USA uvalily sankce i na Maďarsko

Email Tisk PDF

Deset maďarských podnikatelů blízkých špičkám vládního bloku Fidesz a vládních činitelů nesmí do USA, rozhodla americká vláda v rámci kroku, který nápadně připomíná postup USA a EU vůči Rusku.



 

 

Nacionalistická vláda premiéra Viktora Orbána nejen v rámci ukrajinské krize postupuje do značné míry nezávisle na politice EU či NATO a v týdnu opakovaně upozornila na to, že „sankce proti Rusku nepřinesly kýžené výsledky, které jsme očekávali, není totiž vidět žádná deeskalace konfliktu. Zároveň ale ve větší míře strádají země střední Evropy a ztráty dopadají i na trhy celé Evropy.“ Za této situace nyní Spojené státy zareagovaly a na svůj seznam nežádoucích osob zařadily deset maďarských podnikatelů a vládních činitelů. Podle dostupných zpráv na americké území nesmějí vstoupit například Péter Heim, šéf fideszovského think-tanku Századvég, jehož prvořadým úkolem bylo vylepšování maďarské image ve Washingtonu. Na sankčním seznamu se ocitla i šéfka ústředního finančního úřadu a Orbánova spolužačka z univerzity Ildikó Vidová nebo „šedá eminence“ Fideszu Árpád Habony, který ovšem popírá, že by se ocitl na nějakém americkém seznamu.

Americký postup, ve vztahu k členskému státu EU a Severoatlantické alianci krajně nezvyklý, je v Maďarsku vykládán dvěma způsoby. Finanční list Napi Gazdaság, který patří Századvégu, jako první nabídl vládní verzi událostí. Berní úřady prý pojaly podezření, že americké firmy působící v Maďarsku se vyhýbají placení daní a operují s pochybnými penězi. Nový americký atak proti Budapešti prý navíc souvisí s nedávnými kritickými projevy Billa Clintona a Baracka Obamy ohledně postojů maďarské vlády k nevládním organizacím. Oba americké politiky z Demokratické strany údajně nejvíc rozzlobil osud Nadace Ökotárs, která v Maďarsku donedávna, než jí byla odebrána licence, distribuovala prostředky z Norských fondů. A Norové jsou přitom velkorysými přispěvateli do Clintonovy globální iniciativy, vysvětlil Napi Gazdaság.

Velvyslanectví USA v Budapešti k tomu pro list popřelo, že by mělo povědomí o prošetřování amerických firem v Maďarsku, a konstatovalo, že černý seznam nijak nesouvisí s údajnými zjištěními maďarského finančního úřadu. Dotyčným byl zakázán vstup nejspíš proto, že jsou zapojeni do trestné činnosti, dodala ambasáda – prý se buď pokoušeli získat od amerických firem úplatky nebo naopak vyžadovali „speciální služby“.

Určité světlo do celé věci vnesl jeden z desítky nežádoucích, který pro ATV anonymně uvedl, že všichni byli pozváni na velvyslanectví USA, kde jim bylo rozhodnutí vlády USA sděleno. Televize dotyčného popsala jako „mimořádně důležitého partnera maďarské vlády, který se aktuálně podílí na několika důležitých projektech. Osobně se považuje za podnikatele, který má velmi blízko k Fideszu.“ Nejmenovaný „podnikatel“ v každém případě prohlásil, že „opatření je přehnané a jen dále poškodí americko-maďarské vztahy“, čímž fakticky podle všeho přiznal cosi ilegálního, ale trest se mu zdá příliš tvrdý.    

Maďarské ministerstvo zahraničí povolalo amerického chargé d´affaires a zároveň oznámilo ochotu bojovat proti korupci s tím, že se čeká jen na příslušné dokumenty z amerického velvyslanectví.

Jak podotýká maďarská publicistka Eva Baloghová, celá kauza se tváří jako snaha o boj proti korupci, ale má ryze politický náboj. Spojené státy kupříkladu v uplynulých dnech jen slovně varovaly před korupcí vládu v Kyjevě a podobně se k problému staví i v jiných zemích, kde jim korupční stav připadá už neudržitelný, proti Budapešti ale vytáhly rovnou kanón. „Američané v Budapešti museli celé roky vědět o vysoké míře korupce ve vládě a přidružených podnikatelských kruzích, ale až nyní se rozhodly zařadit vyšší rychlost. Je to politický vzkaz Orbánově vládě, že vůči Maďarsku bude uplatňována nová, mnohem tvrdší politika,“ soudí Eva Baloghová.

Je otázkou, co bude následovat například ve vztahu USA k České republice. Jak nedávno konstatoval například Washington Post, střední Evropa – kromě Maďarska, také Slovensko a Česká republika – se svou politikou vůči západním sankcím proti Rusku „začala přiklánět k Moskvě“. Korupční kauzy s účastí vládních činitelů a amerických manažerů zná i Česká republika, nicméně ohledně sankcí zastává vyčkávací pozici: vláda ČR nebude vyhlašovat jednostranné sankce proti Rusku, konstatoval premiér Bohuslav Sobotka, ale je připravena být součástí „společné reakce EU“ na vývoj situace na Ukrajině.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Pondělí, 20 Říjen 2014 11:45 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz