Ukrajinské Somálsko: Žoldnéři vypovídají poslušnost Kyjevu

Email Tisk PDF

Prapor AjdarBez archetypálního ruského/sovětského nepřítele by NATO zašlo na úbytě a s ním i mnohá z euroatlantických dogmat.

AKTUALIZOVÁNO



 

 

 

 

Summit NATO, který začíná ve čtvrtek ve Walesu, bude plný dobré nálady, protože, jak konstatuje třeba LA Times, ukrajinská krize alianci možná pomůže vyřešit „krizi identity“. Už od rozpuštění Varšavské smlouvy v roce 1991 NATO prožívalo existenciální krizi a hledalo svůj smysl v novém světě. Ještě donedávna se zdálo, že hlavním tématem summitu bude zase ten Afghánistán, ale po tamním „nevítězství“ a pochybně nastartovaném „politickém procesu“ kolem prezidentských voleb je na téma „mise splněna“ obecně lepší jen šuškat v kuloárech. Z hlediska vojenské aliance se logicky nabízelo i téma Islámského státu, ale o přibrání NATO do tohoto boje zatím nepadlo ani slovo. Jistě, byla by tu i Libye, kde touha po ropě vyústila v naprostý chaos, v jehož rámci islamisté pocítili opojnou moc vítězství, což znamená, že je obecně lepší o tomto tématu jen šuškat v kuloárech. Nebo rovnou zkusit zapomenout.

V situaci, kdy není co slavit a „ani co řešit“, se, zaplaťmajdan, „objevila“ ukrajinská krize, která pro činovníky NATO symbolizuje ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéf aliance Anders Fogh Rasmussen díky tomu mohl summit označit za „klíčový v dějinách NATO“, protože vzestup Ruska coby nepřítele aliance její členy semknul, dal alianci raison d’etre, umožnil jí najít smysl a co hlavně, přiměl členské státy stíhané finanční krizí sáhnout do kapes daňových poplatníků ještě hlouběji a začít utrácet za „kolektivní bezpečnost“. Ve výsledku tak summit načrtne formát plánu akční připravenosti (RAP), který „odpoví na ruské agresivní chování, ale zároveň vybaví alianci k odpovědím na všechny bezpečnostní výzvy, které mohou vyvstat“. Jinými slovy, díky Putinovi se NATO může dál směle vyvíjet coby „bezpečnostní organizace“ stojící zcela mimo struktury OSN. Ještě jinými slovy, bez archetypu „Rusko/Sovětský svaz náš nepřítel“ by NATO zašlo na úbytě. A s ním i mnohá z euroatlantických dogmat. Ještě že toho Putina máme – hrozilo by, že bychom si ho museli vymyslet.

„Mám za to, že z hlediska euroatlantické bezpečnosti by bylo správné rozvíjet pevné vztahy s Ruskem. Nesmíme si ale samozřejmě dovolit být naivní. Nemáme žádné iluze a čelíme realitě, že nás Rusko považuje za nepřítele, a tak se musíme na situaci adaptovat,“ předeslal „náboj“ summitu Rasmussen.

AKTUALIZOVÁNO

Ukrajina od summitu NATO očekává získání speciálního statutu při Severoatlantické alianci a status spojence USA. Premiér Arsenij Jaceňuk zdůrazňuje nutnost definice nové ukrajinské vojenské doktríny, v níž bude Rusko považováno za "agresorský stát". Zároveň oznámil zahájení projektu Stěna, čili budování "reálné hranice Ukrajiny s Ruskou federací".

Barack Obama v estonském Tallinnu ujistil, že USA jsou připraveny Pobaltí bránit před ruskou agresí, přičemž nynější ruský postup přirovnal k nacistickému Německu před druhou světovou válkou. Podle Obamy nyní nadešel nový světový řád v otázkách bezpečnosti, což se projeví na summitu NATO, na němž prý Ukrajina získá statut zvláštního partnera.

Angela Merkelová potvrdila záruku NATO za bezpečnost Pobaltí, nicméně vyloučila, že by se na summitu aliance měnily smlouvy mezi NATO a Ruskem.

 

Trvalé příměří?

Vzkříšení NATO je přitom lehce schizofrenní. Zatímco vojenský pakt chystá nové základny ve východní Evropě, bližší spolupráci s Gruzií a podobně, Evropská unie – z hlediska členských států s NATO do značné míry identická – na svém summitu před pár dny eskalaci vztahů s Ruskem rozmlžila. Zpráv o dalších sankcích proti Rusku je přitom spousta: prý zamíří na segment financí a technologií, ale nejspíš ne, pak se mluví o zboží dvojího určení, pak se mluví o zákazu vstupu ruských ministrů do Evropy, o vyloučení Ruska dokonce i ze sportovních akcí, Brusel rozesílá návrhy sankcí, k nimž má připomínky už i Česká republika… Vše by se prý mělo vyjasnit 5. září, nicméně kyjevský Euromaidan Press se pozastavuje nad tím, proč německá či britská média nezveřejnila projev kancléřsky Angely Merkelové na summitu EU v plném znění. Z něj totiž vyplývá, že EU nemá v úmyslu eskalovat sankční válku proti Rusku, v níž zatím sama tvrdě prohrává, a tak sankce – pokud budou vyhlášeny – zůstanou spíš v symbolické rovině. A nadto EU nemá v úmyslu pomoci ukrajinské armádě… EU tedy brzdí, její faktické alter ego v čele s USA, volá do boje.

Otázkou samozřejmě je, zda si NATO po „nevalných“ výsledcích z Afghánistánu, Libye či Iráku v případě Ukrajiny neukusuje příliš velké sousto. Ukrajina totiž začíná v mnohém připomínat právě zmíněné „státy“ a její vrcholní představitelé svými neustálými prohlášeními na hranici racionality prokazují, že jsou vším možným, jen ne spolehlivými partnery. Kyjev mezitím oficiálně změnil slovník a na místo „teroristů“ nyní na východě země bojují užb jen a výhradně „ruští vojáci“. Po oficiálně oznámené „ruské invazi“, kterou stále ještě nepotvrdil ani Washington, nyní Kyjev dodává, že „invaze“ nezačala 28. srpna, jak se říkalo původně, ale už 24. srpna, ale nikdo si toho nevšiml. A ruská armáda na Ukrajinu vtrhla, protože s ukrajinskou armádou prohrála „hybridní“ válku, a tak rozpoutala tu skutečnou. „Naše ozbrojené síly úspěšně zatlačovaly bandy ruských žoldáků, likvidovaly diverzanty a speciální jednotky. Dneska máme co do činění s divizemi a pluky. Zítra to mohou být armádní sbory,“ vysvětluje ministr obrany Valerij Heletej. Počty ruských vojáků na ukrajinském území se rozcházejí – od 1600po 15 tisíc (a další prý každý den přibývají). Ale 2000 jich už v bojích na Ukrajině prý určitě padlo.

Heletej dodává, že je to „největší válka od druhé světové“, ale Kyjev odmítl vyhlásit válečný stav. „Situace je složitá, ale náš bojový duch je silnější,“ přidává prezident Petro Porošenko,. Podle něhož ukrajinská armáda „hájí západní hranici demokracie“. Fakticky ale ukrajinská armáda ustupuje od Luhansku, prý v dohledné době ztratí doněcké letiště a vyklidila už „řadu obydlených míst“, přičemž obecně armáda ustupuje, protože prý nemá těžkou techniku, některé „dobrovolnické“ žoldnéřské oddíly si stěžují, že z Kyjeva dostávají zrezivělou munici.

Nicméně, možná zlomovým faktem je, že některé žoldnéřské prapory naplnily pesimistická očekávání a nejen kvůli „tuposti a zaprodanosti“ generality se oficiálně zříkají podřízenosti Kyjevu. Podle kyjevských poslanců už „sám za sebe“ bude bojovat prapor Ajdar, nejasná situace panuje kolem praporu Prikarpaťje, jehož bojovníci sami opustili frontu, v samotném Kyjevě se ustavuje „nezávislý“ prapor Majdan, další důrazně požadují uznání oficiálního statutu a dodávky zbraní, „jinak“…a do toho všeho se už i generální štáb v Kyjevě chystá organizovat „partyzánskou válku“ v oblastech, „kde jsou lesy“. Zatímco se tak Západ s Ruskem vzájemně obviňují, kdo za co může, Ukrajina s nekontrolovatelnými žoldnéřskými oddíly a se stále hysteričtější vládou, která má stále menší kontrolu nad situací, ale zato je připravená „odejít do lesů“, je na nejlepší cestě stát se evropským Somálskem. Vyhlídka o to reálnější, že na obou stranách konfliktu jako ve „správném džihádu“ bojují příslušníci mnoha zemí, jak ukazuje přehled BBC – zatímco na straně rebelů jsou to především Rusové nebo Srbové, na kyjevské straně je to řada radikálů a neonacistů z evropských zemí, nově rebelové oznámili, že zajali „žoldáky z Polska“. Varšava „existenci“ svých žoldáků na Ukrajině už v červnu popírala. A k tomu se objevují informace o „extrémním safari“, v jehož rámci si zahraniční zájemci o válku mohou za peníze zastřílet na skutečné lidi. Takovou službu prý nabízí soukromý prapor Azov, který financuje oligarcha a dněpropetrovský gubernátor Ihor Kolomojský.     

Za této situace podle očekávání váznou jednání tzv. kontaktní skupiny. Představitelé samozvaných „lidových republik“ z Doněcka a Luhansku jsou ochotni uchovat svá území v rámci Ukrajiny, ale požadují „zvláštní status ochrany společenského pořádku“, všeobecnou amnestii, osvobození „politických vězňů“ a zvláštní status pro ruštinu.

To už z hlediska rozměrů, do nichž se původní Majdan rozrostl, nejspíš pro Kyjev nezdá být nijak nepřekonatelnou hranicí, a tak nepřekvapí, že se Putin s Porošenkem ve středečním telefonátu „takřka shodli“ na krocích vedoucích k zastavení krveprolití. Podle zpráv z Kyjeva se -- před "válečnickým" summitem NATO a Obamovým příletem do Estonska -- navíc oba dohodli na trvalém příměří na Donbasu, byť dál není jasné, do jaké míry oba politici ovládají bojovníky přímo v regionu. Putinův mluvčí navíc vzápětí dohodu popřel s tím, že se oba politici na příměří shodnout ani nemohli, protože "Rusko není stranou v ukrajinském konfliktu".

AKTUALIZOVÁNO
Úřad ukrajinského prezidenta svou původní zprávu o uzavření dohody o trvalém příměří změnil, nové znění konstatuje, že se dohoda "týká režimu zastavení palby".

Berlín nemá informace o uzavření dohody o příměří na východě Ukrajiny, konstatoval mluvčí německé vlády.

Vladimir Putin zveřejnil sedmibodový návrh, který by měl vést k příměří -- počítá s ukončením kyjevské vojenské ofenzívy, stažením vojsk od měst, aby je už nemohla ostřelovat z děl, zajištěním mezinárodní kontroly nad příměřím, ukončením leteckých útoků na civilní obyvatelstvo, výměnou zajatců, zřízením humanitárních koridorů pro uprchlíky a otevřením oblasti bojů pro stavební a jiné aktivity pro zahájení rekonstrukce zničené infrastruktury.
 

 

A z dalších událostí:

-- Kreml se rázně ohrazuje proti tomu, že šéf Evropské komise Jose Manuel Barroso do médií vypustil Putinovu citaci o dvou týdnech, které ruské armádě postačí k obsazení Kyjeva. Prý byla tato slova vytržena z kontextu a celý text má být zveřejněn v dohledné době. Podle USA by bylo lepší, kdyby Putin řekl, že do dvou týdnů vyvede z Ukrajiny všechny své vojáky.

-- Ruská Gazprombank, která je na sankčním seznamu USA a EU, si na lobování v USA najala dva bývalé senátory, Trenta Lotta a Johna Breauxe. Ruské nízkonákladové aerolinky Dobolet, jejichž stroje západní sankce donutily ukončit lety, vstupují znovu „do hry“, a to pod názvem Dobrolet Plus. Na něj se asi sankce už nevztahují. A zbrpjařský koncern Kalašnikov bez ohledu na sankce zvýšil produkci o 40 procent.

-- Ruské soudy zabavily majetek Ihora Kolomojského v Moskvě a na Krymu, kde oligarcha vlastní nemovitosti asi za 40 milionů dolarů.

-- Anexi Krymu prý podporuje stále více Rusů. Výstavba mostu, který spojí ruskou pevninu s Krymem, bude zadána jedinému zájemci, přičemž se skloňuje jméno ruského oligarchy Gennadije Timčenka.

-- Počet uprchlíků na Ukrajině přesáhl jeden milion.

-- USA na půli září připravují vojenské cvičení na západě Ukrajiny. Rusko plánuje rozsáhlé manévry -- prý i s jadernými zbraněmi -- rovněž, ale na svém území.

-- Ruský Gazprom odhaduje, že rekonstrukce chátrajícího ukrajinského plynového systému si vyžádá bezmála 20 miliard dolarů, což může zkomplikovat plán Kyjeva polovinu sítě odprodat zahraničním investorům. Třístranná jednání o plynu by měla pokračovat 4. září. Ukrajina počítá s tím, že reversními dodávkami plynu přes Slovensko může pokrýt až 40 procent objemu, který by jinak musela kupovat z Ruska.

-- Der Spiegel se pozastavuje nad tím, že z německých státních zdrojů nepřímo tyje i ukrajinská banderovská strana Svoboda. Německý ministr zemědělství Christian Schmidt mezitím vyzývá občany, aby každý snědl alespoň jedno jablko denně a pomohl tak ustát ruské potravinové embargo. Vyloučil rovněž, že by evropští farmáři od EU dostali plnou kompenzaci za ztráty způsobené sankční válkou s Ruskem.

-- Americký magazín Foreign Affairs konstatuje, že je třeba se připravit na válku s ukrajinskými "fašistickými obránci svobody".

-- Írán a Maroko zvyšují vývoz ovoce, zeleniny a jiných potravinářských produktů do Ruska.

-- Výsledky zkoumání černých skříněk z malajsijského boeingu, který spadl nad Donbasem, by podle malajsijské vlády mohly být zveřejněny ještě v září. Není to ale jisté, protože existuje podivná dohoda mezi Ukrajinou, Austrálií, Nizozemskem a Belgií, podle níž lze výsledky zveřejnit jen se souhlasem všech čtyř zemí, Malajsie do tohoto „paktu“ zapojena není.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 03 Září 2014 14:08 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz