenechá „kapry“ usnout a může do Kyjeva přivést několik praporů, aby „vyřešily vládní věci“, a podobnou snahu „naplnit požadavky Mejdanu“ mají i další pravicoví radikálové: „Dáme jim půl roku, aby ukázali, že v zemi něco změnili,“ prohlásil nyní velitel žoldnéřského praporu Dněpr 1 Jurij Bereza pro agenturu AFP a jeho zástupce Vitaly Feščenko vysvětlil: „To, co se stane, nebude třetí Majdan. Bude to vojenský převrat.“

Mimochodem, Bereza, čerstvý poslanec v maskáčích, je připravený k útoku nejen na Kyjev, ale i na Rusko, kde by chtěl provádět exploze a sabotáže (a pak ho TV moderátor odstřihl s tím, že svými poznámkami „znervózňuje lidi“). Nicméně, vzhledem k bojovým výsledkům ukrajinské armády proti relativně nepočetným oddílům východukrajinských rebelů a s přihlédnutím ke zkorumpovanosti i nízké bojové morálce státních ozbrojených sil není příliš pravděpodobné, že by právě armáda měla být větší překážkou, pokud se krajní pravice rozhodne nastolit v Kyjevě „svou“ vládu. Jinými slovy, ať už budou nejsilnější frakcí v nové vládě lidé od prezidenta Porošenka nebo Jaceňukovi „frontovici“ (lídr třetí nejúspěšnější strany, lvovský primátor Andrej Sadovyj se už dopředu raději vzdal všech vysokých státních funkcí), je bez pochyb, že Kyjev nemá vyzbrojenou a v bojích zocelenou krajní pravici pod kontrolou. A že se jí ani nebude moci nijak bránit, a proto bude muset kvůli vlastnímu přežití ustupovat. A krajní pravice vzývající nacionalistický odkaz Stepana Bandery a UPA přitom nebude jen protiruská, ale v dlouhodobějším pohledu i protievropská.    

 

Problémy se hromadí

Symbolický půlrok, který Kyjev dostal, je přitom možná veskrze zbytečný. Ukrajinský list Vesti v hodnocení voleb totiž upozorňuje, že od nové vlády beztak nelze čekat mnoho konkrétního a uchopitelného. Volby totiž neumožnily utvoření jediné vertikály moci, neboť zisky Porošenka a Jaceňuka se prakticky neliší. „Ukrajina podle výsledků voleb zůstala v bipolárním systému koordinátů, tak dobře známého ze střetů Viktora Juščenka s Julií Tymošenkovou, kteří v roce 2008 také jakoby formálně byli v jedné koalici, ale ve skutečnosti vedli nesmiřitelnou válku ke vzájemnému zničení. Bude se tato historie opakovat?“ ptá se list. „Kdyby Porošenko jasně vyhrál, mohl mít alespoň šanci pokusit se ovládnout vojenské a polovojenské síly. Nyní tuto šanci ale ztratil: polní velitelé prošli do parlamentu na kandidátce Jaceňukovy Lidové fronty a premiér bude mít vždy příležitost jejich prapory využít. Pokud se nyní Porošenkovi nepodaří ovládnout ministerstvo vnitra, bude mít Ukrajina plnokrevné soupeření králových mušketýrů (ministerstvo obrany) a kardinálovy gardy (ministerstvo vnitra a jeho prapory).“

Dvoukolejnost ústřední moci s sebou přináší další problém – slabou centrální vládu: zatímco totiž centrum mluvilo o nutnosti decentralizovat zemi, většina regionů už si politickou autonomii vytvořila a do parlamentu v rámci jednomandátových obvodů jasně prosadila své lidi. Regionům už nyní zbývá jen získat do svých rukou rozpočtové zdroje, a přestanou se o Kyjev zajímat úplně, soudí Vesti.

Slabá dvoukolejná centrální moc navíc znemožňuje provádění jakýchkoli důležitých reforem, včetně těch protikorupčních, protože jakýkoli krok v tomto směru bude znamenat oslabení sféry vlivu jedné struktury na úkor té druhé, tím spíš, že polovinu koalice budou tvořit vítězové voleb v jednomandátových obvodech, kteří přišli se svými zájmy a často i v dresu různých oligarchů typu Kolomojského, Levočkina, Firtaše či Achmetova. Dvoukolejná moc s nimi bude muset projednávat každý zákon a přitom jim jít na ruku. „Koalice, od níž se čekají reformy, se může stát koalicí reformních pohřbů,“ shrnují Vesti.

„Přitom všem ale bude pokračovat nynější kurz: země bude přežívat s pomocí zahraničních půjček, které budou Ukrajinci splácet zvýšenými daněmi, cly, snížením sociálních dávek a dalších státních výdajů. Při současném směřování vlády trvalé dohody o plynu s Ruskem nejsou reálné, a proto bude ekonomika i nadále přežívat na energetické dietě. A to, spolu se ztrátou ruského trhu, těžkému průmyslu už jen zasadí poslední ránu. Pokud to vše nepovede k velkým otřesům a sociální explozi, které smetou nynější vládu (což nelze vyloučit), za několik let – po kolosálním průmyslovém propadu, úpadku hřivny a utahování opasků – se struktura naší ekonomiky přebuduje podle východoevropského vzoru. Těch pár továren, které přežijí, budou na evropském trhu konkurenceschopné kvůli nízkým mzdám, miliony nezaměstnaných se rozjedou do celého světa a svými finančními převody budou podporovat vnitřní spotřebu, čímž se Ukrajina stane plně způsobilou na členství v EU. Jistě, s životní úrovní nižší než v Bulharsku a Lotyšsku. Nicméně, je velmi pravděpodobné, že na této „evropské cestě“ naštvaný národ vládnoucí koně minimálně přepřáhne a maximálně je utopí.“ Už nyní si mimochodem občané Kyjeva zkoušejí vymoci teplo a teplou vodu v bytech blokádami ulic.

Problematickou bude pro dvoukolejnou moc i zahraniční politika, připomíná list. Formálně je v rukou prezidenta, ale celá její ekonomická část spadá pod vládu. „Uvážíme-li, že Porošenko a Jaceňuk představují různé zahraničně politické směry, hrozí, že se vše ocitne ve stejně slepé uličce, jako v letech 2008 a 2009, kdy Juščenko přes ministra zahraničí rozdával velvyslancům příkazy k diskreditaci Tymošenkové, ale s plynovým kontraktem s Ruskem, který byl v gesci premiérky a vlády, beztak nic udělat nemohl. Nemožnost dosažení společného postoje v zahraniční politice, kdy Porošenko představuje spíš názory Evropy, která hledá s Ruskem kompromis, zatímco Jaceňuk se kloní k tvrdému přístupu americkému, prakticky znemožňuje i dlouhodobé řešení problému Donbasu. Pro jakákoli další Porošenkova minská příměří se ve „válečné straně“ najde dostatek sabotérů, zatímco jakékoli pokusy „válečné strany“ vyřešit konflikt silou, je pro změnu s to zablokovat prezident.“ Nelze přitom ale vyloučit, že neschopnost dosáhnout dohody o Donbasu dříve či později povede k explozi na východě, čímž by začala nová etapa války, kterou by vláda mohla využít k upevnění své moci. „Třeba vyhlášením válečného stavu, což Porošenko před volbami odmítal, aby je neohrozil. Nyní se volby uskutečnily, ale prezidentův problém nevyřešily, a tak může svůj názor změnit.“

Třeba americká agentura Bloomberg vidí problém reforem na Ukrajině podobně. V komentáři připomíná, že s Kyjevem už nechtějí mít nic společného přední světoví ekonomové kolem Darona Acemoglua, kteří nabídli pomoc s reformami, ale s frustrací toho nechali. Zůstal jen Kacha Bendukidze, někdejší „manažer“ někdejšího gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, ale frustrovaný je i on. „Pacient přichází o hlavu a vedle postele má kýbl krve. A co dělají příbuzní? Starají se o to, co na to řeknou sousedi.“ Poradní skupina zveřejnila své návrhy, které spočívaly mimo jiné i v třetinovém osekání státních výdajů z 53 procent HDP na 34 procent, snížení sociálních dávek, podpory na energie… „Říkal jsem lidem ve vládě o nutnosti zrušit dotace energií, ale oni že prý by se to lidem nelíbilo.“ Bendukidze má rovněž za to, že Ukrajina má příliš mnoho ministerstev a vládních agentur. „Kdo je potřebuje, když jediným úkolem vlády je dostat peníze z Mezinárodního měnového fondu a poslat je dál na splátky za ruský plyn?“

Frustrovaný je i Vitaly Sabinin, šéf nevládního Střediska pro boj s korupcí, podle něhož se s kulturou korupce nic nezměnilo. „Za Janukovyče byla korupce dokonale organizovaným státním systémem. Dnes je to jako gerilová válka; vše kleslo o úroveň níž, ale všechna stará schémata fungují dál.“ Podle Bloombergu se zkrátka do roka uvidí, jestli Ukrajina imploduje.

 

Donbas bez překvapení

Mezitím se v neděli uskutečnily volby v Donbasu, kvůli nimž, respektive kvůli o pět dnů urychlenému datu jejich konání, Evropská unie hrozí Rusku novými sankcemi. Z hlasování vítězně vzešli rebelští lídři Alexandr Zacharčenko (v Doněcku) a Igor Plotnickij (v Luhansku). Ukrajinská média hlásila všemožná porušování běžných norem, Kyjev hrozí pozorovatelům (včetně politiků ze zemí EU), kteří na volby přijeli, zařazením na seznam non grata, prezident Porošenko varuje, že bude na „pseudovolby“ v samozvaných lidových republikách Doněcka a Luhanska „reagovat odpovídajícím způsobem“, protože ohrožují mírový proces, poradce šéfa tajné služby hrozí vojenským řešením „po chorvatském způsobu“… Pozorovatelé jsou naopak s volbami vcelku spokojeni a jeden z nich, vydavatel ukrajinského krajanského časopisu v Americe, soudí, že i USA k Donbasu po čase změní postoj. (OBSE se pozorovatelské mise nezúčastnila a ti pozorovatelé, kteří přijeli ze zahraničí, jsou podle Svobodné Evropy samí „rasisté“.) Rusko už hlasování, které podle všeho provázel velký zájem a vysoká volební účast, uznalo, EU je odmítla a šéf OSN soudí, že byly „zbytečné“. Rusko ale dál trvá na tom, že „legitimizace moci v Donbasu kvalitativně změní vztahy s Ruskem, včetně ekonomické spolupráce a pomoci, kterou Novorusko potřebuje,“ prohlásil šéf parlamentního výboru Michail Markelov. Kyjev už mezitím začal vyvracet zprávy, podle nichž Rusko dodává zemní plyn na území „Novoruska“.

Hlasování podle všeho poslouží pro EU jako záminka k eskalování sankční války proti Rusku, nicméně například ukrajinskoamerický politolog Alexander Motyl už nějakou dobu Kyjevu doporučuje, aby se Donbasu prostě zřekl, protože to v uplynulých 23 letech beztak byla „ta největší překážka k prosazení reforem. Bylo by tragédií, kdyby jen kvůli neochotě Kyjeva a Západu uznat skutečné priority Ukrajiny, mohla tato enkláva hrát svou pochybnou roli i nadále.“

 

A stručně z Ukrajiny a okolí:

-- EU je připravena navýšit finanční pomoc Ukrajině v případě, že Rusko jednostranně zvedne cenu za plyn, tvrdí Jaceňuk. Dalších 350 milionů eur Kyjev dostane na ochranná opatření v Černobylu.

-- Kyjev vyčlenil 1,6 milionu hřiven na evakuaci Ukrajinců z pásma Gazy.

-- Ukrajinské plynové zásobníky jsou plné jen z 50 procent. Rusko obnoví dodávky až poté, co dorazí první splátky.

-- Kandidáti Majdanu, kteří ve volbách prošli do parlamentu, si stěžují na nízké poslanecké mzdy, které podle nich nutí politiky ke korupci.

-- Německý vývoz do Ruska v srpnu meziročně poklesl o více než čtvrtinu. Největší německé byznys sdružení BDI požaduje ukončení sankcí, za absurdní sankce nově označuje i bývalý italský premiér a šéf EK Romano Prodi.

-- „Lidový soud“ a rebelská brigáda Přízrak v Luhansku vynesly první trest smrti – za znásilnění. Verdikt vyneslo asi 300 obyvatel Alčevsku.

-- Ruský miliardář Viktor Charitonin si koupil známou závodní dráhu v německém Nürburgringu.

-- Ruský státní mediální agentura Russia Today se chystá otevřít nové kanceláře v 29 zemích světa.

-- Prvním listopadem vstoupila v platnost asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou, ovšem bez její obchodní části, která začne platit až od ledna 2016.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 03 Listopad 2014 08:05 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz