Ukrajinská „komiksová“ krize: Čisté dobro proti čirému zlu

Email Tisk PDF

(madan.il.org)Při absenci uspokojivého vojenského řešení ukrajinské krize se EU a USA chystají k další vlně sankcí proti Rusku. Jak zareaguje Kreml?



 

 

 

 

Páteční příměří, které v Minsku podepsali zástupci Ukrajiny, Ruska, rebelů a OBSE, podle všeho zmařilo vyvrcholení summitu NATO v podobě přijetí dalších aliančních kroků proti Rusku, a tak byl pod očividným tlakem USA přijat plán B a Evropská unie už připravila další „balík“ ekonomických sankcí bez pohledu na to, že jejich původní záminkou byl pokračující konflikt a ruská účast v něm.

Plné znění dohody o příměří přitom svou vágností vyvolává dojem, že hlavním cílem dokumentu nebylo ani tak skutečně zastavit palbu a otevřít cestu k míru, ale zkazit jestřábům na summitu NATO náladu a sebrat jim alespoň na čas vítr z plachet, neboť ani jestřáb nemůže mír odmítat zcela veřejně. Na druhou stranu: pokud by to tedy ale měl být jen „Putinův trik“, není jasné, proč ukrajinská strana dohodu vůbec podepisovala.    

Jako první tak alespoň „skepsi“ k dohodě o příměří vyslovil Barack Obama. Hned po něm identicky zareagoval lídr ukrajinského neonacistického Pravého sektoru Dmytro Jaroš (PS už formuje „záložní prapor“ v Ivano-Frankivsku), poradce šéfa ukrajinské tajné služby „předpověděl“, že příměří vydrží „den dva“, a někteří ukrajinští ozbrojenci u Doněcku v příměří nevěří vůbec. Prezident Petro Porošenko, který byl ještě v pátek plný optimismu a oznamoval na sobotu začátek výměny zajatců (rebelové jich prý mají přes tisíc, zatímco na druhé straně je v zajetí asi 200 rebelů), sliboval ochotu nabídnout východu Ukrajiny zvláštní ekonomické svobody i diskusi o zvláštním statutu Novoruska, „zničehonic“ znovu mimo realitu, která na východě Ukrajiny panuje, mluví o „naději uchovat územní celistvost“ Ukrajiny, sám prý už také nevěří v to, že by příměří mohlo vydržet a najednou je – plně zpět ve válečnickém módu – „připraven pro Ukrajinu umřít“ s tím, že ruská armáda je s to dobýt nejen Kyjev, ale i celou Evropu. Ukrajinská armáda podle Porošenka zůstává na pozicích a NATO Ukrajinu v „jejím boji“ podporuje, ujišťuje mluvčí ministerstva zahraničí USA. Pak si ale Porošenko zavolá s Vladimirem Putinem a shodnou se, že se příměří „v zásadě dodržuje“ a že je třeba dál jednat.

Mezitím: bojovníci žoldnéřského praporu Ajdar „kdesi“ padli do léčky „oddílu ruského komanda“ a 11 jich prý zahynulo, žoldáci z praporu Kyjev 1 zadrželi auto naložené zbraněmi a mířící do metropole, rebelové prý obsadili vesnice kolem Mariupole, odkud se stáhly (pro)vládní jednotky, „ruské žoldáky“ se prý podařilo odrazit od Novoazovska, Červený kříž kvůli palbě nebyl s to dovézt do Luhansku humanitární pomoc, rebelové prý v okolí Mariupole nasadili dělostřelectvo, ukrajinská prý Národní garda dobyla u Doněcku další vesnici, ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov k Mariupoli stahuje posily a z „obnovených bojů“ je hlášen jeden zraněný ukrajinský voják, u Luhansku už zase prý jedou dlouhé kolony ruské obrněné techniky včetně tanků, od doněckého letiště je prý slyšet střelba, žoldnéřské „trestné prapory“ se prý úředně mění na součást pravidelné ukrajinské armády, Amnesty International ve své nové zprávě mluví o ukrajinských válečných zločinech a ruském vojenském vměšování, ale ukrajinská média ve zprávě vidí jen ruskou agresi, zatímco ta ruská jen ukrajinské zločiny, východoukrajinští rebelové tvrdí, že dohoda o zvláštním statutu fakticky znamená, že dál požadují plnou nezávislost Novoruska a předložili OBSE blíže nespecifikované návrhy na „realizaci dohody o příměří“, OSN je připravena na zastavení palby dohlížet, ale jako by nikdo nereagoval, šéf Rady Evropy varuje, že jakoukoli mírovou iniciativu mohou podkopat radikálové z obou stran, magistrát Lvova připravuje obyvatelstvo na válečný stav, žoldnéři z „dobrovolnického“ praporu Donbas chtějí nejprve „dořešit“ situaci na východě a pak se vydají na Kyjev „změnit režim“, protože „lidé umírali na Mejdanu, a nikdo za to nenese odpovědnost, nyní lidé umírají u Ilovajsku a taky za to nikdo jako by nemůže“...      

Lze to vše považovat za „v zásadě dodržované“ příměří? Z nadhledu cynické realpolitiky možná ano. Jinak ale určitě ne.

 

Další sankce (a protisankce)

Nová várka unijních sankcí proti Rusku měla být původně oznámena v úterý, ale nakonec se tak nejspíš stane už v pondělí. Sama EU přitom obecně příměří vítá, některé unijní zdroje sice připouštějí, že by některé sankce mohly být zrušeny, ale USA na uvalení nových sankcí proti Rusku trvají bez ohledu na to, co se na Ukrajině děje. Kreml do toho namítá, že Západ pro vyřešení ukrajinské krize nehnul ani prstem, kromě uvalování sankcí.

A nové sankce, podle lídrů EU prý „pečlivě připravené podle kritérií efektivity, nákladů/pozitiv, vyvážení mezi sektory a členskými státy, mezinárodní koordinace, návratnost, právní ochrana/snadnost uvalení“, se mají tentokrát týkat dalších ruských představitelů, firem a vývozu zboží dvojího určení. Sankce by prý měly tentokrát dopadnout i na koncern Gazprom, což ve svém důsledku vyvolává obavy, že sama Unie mohla ohrozit dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Rusko totiž na sankce „samozřejmě zareaguje“ a po svém, a stane se tak v době, kdy v Evropě hnijí potraviny ještě z prvního „kola“ sankční války EU-Rusko. Český premiér Bohuslav Sobotka, jemuž se prý námitkami k podobě sankcí podařilo „ochránit český strojírenský export“ a zabránit tak ztrátám v miliardách korun, soudí, že „v době, kdy jsou zastaveny boje, a je klid zbraní, nemusely by se začít hned uplatňovat nové sankce Evropské unie. Možná by to mohlo být určité gesto ze strany Evropské unie.“ Pro odklad sankcí se vyslovil i slovenský premiér Robert Fico, který si za své postoje v nynější krizi obecně vysloužil nediplomatickou a nezvykle ostrou kritiku od ukrajinského velvyslance v Bratislavě.

 

Čisté dobro proti čirému zlu

Není to poprvé, kdy ukrajinští diplomaté překračují své role, ve skutečnosti je to ale jen další známka, do jaké míry Kyjev propadl pocit vlastní důležitosti – noví kyjevští představitelé totiž už několik měsíců žijí s pocitem „pupku světa“, který je jako by opravňoval k čím dál větším slovům. Porošenko tvrdí, že kyjevská armáda „brání západní hranici demokracie“, premiér Jaceňuk píárově mluví o „krvavém banketu“, který si na Ukrajině Putin uspořádal, kyjevský patriarcha a vší Rusi-Ukrajiny Filaret má za to, že vše nasvědčuje, že Putina „posedl ďábel“. (Mimochodem, podle New York Times se prý stále množí důkazy, že rebelům nepomáhá přímo Kreml, ale silná ruská pravoslavná církev). Známka emocí, které se Západu podařilo vybičovat do extrému nejen nekritickou podporou kyjevskému režimu, ale i zajištěním jeho všeobjímající beztrestnosti. Ve skutečnosti přitom ale ukrajinská vláda fakticky vojensky útočila na své vlastní občany a zabíjela je. Ukrajinští občané na východě země byli sice vydáváni za „separatisty“, pak za „teroristy“, až před několika týdny kamsi mediálně zcela zmizeli a na scéně se místo nich objevili „ruští agresoři“, ale žádná z těchto píárových nálepek nemůže zakrýt, natož anulovat skutečnost: nedemokratický klient Západu pozabíjel stovky civilistů dělostřeleckým ostřelováním měst a nechával jejich obyvatele hladovět a strádat, když do oblastí bojů bránil dodávkám humanitární pomoci.

Naposledy se takové politické, vojenské i mediální podpory dostalo nejspíš syrským džihádistům vydávaným za „umírněnou opozici“, než Islámský stát rázně donutil Západ „přestat si vymýšlet“. Ostatně, nabízí se tu neskrývaný dvojí metr západní politiky -- syrský prezident Bašár Asad měl být svržen právě proto, že zabíjí své vlastní občany, vysvětloval Bílý dům, libyjský vůdce Muammar Kaddáfí byl ubit právě proto, aby prý už nemohl zabíjet své vlastní občany, protože bez něj „bude Libyi bezpochyby lépe“, vysvětloval před třemi lety Barack Obama. (A obecně mimochodem rovněž platí, že země, v nichž byly nebo jsou USA či NATO (nebo společně) nejaktivnější, se dnes propadly o „level“ či hned několik levelů – Irák, Afghánistán, Libye, Pákistán, Sýrie… Ukrajina.)

Jak konstatuje nizozemský novinář a bývalý profesor Amsterdamské univerzity Karel van Wolferen v analýze západní propagandy kolem Ukrajiny, je až „komiksově jednoduchá“: my jsme naprosté dobro, zatímco nepřítel je čiré zlo. Z tohoto popkulturního pohledu, který mají v podvědomí nejspíš i mnozí západní a prozápadní politici, pak východoukrajinští rebelové přece nemohli vyhrát sami od sebe, a tak „do příběhu“ musela vstoupit ruská armáda a podniknout invazi. Jak by přece mohl nepřítel zvítězit nad našimi vojáky a legiemi žoldáků, když by nepoužil nějakých nekalých metod? Obecně sice podobně černobílý postup platí i pro propagandu ruskou, ale… Západ je přece jiný, demokratický. Když ale český prezident Miloš Zeman na summitu NATO požádal konečně o důkazy o ruské agresi, dostalo se mu namísto odpovědí jen kritiky. Když se reportér agentury AP Matt Lee na briefingu na ministerstvu zahraničí USA zeptal, proč chce NATO dál provokovat Rusko zřízením oddílů rychlé reakce u ruských hranic, místo odpovědi se mu dostalo vysvětlení, že „podlehl ruské propagandě“.

„Někdy se říká, že zatímco Rusko možná rebely nepodporuje oficiálně, zcela jistě jim poskytuje nepřímou pomoc tím, že pouští přes hranice dobrovolníky a zbraně,“ konstatuje americký The National Interest pod titulkem Ukrajina, nekonečná krize. „I tuto verzi oficiálního ruského podílu nicméně někteří západní reportéři zpochybňují, mimo jiné například Mark Franchetti, který strávil několik týdnů s rebelskými oddíly a napsal pro London Sunday Times sérii vynikajících reportáží. Jeho názor sdílejí také Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a pozorovatelská mise OBSE, která na hranicích působí od konce července. Oba orgány říkají, že za tuto dobu nemají důkazy o přechodu lidí nebo zbraní z Ruska na Ukrajinu, byť politici USA a NATO tvrdí opak.“ The National Interest není v novém náhledu na ukrajinskou krizi sám. Třeba německý Der Spiegel se pozastavuje nad tím, že z německých státních zdrojů nepřímo tyje i ukrajinská banderovská strana Svoboda, americký magazín Foreign Affairs konstatuje, že by se měl Západ připravit na válku s ukrajinskými „fašistickými obránci svobody“…

V podobně „novém“ duchu nyní promluvila i ikona Majdanu, někdejší vítězka Eurovize Ruslana, která ještě koncem loňského roku slibovala, že se na pódiu v centru Kyjeva upálí, pokud Janukovyčova vláda nepadne. Nyní odjela do Doněcku a vrátila se s poznáním: „Je zcela jasné, že střílíme do svých vlastních lidí! Já se mezi prvními bila v prsa a říkala, že u nás to není občanská válka. Ukázalo se ale, že jsem se mýlila,“ prohlásila s tím, že kyjevští politici hrají s národem „nečisté hry“.

Video z její tiskové konference:



 

A z dalších událostí:

-- Doněck v pondělí 8. září oslaví „Den osvobození Donbasu od fašismu“, v Luhansku pokračují práce na opětovném obnovení dodávek elektřiny, pitné vody.

-- USA, Francie, Itálie, Norsko a Polsko dodají Ukrajině moderní zbraně, oznámil Porošenkův poradce s odkazem na dohody ze summitu NATO. Norsko vzápětí oznámilo, že nemá v plánu Ukrajině dodávat zbraně nebo techniku. Po Norsku se stejně vyjádřily také Itálie a Polsko, a posléze i USA uvedly, že Ukrajině nikdy žádné zbraně nenabízely a vojenská pomoc se má omezit jen na "neletální". NATO ale mezitím zahájilo vojenské manévry v Lotyšsku, společné americko-ukrajinské námořní manévry se od 8. do 10. září uskuteční v Černém moři.

-- Oligarcha Jurij Kosjuk (1,3 miliardy dolarů, 7. nejbohatší už Ukrajiny) odstoupil z funkce zástupce šéfa Úřadu prezidenta.

-- Za krizi na Ukrajině nese „plně vinu“ EU, říká šéfka francouzské Národní fronty Marie Le Penová, v posledních letech častý host v Kremlu. Další Putinovi blízký politik, bývalý italský premiér Silvio Berlusconi, viní EU a NATO z „nezodpovědných“ vztahů k Rusku.

-- Rusko si stěžuje, že ani přes Radu bezpečnosti OSN nedostalo od Ukrajiny informace o vyšetřování masakru v Oděse.

-- Bulharsko zvažuje, že svůj úsek ruského plynovodu South Stream prohlásí za „průmyslový“, čímž se vyhne námitkám EU proti jeho stavbě.

-- Poté, co Francie na konci týdne oznámila zrušení miliardového prodeje dvou vrtulníkových lodí Mistral Rusku, vláda oznámila, že prodej znovu posoudí už v říjnu. Rusko tvrdí, že v případě, že se obchod nakonec neuskuteční, pro ruskou armádu to „nebude žádná tragédie“, která by narušila jakékoli plány ministerstva obrany.

-- Po měsíci sankční války s EU v Rusku z potravin nejvíce v průměru zdražilo rybí filé (o 15,5 procenta), mezi masem vzrostla nejvíc cena drůbeže (3,9 procenta), z mléčných výrobků podražily nejvíc sýry, jejichž cena v Moskvě vyskočila o 14 procent.

-- K Srbsku, Brazílii, Maroku, Tunisu, Turecku, Íránu a zemím východní Asie, které svým zvýšeným vývozem ovoce a zeleniny nahrazují embargo na potraviny ze zemí, které podpořily protiruské sankce, se nově připojuje také Palestina.

-- Evropský parlament má asociační smlouvu s Ukrajinou ratifikovat 15. až 18. září. Nové členy však EU nebude přijímat nejméně do roku 2019.

-- Úřady na Krymu radí občanům, aby nespěchali se splácením půjček, které si vzali v ukrajinských bankách.

-- Tři metry vysoký ocelový bezpečnostní plot, který chránil účastníky summitu NATO ve Walesu před protiválečnými demonstracemi, bude nabídnut francouzskému Calais k obraně před ilegálními imigranty.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Neděle, 07 Září 2014 18:03 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz