Studená válka je zpět, znovu mrzne až praští

Email Tisk PDF

Neustále eskalující krize kolem Ukrajiny podle všeho nesouvisí s Ukrajinou ani Ruskem jako takovým, spíš je ve hře uchování globální dominance Spojených států.



 

 

 

V tomto týdnu začala Nová studená válka. Baracku Obamovi se podařilo zlomit váhání hlavních evropských spojenců (především Německa, Francie a Itálie) a přimět Evropskou unii ke sladění kroku a uvalení sektorových ekonomických sankcí proti Rusku. A ve výsledku tak izolovat Evropu od Ruska (a obráceně) a připoutat Evropu ke Spojeným státům (tady „a obráceně“ neplatí). Cynik by řekl, že nebýt Iráku, Libye, Afghánistánu, Sýrie, koneckonců i ekonomicky a válkou rozvrácené Ukrajiny a pokračujícího masakrování obyvatel pásma Gazy, mohl Obama pocítit nutkání pronést triumfální projev ve stylu „železné opony“.

Místo toho si tak jen pochválil, že s EU dosáhl shody na „koordinovaných sankčních opatřeních proti Rusku“. Evropa poslechla a odepsala si 90 miliard eur uniklých zisků za dva roky (a s citelnými ztrátami počítá i ČR), zřekla se ekonomického růstu, zatímco USA jednu vlnu sankcí uvalily už minulý týden, další pak v rámci „podpory ukrajinskému lidu, ve jménu míru, bezpečnosti a svobody, který zasluhuje“ Obama vyhlásil v noci na středu.

V týdnu se také rozdrolily poslední náznaky možností shody mezi EU a Ruskem, když německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier oznámil, že tvrdší sankce mají „stoprocentní podporu byznysu“, neboť je „v sázce evropský mír“, a třeba týdeník Der Spiegel vyšel na titulní straně s výzvou „Je třeba zastavit Putina“ a v úvodníku argumentaci shrnul jednoduše: „Vladimir Putin ignoroval požadavky Západu, aby přestal vyzbrojovat a podporovat proruské separatisty na Ukrajině. Jako takový nese spoluzodpovědnost za sestřelení letu MH17. Nastal čas, aby Evropa sáhla k tvrdé akci. (…) Evropa i my, Němci, budeme zcela jistě muset za sankce zaplatit vysokou cenu. Ale tato cena by byla nesrovnatelně větší, pokud bychom Putinovi umožnili dál porušovat mezinárodní právo. Mír a bezpečnost v Evropě by se tak ocitly ve vážném ohrožení.“

Barack Obama zároveň s vyhlášením dalších sankcí sice prohlásil, že žádná nová studená válka nezačíná, ale vše, co se v posledních dnech odehrává – včetně třeba snahy Kongresu USA prosadit Izraeli volnou ruku v dalším zabíjení Palestinců – skutkovou podstatu studené války naplňuje: i tehdy si obě strany říkaly, že my smíme vše, zatímco protivník nesmí nic.

Právě na pokrytectví a dvojí metr Západu přitom na stránkách týdeníku Stern poukazuje německý filosof a bývalý ministr kultury Julian Nida-Rümelin. Konstatuje, že se mainstreamová média – stejně jako v případě Iráku – opětovně poddala ideologizaci západní zahraniční politiky, a obviňování Ruska z „neoimperialismu“ při pohledu na postup západních zemí a především USA v posledních desetiletích označuje za „mimořádnou drzost“. „Víme, jak reagovaly Spojené státy, když ztratily zóny vlivu na jihu, když padly jihoamerické režimy podporované CIA a zvoleny byly socialistické vlády. Představme si, že by Kanada a Mexiko uzavřely dohody o asociaci s Ruskou federací nebo dokonce vstoupily s Ruskem do vojenské aliance. Opravdu si někdo vážně myslí, že by to USA strpěly?“ A Julian Nida-Rümelin shrnuje, že nynější obviňování Ruska je tak jen dalším příkladem „dvojího metru, různého hodnocení analogických situací“, vypadá jako válečná propaganda a míří k eskalaci situace na Ukrajině, a k čemu taková eskalace může vést, ukazuje doba před první světovou válkou.

 

Přežití Bretton Woodu

Rusko očividně s eskalací počítá, o čemž svědčí jednání bezpečnostní rady státu z minulého týdne, po němž Putin mimo jiné prohlásil: „Naše ozbrojené síly jsou dál důležitou zárukou svrchovanosti a územní celistvosti Ruska. Budeme reagoval odpovídajícím způsobem a uměřeně na přibližování struktur NATO k naším hranicím, a budeme sledovat expanzi globálních systémů protiraketové obrany a navyšování stavů arzenálů strategických nejaderných zbraní. (…) Jasně vidíme, co se ve skutečnosti děje: skupiny vojsk NATO jsou viditelně posilovány ve východoevropských zemích, včetně Baltského a Černého moře. A rozsah a intenzita operačních a bojových manévrů také roste. Je imperativem zahájit všechna plánovaná opatření k posílení obranné kapacity Ruska v plném rozsahu a v časovém plánu.“

Vnucuje se spousta otázek. Pokud si západní politici uvědomují, že sankce nedokázaly zlomit Írán, Severní Koreu nebo Kubu, proč si nyní myslí, že zlomí Rusko, tím spíš v době, kdy si Rusové podle průzkumů začínají na sankce zvykat a Putinova podpora neklesá? A pokud Rusko vnímá rozšiřování NATO a protiraketových „deštníků“ ke svým hranicím coby existenciální hrozbu, jak potom asi bude reagovat na základnu pro alianční jednotky „rychlé reakce“ v polském Štětíně nebo na americké a alianční základny v Afghánistánu, kde se Západem až dosud dokonce spolupracovalo? A pokud je Rusko na Západě vnímáno jako nepřítel, proč by mělo dál spolupracovat s USA a Západem třeba v Iráku, Sýrii nebo v otázce Íránu? A co se stane, když se sankce dotknou obchodu s plynem a ropou? Je Evropa připravena svůj beztak mdlý ekonomický růst utopit v raketovém nárůstu světových cen? A pokud je cílem západních politiků „izolovat“ Rusko, opravdu počítají s tím, že zbytek světa včetně Číny, Indie či Latinské Ameriky začne tu hru hrát s nimi? A co když prostě nezačne? A mimochodem, proč už se nikdo jako by nezajímal o to, kdo nad Doněckem sestřelil malajsijský letoun? Opravdu Západu nezbývá, než bez důkazů ukazovat na Rusko, protože snad černé skříňky, o nichž se podivně mlčí, odhalily něco, co „neměly“?

Nynější počátek Nové studené války, která může opravdu mířit k válce, přitom ve skutečnosti není o Ukrajině a nejspíš ani o Rusku jako takovém. Spíš je v sázce přežití brettonwoodského systému, proti němuž se Putin a další lídři BRICS na nedávném summitu v brazilské Fortaleze jasně vzepřeli. Zemí, které odmítají dominanci amerického dolaru, přitom neustále přibývá a některé lze vnímat i jako překvapivé – naposledy se proti účtování v dolarech ve vzájemném obchodu s Ruskem vyjádřilo Turecko, člen NATO, věčný čekatel na vstup do EU a jeden z hlavních investorů v Rusku. Ale bez možnosti tisknout dolary podle libosti a donekonečna bude americká ekonomika odsouzena ke krachu. Nová studená válka tak není bojem proti socialismu, terorismu nebo nějakému podobně ideologickému „ismu“, ale spíše „jen“ bojem o zachování americké globální hegemonie. Pro USA bojem životně důležitým – a se všemi důsledky pro Evropu. Že by zase nějaké to Fuck the EU?

 

A na samotné Ukrajině a kolem ní mezitím:

-- Ruská legislativa získá nový pojem – „agresorský stát“. Má se vztahovat na všechny země, které proti Rusku vyhlásily sankce, a obchod v Rusku může být podle návrhu zákona zakázán i všem firmám, které jsou v těchto zemích registrovány. V první vlně by se zákaz činnosti měl vztáhnout na firmy provádějící v Rusku audity a poradenskou činnost, konkrétně prý na PricewaterhouseCoopers, Deloitte, KPMG, Ernst & Young, Boston Consulting Group a Mackenzie  

-- Německý vývoz do Ruska v důsledku sankcí letos poklesne o 17 procent, což představuje 6 miliard eur.

-- Nizozemský premiér Mark Rutte vyzval ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, aby vládní jednotky přestaly bojovat v oblasti dopadu malajsijského letadla a umožnily tak zahraničním inspektorům konečně se na místo dostat.

-- Pouhý den poté, co USA obvinily Rusko, že v roce 2008 porušilo dohodu o testování raket z roku 1987, americké vojenské zdroje pro CNN potvrdily, že ukrajinská armáda na pozice rebelů odpálila „několik balistických raket krátkého doletu“. Pentagon prý ale příslušné satelitní snímky podle všeho nikdy nezveřejní, protože „to udělali ti dobří hoši“. Podle ruských opozičních médií nicméně Kreml opravdu chystá k boji balistické rakety středního doletu.  

-- Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl tvrzení o dodávkách ruských zbraní rebelům na východě Ukrajiny s tím, že „mise pozorovatelů OBSE v oblasti pracuje už půl roku a má k dispozici veškeré monitorovací prostředky. A existují samozřejmě údaje z družicového sledování, o něž se jakákoli strana může s OBSE podělit. Pokud máte nějaké konkrétní důkazy, předkládejte.“ Rusko aktuálně u hranic s Ukrajinou provádí „plánované“ masivní cvičení bitevních vrtulníků. Lavrov k tématu dodal, že o anexi Krymu Rusko s nikým jednat nebude: „Krym je součástí Ruské federace.“

-- Ministr zahraničí USA John Kerry věří, že pokud by je Rusko přestalo podporovat, rebelové na východě Ukrajiny okamžitě složí zbraně. Kyjev dodává, že každý den z Ruska na Ukrajinu proniká „sto, ale někdy i tisíc“ žoldáků naverbovaných v Rusku.

-- Kyjevská Státní rada národní bezpečnosti vyvrací zprávy o tom, že ukrajinská armáda ostřeluje obytné čtvrti Doněcku: „Důkazem, že to teroristé ostřelují obytné čtvrti, je už jen fakt, že při tomto ostřelování nezahynul a nebyl zraněný jediný terorista. Když totiž pálí ukrajinská armáda z děl po skupinách teroristů, tak teroristy také likviduje,“ vysvětlil šéf analytického střediska rady Andrij Lysenko.

-- Podle kyjevského ministra vnitra dezertovalo nebo se zdiskreditovalo na 20 tisíc policistů, pořádek a bezpečnost v Kyjevě má zajistit nábor dobrovolníků, načež Avakov na svém Facebooku dodal: „Ukrajina je ve válce – bez peněz, bez plynu, bez vlády. Rusko musí jásat.“ -- Ministerstvo obrany mezitím konstatuje, že „v mimořádných dobách“ lze do armády povolávat i lidi „služby částečně neschopné“. Zakarpatští policisté, které převeleli na „frontu“ na východě země, si museli sami koupit uniformy, helmy a neprůstřelné vesty. V některých městech se už policisté proti takovému postupu bouří. Ministr financí Oleksandr Šlapak upozorňuje, že od 1. srpna nebude mít pro armádu ani hřivnu, zatímco pokračování „protiteroristické operace“ si žádá alespoň devět miliard hřiven – veřejná sbírka ale po čtyřech měsících zajistila sotva zlomek. Podle Kerryho je Kyjev připraven k okamžitému zastavení palby, „ne někdy v budoucnu, ale nyní“. Ukrajinská armáda mezitím těsně u Doněcka dobyla městečko Avdijevka a prý se připravuje na „rozhodující“ fázi „protiteroristické operace“

-- Podle OSN rebelové od poloviny dubna zajali přes 700 lidí, včetně novinářů, policistů nebo vojáků. Celkem v konfliktu zahynulo přes 1100 lidí.

-- Rusko zvažuje zakázat dovoz ukrajinského piva, šťáv a konzerv, skončil dovoz ukrajinského mléka, už od loňského léta se do Ruska nedovážejí cukrovinky koncernu Roshen patřícího nynějšímu ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi. Zároveň Rusko zesílilo kontrolu dovozu zeleniny z Moldovy, dalšího státu, který s EU podepsal asociační dohodu, nově skončil ruský dovoz polského ovoce a zeleniny a nevylučuje se zákaz dovozu drůbežího masa z USA. HDP Ukrajiny ve druhém čtvrtletí zrychlil pád, a to na 4,7 procenta.

-- Bělorusko je na Porošenkovu žádost připraveno nabídnout prostor pro mírové rozhovory o řešení ukrajinské krize.

-- Přes polovinu mladých lidí ve věku mezi 13 a 18 lety se v Doněcku stala přímým svědkem války a událostí s ní spjatých.

AddThis Social Bookmark Button

Předplatné Literárních novin můžete objednat zde.

Aktualizováno ( Středa, 30 Červenec 2014 11:23 )  

banner Pidivadlo

Partneři

 Divadlo v Dlouhe logo  logo Českých center

VOŠH logo v barvě
www.vosherecka.cz